Od Crohnovy choroby k záchodové revoluci. Vyzkoušel jsem štokrle, českou stoličku pro zdravější střevo.

9.10.2017 | metla

Slyšeli jste někdy o fenoménu squatty-potty, česky asi přeložitelné jako stoličce na snazší a citlivější vyprazdňování či prostě jen dřepu při velké potřebě? Víte o případných problémech, které může způsobit konvenční způsob sezení na ‘trůnu’ ? Existuje vhodnější poloze, než je běžné sezení při vyprazdňování na toaletě? Opravdu pomůže k lepšímu vyprazdňování zvednout nohy o…
Continue reading »

Recenze: Gary Taubes – Proč tloustneme: a co s tím dělat

3.11.2015 | mmetla

Když mi přijde nějaká kniha na recenzi, obvykle se snažím ji přečíst co nejdříve, udělat věcnou recenzi – také co nejdříve a poté pokračovat v tom, co jsem předtím četl. Tentokrát jsem však musel tak nějak nechat všechny ty informaci si sednout, ustálit svou hlavu a dát si to vše dohromady. Dokonce jsem před napsáním recenze dokonce zvažoval, že si ji celou přečtu znova. Nakonec jsem však četl jen jisté pasáže. A za vše moc díky Blue Vision, kteří knihu v překladu vydali.

Řeč je o knize Proč tloustneme (Why we get fat: And what to do about it) – originál vyšel v roce 2010, český překlad 2015. Gary Taubes je americký autor, novinář, který rozvířil vody okolo diet, stravování a příjmu / výdeje energie knihou mimo jiné i knihou Dobré kalorie, špatné kalorie (Good calories, bad calories). A rozhodně není rychlokvaškou v daném oboru – píše o tématu již od roku 2002 do různých médií i vědecko-populární knihy. Od svého prvního veřejného článku jsou reakce na jeho dílo velmi kontroverzní. Vrací vlastně vědecké populaci stejnou zbraní, proti které se vyměřuje – vytrhává jejich práci z kontextu, do kterého ji usadili a konfrontuje s tím, že udělali to samé. Dělá to však velmi uměřeně a vědecky, což se jeho opozici nedá vždy uznat.

O čem je však tato kniha, která určitě z jeho pera není posledním výpadem proti společnosti závislé na cukru obklopenou plnou řadou mýtů o stravování? Přesně jak tvrdí titul – snaží se vysvětlit principy tloustnutí, většinu okolností, které je ovlivňují a nabízí dokonce i řešení, jak se z té pasti dostat. Podobně jako Daniel Perlmutter v Moučném mozku, se snaží prokázat, že ideální strava pro naše těla i naše ultimátní zdraví je ta s nízkým příjmem sacharidů (tedy low-carb). Oproti ‘Dobré kalorie a špatné kalorie’ je však psána kniha jednodušeji, aby ji pochopila i laická veřejnost a zaměřuje se na nejdůležitější fakty, bez toho však, aby se ochuzovala o jádro či věrohodnost. Pozastavuje se nad paradoxy dnešní doby – obezita u chudých, nefunkčnost teorie příjem/výdej, podjídání se a přejídání se a jejich vliv na tělo či podobnost všech diet a jejich efektivita a dost dalších.

Pro většinovou populaci bude tohle vše velmi složité k pochopení, ač je to velmi čtivé, úderné a věcně podané i s velmi praktickými ukázkami. Bohužel to jde proti tomu, čím nás masírují média, co si myslí většina, že jsou poplatné metody, co nám bude tvrdit i téměř absolutní většina doktorů a odborníků. Proto se jeden takový (seč ne osamocený) hlas, může snadno ztratit a může se zdát, že argumenty nejsou dosti pádné. Z tohoto důvodu by možná stálo za to, aby přepracovaná verze či nová kniha měla jasnější pohled na to, jak máme co dělat. Prostě to vše ještě pro jistotu shrnout a říct, co a jak dělat – než tisíckrát říct, co nedělat!

Co se mi na knize líbilo a nelíbilo? Jako vždy se mi moc líbila obálka, provedení, protože tohle dělá Blue Vision fakt super. Co se týče obsahu, tak mi to přišlo už dosti na hraně toho, co by asi běžná veřejnost dokázala přijmout a tedy všechny zdroje a citace, jsem velmi ocenil. Překlad hodnotím velmi kladně, protože pár věcí co jsem si nebyl jistý v češtině jsem koukal do originálu a povedlo se je přeložit skvěle. Dobré je rozdělení knihy, které se ani ne v polovině přelomí z onoho depresivního tónu, co vše děláme špatně v to, že začnete vidět, jak by to šlo správně až se zakončí vše dosti pozitivně. Mám rád dobré konce a tento byl jedním z nich. Za mě tedy 5/5

Název	Proč tloustneme: a co s tím dělat
Autor	Gary Taubes
Datum vydání	duben 2015
Počet stran	264
Vydalo	Blue Vision
ISBN	978-80-87672-23-5

Recenze: Primal Blueprint: 21 dní k celkové transformaci těla

7.8.2015 | mmetla

Díky nakladatelství Blue Vision se mi do ruky dostala kniha Primal Blueprint: 21 dní k celkové transformaci. Jedná se o druhé dílo v pořadí, od autora Marka Sissona, hlavního autora proudu zvaného primal. Primal jako takový je odnož paleo, která je otevřenější ke konzumaci sacharidů a mléčných produktů, ale hlavně zaměřuje se na životní styl. Druhý titul podobného jména nám tedy přináší něco navíc, kromě delšího jména, co Vám může pomoci.

O co jde?

Již v původní knize byl naznačen určitý systém, který má pomoci přejít z běžné stravy a běžného života k tomu správnému a zdravému, jak tvrdí autor. Jako takový byl částečně řečen v knize a také byl poskytnut v PDF (v angličtině), ale to pokud vím nebylo přeloženo do češtiny. Důvodem, proč tento bonus nebyl přeložen si myslím je to, že se už chystala celá kniha, která to celé rozšiřuje, dává více do kontextu a prohlubuje tak, jak si prostě samotná kniha zaslouží. Je absolutně samostatná, nemusíte tedy mít původní knihu a dostanete do ruky praktického průvodce i s docela bohatou teorií. Pokud vše chcete více v souvislostech a do hloubky, doporučil bych Vám původní knihu – Primal Blueprint.

Vypůjčeno od grasa.cz Díky Michale!

Co mě čeká?

Kniha je rozdělena logicky na tři části, které jsou správně seřazeny za sebou tak, aby Vám daly co nejvíce je potřeba. Nejdříve přijde část – Základní koncepty, která Vám přiblíží jak funguje Vaše tělo, jak se chová s určitým jídlem, jak se chová v určitých stavech a situacích, jak máte a nemáte cvičit. V další části nazvané Základní typy jednání se dostáváte už k částečně praktické části, která Vám vysvětlí co a jak jíst, kdy a jak spát, jak si upravit svoje okolí a svůj život tak, abyste ho měli co nejvhodnější k dlouhému životu a tuto část, si budete následně prolistovávat, až se dostanete do poslední části. Do části nazvané 21 denní transformační výzva – tedy jasnému dennímu plánu v rozsahu 21 dnů, který Vás připraví na lepší, hodnotnější a příjemnější život. Nevěříte? Zkuste to.

Přesah celého tématu jde velmi výrazně do životního stylu – dosti se budete dovídat o jídle, ale také o spánku, stresu, práci, relaxování, komunikaci a to ať té online nebo naživo, o tom jak je co s čím propojené. Jak sám říká autor, Mark, i kdybyste dodrželi jen 80% toho co píše, vyhrajete. Ale nemá tím na mysli, že máte úmyslně podvádět na 20%, prostě jen akceptovat nastalé situace tak, že s nimi už nešlo nic jiného dělat a příčinou selhání je náš moderní život, protože v době pravěku by se nám toho stejného pochybení nedostalo a pokud ano, tak povětšinou za cenu života.

Kniha není zaměřená tak moc na jídlo (přece jen existuje i samostatná kuchařka), přesto zde pár rad najdete a ze tří pokrmů, které se zde prezentují + svačina, se dá složit vlastně celoživotní a udržitelný jídelníček. Dá vám také rady jak co a jak cvičit, jak se dostat do stavu, kdy budete zvládat všechny výzvy bez problémů (jsou odstupňované obtížnosti, podle Vašich možností), a jak složit dále Vaše pohybové aktivity, abyste z minima vytěžili maximum. Jde tedy o komplexní příručku životního stylu s téměř všemi jeho aspekty.

Moje hodnocení – 5/5 – pro fanoušky Primal nutnost!!

Zde není moc co řešit, pokud se Vám primal zamlouvá, tohle je tak nějak povinná kniha. Minimalismus, ale přitom i dostatek vysvětlení proč. Nabídnutý 21 denní plán si vyzkoušely tisíce lidí a selhání je téměř nemožné. Kompletní sbírka všech informací a rad na jednom místě, pokud chcete něco se sebou udělat. Stránek nemá ani tolik, že by se Vám ji nechtělo číst a přitom je vcelku hodně příjemně psaná (a zde velká poklona za překlad, který šlape jako švýcarské hodinky!). Pokud jste již primal znali, nic moc nového Vám kromě onoho plánu nenabídne – možná jen pár detailů, které se za ten čas od napsání knihy dostaly do zorného pole Marka a začal je propagovat. Stále více a více informací na webu Marka Vám může dát asi více informací než tato kniha, ale máte alespoň o výmluvu méně, když ji držíte v ruce a víte co máte dělat.

K výtkám budiž přidáno asi toto – kniha je zaměřená Američany, tedy ne vše jde přímo a snadno uplatnit zde – i když kdo si nebude hledat výmluvy, ale řešení to snadno překoná. Problém jsem našel jen v tom, že konzumace ryb v takovém množství, v jakém se tam doporučuje nám jako zemi bez moře a na špatné straně světa prostě moc nedá, spíše vezme. Je tam však dána i alternativa. Druhou věcí je možná až velká zkratkovitost. Kniha by snesla o 30 stránek více, kde by se vysvětlily některé principy fungování těla a životního stylu než jak to je provedeno. Vzít totiž knihu tak jak je, nepřijde mi moc vědecká a vlastně spíše hodně populární dílo, které může zapadnout v těch desítkách až stovkách podobných dostupných programů. Některé informace jsou zde již mírně zastaralé za tím, co autor dělá a hlásá nyní, ale to je tím, že kniha je z 2011 a doufám

Doufám, že příští kniha bude Primal Connection, která toho už nabízí znatelně více. (mrk mrk). Každopádně velké díky patří Blue Vision za zaslání knihy!

Mark’s daily apple – blog autora
Recenze na Grasa.cz – mnohem obsáhlejší než moje
Blue Vision – nakladatelství stojící za tímto počinem

Kokosové mléko a krém

19.5.2015 | mmetla

Už jsem se věnoval kokosovému oleji, jehož článek pravidelně rozšiřuji, když najdu nějaký nový zdroj. Tentokráte bych se chtěl věnovat kokosovému mléku a krému. Teorie pro tento článek nebude nijak oslnivá či rozsáhlá, protože v Česku dostupné mléko a krém skýtá prakticky jen dva potenciální problémy, kterých byste se měli snažit vyvarovat. Jedním z nich je původ kokosového mléka a druhý je rozředění či zahuštění. Předpokládám, že jste se již s kokosovým mlékem či krémem setkali a tak si prvně řekněme, jaký je mezi nimi rozdíl. Když si necháte kokosové mléko odstát v lednici, můžou se Vám podle jeho složení stát dvě věci – buď se Vám oddělí na vrchu hustší hmota a tekutá zůstane na dně, čímž jste si vytvořili krém na vrchu nádoby a vodu na dně. Druhá možnost je, že Vám ve zhoustne a tím pádem máte plnou nádobu krému – což se stane pokud jste si koupili krém nebo chemicky zahuštěný roztok kokosového mléka.

Důvodem proč na plechovkách máte napsáno, protřepejte před použitím je ten, aby se vše smíchalo zpět v mléko, protože krém je na vrchu či po stranách plechovky. Pokud chcete tento zhustlý obsah zpět přeměnit na kapalinu, doporučuji rozehřát na vodní lázni či dát do mixéru. Hustota krému je asi dvojnásobná oproti mléku (pokud tedy při výrobě mléka použijete polovinu vody než byste měli, budete mít krém), tedy hlavní rozdíl je v konzistenci a menším obsahu vody. Krém jako takový lze snadno ušlehat v kokosovou šlehačku, ale i z kvalitního kokosového mléka to při troše snahy lze. Obojí se hojně používá na výrobu zákusků, v asijské kuchyni, na výrobu zmrzlin a spoustu dalších možných dobrot. Z kokosového mléka se dají vytvořit i mléčné produkty, jogurtem počínaje, přes kefír až k sýrům, ale o těch více až jindy.

Continue reading →

Test nesnášenlivosti potravin

9.4.2015 | mmetla

Víte vlastně co to je potravinová intolerance nebo-li také snížená snášenlivost potravin? Jedná se o ten samý termín, jen přeložený do běžnější češtiny. Jedná se také o stav, který zakouší téměř většina z nás. Potravinová intolerance překvapivě není nijak výjimečná, většina z nás si tohoto problému však není vědoma, i když se nás osobně týká. Důvodem je, že příznaky se neobjeví hned po požití problematické potraviny, jako tomu je u více známé, avšak daleko méně rozšířené, potravinové alergie. O alergiích jste již určitě něco slyšeli, pokud je sami nemáte nebo někdo z rodiny. Jak jistě víte, jsou z velké části dědičné a velmi ovlivňují běžné fungování. Podobně je to i s intolerancemi, jen se o nich tolik neví a nedává se jim tolik významu jako alergiím. Přece jen, když si dáte potravinu, kterou Vaše tělo nesnáší dobře nebo je na ně přecitlivělé, budete mít různě silné následky (podle dávky škodlivé složky a podle Vaší síly nesnášenlivosti), ale ne vždy si je spojíte s daným jídlem. Budete to přikládat třeba trochu staršímu masu, nějaké viróze či prostě jen je to u Vás tak běžný stav, že si ani neuvědomujete, že jídlo může způsobovat nějakou Vaši obtíž. Ostatně pokud by to nebyl problém, pak by dle nedávno vydaného nařízení o nutnosti informovat o alergenech, vlastně o nic moc nešlo – ale je tomu naopak a to Vás nechci ani strašit.

Položme si teď otázku – trpěli jste někdy ve svém životě některou z těchto obtíží?

– akné? astma? bolesti břicha? bolesti hlavy až migrény? bolesti kloubů? gastritida? střevní záněty? průjmy? kožní vyrážky? zácpy? únava? nadýmání? poruchy spánku? poruchy pozornosti? oslabená imunita?

Pokud je odpověď kladná alespoň na jeden z výše uvedených symptomů (a vězte, nejsou to všechny, které se obecně spojují s potravinovou intolerancí), možná budete mít také intoleranci či přecitlivělost na nějakou z alergenních potravin. Tyto potraviny dráždí naše střeva, což se projevuje především problémy gastrointestinálního charakteru, ale i řadou dalších. Po podráždění může dojít ke zvýšené propustnosti střeva, kdy velké částice nestráveného jídla spolu s toxiny a bakteriemi procházejí zvětšenými mezerami mezi střevními buňkami do krevního oběhu. V důsledku toho se aktivuje náš imunitní systém, a protože musí být ve střehu při každém příjmu potravy, je přetížen a opotřebovává se.

Rozdíl v alergii, potravinové intoleranci a zvýšené citlivosti na potraviny

Než si povíme co tedy s tím, podívejme se ještě na ten rozdíl mezi alergií a potravinovou intolerancí:

Alergie	Potravinové intolerance
vytváří protilátky třídy IgE	vytváří protilátky třídy IgG
potíže se dostaví ihned až do 2 hodin	potíže nastávají v rozmezí hodin až dnů
obtíže – rýma, otoky, vyrážky, svědění, dušnost, až anafylaktický šok, který může vést ke smrti	mnohočetné obtíže, viz výše
trpí jí asi 2,5% populace	trpí jí až 45% *

Vzhledem k tomu, že většina testů na potravinovou intoleranci se zaměřuje právě na reakci protilátek IgG třídy, eliminují se případné alergie hned ze začátku a soustředíme se na oněch asi 45 bílkovinou založených intolerancí. Pokud si však myslíte, že to je vše co by Vám mohlo dělat potíže, je to bohužel i jinak – existuje stav zvaný pseudoalergie, tedy zvýšená citlivost na určité látky v naší stravě (většinou právě přicházejí ze zpracovávaných potravin či staršího masa) a patří zde například histaminová intolerance. Podobnou reakci jako intolerance však může vyvolávat široké spektrum chemických složek naší stravy za zmínku stojí např. kyselina glutamová a její deriváty (glutamáty, glutamany, atd.), oxid siřičitý a mnoho dalších. Pro vysvětlení – konzerva makrely nebo tuňáka může obsahovat velké množství histaminu – případnou reakcí našeho těla se tedy neprokáže alergie či intolerance k rybám, ale k histaminu v nich. Tedy test na intoleranci se zaměří přímo na to co je problematické a co nás zajímá, pokud se bavíme o intolerancích.

(poznámka: * procento je pouze odhadem vycházejícím z výsledků testovaných jedinců)

Dvě dámy, odbornice na zdravý životní styl a zdravou výživu, Vám rády v paleo klinice Paleo Spirit rády pomůžou

Jak se test provádí?

Pokud byste chtěli následovat stravu autoimunitního protokolu, bude Vám otestování trvat mezi 6-12 měsíci v horším případě – tedy pokud máte nějaké problémy a nemusí být úplně průkazný. Pokud budete následovat whole30 a postupně podle plánu zařazovat potraviny, můžete to v rámci 3-4 měsíců docela slušně odhalit, ale opět, jedná se o subjektivní pocity a stavy, které mohly být ovlivněny i něčím jiným. Pokud Vás však tlačí čas a jste něco investovat do svého zdraví, mám pro Vás i rychlejší a přesnější alternativy.

Koho se týká a koho ne ? Může být proveden u každého jedince, který neužívá antihistaminika a u dětí, která nejsou alespoň půl roku kojena (imunita matky, by mohla ovlivnit výsledek).

Testů dostupných na trhu je pár a každý se zaměřuje na trochu jiné věci, tedy jejich kombinace by Vám měla dát větší přehled avšak stále to vyžaduje něco navíc – pochopit důsledky a co s tím dělat. Můžete si tedy pořídit test Food Detective, projít si jím a za necelou hodinku budete vědět výsledek. Jak s ním naložíte bude čistě na Vás.

Alternativu, kterou bych Vám doporučil já je však zajít si na kliniku Paleo Spirit v Praze a obětovat alespoň hodinu času tomu, abyste si promluvili s odborníky, probrali výsledky a případně i konzultovali jak nadále přistupovat ke své stravě. Velkým plusem zde je, že pokud se stravujete dle paleo zásad, dostanete i rady v tomto spektru stravování, pokud se však stravujete normálně, určitě Vám nikdo valit klíny do hlavy nebude. Dostane perfektní manuál, který i laikovi vysvětlí co může, co nesmí, jak a kdy a hlavně doporučení co dál.

Z pár kapek Vaší krve se tedy dozvíte odpověď na pár zajímavých a důležitých otázek o Vašem těle, popovídáte si s příjemnými mladými dámami, které rozumí svému oboru skvěle a pokud budete mít zájem, můžete s nimi konzultovat více a provést třeba důležité změny ve svém životě vedoucí k lepšímu zdraví. Určitě bych intolerance nepodceňoval, díky tomuto testu mám konečně jasno v tom co způsobovalo moje časté obtíže.

Poznámka: Je potřeba však zdůraznit, že vědecká podloženost testů a jejich výsledky nejsou jednoznačně průkazné. Výsledky z různých produktů, závislé na čase nejsou jednoznačné a tedy nedá se s jistotou tvrdit, že se jedná o validní proceduru, která by měla prokázat intoleranci k potravinám. Některé studie tvrdí, že se jedná o výsledky srovnatelné s placebem, jiné však nedokázaly propojit výstupy s teorií, kterou se podkládají a tvrdí, že vše vyžaduje více studia a rozboru. Musíme mít na mysli, že se jedná o vcelku dosti neprozkoumané téma a produkty, které se na trhu nacházejí neodpovídají vždy stejné kvalitě výsledků. Mezinárodní imunologické a alergologické společnosti nedoporučují kvůli nedostatku důkazů se spoléhat na tyto testy. Pro více informací viz poslední článek ve zdrojích.

A teď jak jsem dopadl já?

Ač jsem měl celou dobu podezření, že problém u mě bude s mléčnými produkty, nakonec se to vyvrátilo a už vím, kde je tzv. zakopán pes. Střední intolerance, tedy potravina, které se mám vyhýbat mi vyšla jen pšenice a lepek – tedy vlastně velmi dobře, že s přechodem na paleo jsem eliminoval tento problém – zmizelo mé enormní zadržování vody, časté migrény a také jsem díky vypuštění konzumace piva ztratil pivní mozol (náhoda? placebo? nebo určitá spojitost?). Slabá intolerance mi vyšla u kukuřice, celeru, luštěnin a kvasnic (jak lze mírně vidět na . Zde bych si vůbec nestěžoval, až na ty kvasnice – sakra! Protože jsem do těla dostával probiotika z kvašených potravin, které je obsahují, budu muset svou nastalou situaci řešit jinak – tedy doplňkem stravy. Ale pro představu, kde se kvasnice nacházejí – pečivo, pivo, víno, zrající sýry, kvašená jídla, ocet, sušené ovoce a šťávy. No, ale nějak se s tím prostě musím naučit žít, mám rád improvizace a holt tady jich budu muset provést více. Naštěstí není intolerance tak silná, že by mi měla způsobovat vážné problémy pokud bych si něco z téhle sady potravin dal jednou za měsíc, ale přesto to nebudu riskovat. Ze solidarity jsem se rozhodl vyřadit ze stravy i vše co se překrývá s mou drahou polovičkou. Čekejte tedy s postupem času, že Vám dáme vědět jak se nám vede a zda se nám podařilo eliminovat obtíže či je vše úplně jinak.

Poznámka: Za doporučení výše uvedené alternativy nedostávám žádné provize a činím tak pouze na základě mých vlastních dobrých zkušeností a v rámci zachování vyváženosti nabízím i alternativní řešení.

Zdroje informací:

Paleo Spirit – První Paleo Klinika v ČR
Státní zemědělská a potravinářská inspekce – Potravinové alergie, intolerance a přecitlivělost na potraviny
Food Detective
vlastní zkušenosti a studium různých zdrojů
Science based medicine – IgG Intolerance test what does the science say

Recenze: Snídaně trochu jinak – Živá kultura

20.2.2015 | mmetla

Když jsem se teprve v lednu dozvěděl, že existuje stránka Živá kultura, byl jsem velmi mile překvapen, protože nabízí spoustu velmi zajímavých receptů a ještě lepších fotek k nim. Avšak důvodem proč jsem se o stránce dozvěděl, bylo to, že dámy, které za ní stojí vydaly kuchařku (zatím tedy v elektronické podobě) a chtěly informovat paleo a GAPS komunitu o tom, že je na světě. Byl jsem potěšen, že i já jsem byl jeden z těch, kdo dostali příležitost se o ni dozvědět tak brzo od jejího vydání, ale taky protože si myslím, že je velice důležité řešit snídaně. Většina lidí, kteří přejdou k jinému stravovacímu způsobu než je ten klasický, většinou řeší co budou jíst na snídaně. Ty prostě bývají největším úskalím a také (ne)překonatelnou překážkou. Pojďme se trochu podívat pod pokličku…

Pár slov o autorkách…

Jana Dell-Plotnárková a Žaneta Kremsa založily web Živá kultura roku 2012. Snaží se poukázat na stravování podle zásad GAPS, Paleo či Nadace Westona A. Price, které samy zastávají a to nejen ze zdravotních důvodů. Jana je vystudovaná sestra a momentálně žije v Asii, živí se jako kouč a Žaneta je grafička, spolumajitelka módního labelu BEAUX a také spoluzakladatelka neziskové organizace současného moderního umění Inter-Art. Obě dvě jsou maminky, obě žijí v cizině, obě měly zdravotní problémy, které je přivedly k pátrání po správném stylu stravování. Mají tedy spoustu hodnotných zkušeností na rozdávání a to nejen kolem jídla. Doporučuji Vám si tedy jejich web projít.

… a také pár slov o knize

V elektronické kuchařce Snídaně trochu jinak naleznete bezlepkové recepty, které jsou v souladu s principy stravování podle diety GAPS nebo Paleo. Součástí kuchařky je také tematický obsah vhodný např. pro alergiky. Naleznete zde 17 receptů bez použití vajec, 13 bez použití ořechů a 33 receptů bez použití mléka. Každý recept je doprovozen celostránkovou fotografií. Značná část receptů je založena jako obdoby sladkých snídaní, ačkoliv se zde moc cukrů a sladidel nepoužívá. Ale ve výsledku je to půl na půl v poměru slaných a sladkých jídel. Ty slané jsou pak velmi inovativní, jde tedy vidět, že se snažili poskytnout právě originální a oblíbené recepty než ty, které se obecně předpokládá, že každý zná a dělá si každý den. Část receptů je rychlá a velmi snadná, pár jich je časově více náročných nebo i komplikovanějších, přesto se určitě nevyznačují extrémní náročností a každý by měl být dle návodů schopný je zvládnout.

ZÁKLADNÍ RECEPTY
Vývar
Kokosové mléko a smetana
Mandlové mléko
Rajčatové pyré
Dýňové pyré
Avokádová pomazánka
Namáčení ořechů
SMOOTHIE RECEPTY
Čokoládové smoothie
Dýňové smoothie
Borůvkové smoothie s kešú krémem
Monster smoothie
SLADKÉ SNÍDANĚ
„Ovesná“ kaše
Pečené ovoce s drobenkou
Granola
Palačinky z kokosové mouky
Pečená jablka s ořechovou nádivkou
Pečený puding
Kokosové lívance s čokoládovou polevou
SLANÉ PEČIVO
Kešú chléb
Makové housky
Burákový chléb
Zeleninový bochník
Foccacia s rajčaty
SLADKÉ PEČIVO
Mandlový perník
Sladká foccacia
Mramorová bábovka
Mrkvové muffiny
Mrkvovo–avokádové muffiny
Vanilkové a kakaové scones
Cuketová buchta
Makový závin
MASO A VEJCE
Frittata se slaninou
Vaječné muffiny
Domácí párek s mrkvovými plackami
Vejce Benedikt s omáčkou Hollandaise
Masová mini pizza
Pečená vejce v mase a kokosu
Játrová paštika
ZELENINOVÉ RECEPTY
Míchaná zelenina s vejcem na hniličku
Dýňová pizza
„Bramboráky“

A přidávám i pár fotek toho co jsem z receptů vyzkoušel, ochutnal a zaznamenal 🙂

A nakonec mé hodnocení

Musím uznat, že tiše závidím ty nádherné fotky. Fotky velmi vévodí každé stránce a rozhodně Vás dokážou navnadit. Oproti jiným kuchařkám jsem po vyzkoušení měl pocit, že mi prostě fotka nelhala, že nebylo nic opomenuto a vše dopadlo jak má. Většinu receptů jsem znal v trochu jiné podobě a proto jsem některé ověřené vyzkoušel podle jejich postupu a byl jsem potěšen fungovaly skvěle. Výhodou je tématické rozřazení do kategorií – bez vajec, bez ořechů, bez mléka; dále pak paleo či gaps, tedy ideální pomůcka podle chutí či případných alergií. Formát se mi líbí, grafická úprava je moc hezká, jde vidět, že je vše připravené na tisk – což může být pro některé čtečky problém, ale já vše četl jen na PC a nestěžoval bych si na to, ale tuhle výhradu Sugarfreelife z blogu Paleolifestyle.cz úplně chápu. Cena je za množství kvalitních receptů více než příznivá. A jako poslední bod – musím ocenit, ne až tak často zmiňovanou, ale podstatnou metodu přípravy ořechů, namáčení, kterou zde máte pěkně vysvětlenou v rámci základních postupů a myslím si, že by mohla otevřít oči mnoha lidem, kteří konzumují ořechy ve velkém a myslí si, jak je to skvěle zdravé. Hodnocení 5/5

Knihu můžete zakoupit za 149,- ZDE

Recenze: Jak pálit a neukládat – Fitplan.cz – Petr Novák

29.1.2015 | mmetla

Když jsem se dozvěděl, že Petr Novák, autor webu Fitplan.cz plánuje knihu, byl jsem nadšený. Upřímně, v našem regionu, česky či slovensky psaných publikací, které by se dotýkaly stravy a životního stylu jak si ho představuji já, prostě není moc. Daly by se spočítat na prstech jedné ruky a to počítám i ty přeložené světové bestsellery. Petr má za sebou pár let zkušeností s radami, jak správně jíst, hýbat se a efektivně pálit tuky – ať už kvůli hubnutí nebo zdravějšímu žití. Přesněji tomu je již přes dva roky co vedl kurzy se stejným názvem, kterým prošly desítky lidí, mnoho jejich výpovědí si můžete najít na Fitplan.cz nebo Naučmese, kde se kury pořádají.

Přeskočme to však celé a řekněme si na rovinu, i po druhém přečtení, jsem stále potěšen a pozitivně naladěn. Komplexní informace dostanete na téměř 300 stranách a prakticky byste skoro už nic víc nepotřebovali na to, abyste byli informováni a věděli jak správně napravovat své tělo. Jenže Petr není troškař a tak kromě zmíněné knihy přidal taky hromadu dalších bonusů, které Vám usnadní život. Vše navíc podpořeno vlastní zkušeností Petra, který se zbavil více než 20-ti kilogramů a pokud byste ho dnes viděli, nikdy byste neřekli, že ten skvělý člověk mohl mít stejné problémy jako Vy. Takže pojďme se podívat na to, co Vás vlastně čeká, pokud se pro knihu rozhodnete…

Jak pálit a neukládat – od webu, přes kurz až po knihu

Autor, říká, že již nebude mít tolik času na kurz samotný a proto se rozhodl uložit své vědomosti, zkušenosti a podklady pro změnu životního stylu do knižního formátu. Původně začal rozšiřovat obsah svého blogu, kde popisuje svoji strastiplnou cestu, ten se poté obsahem stal bohatý na vedení kurzu a výsledkem je tato kniha. Máte jistotu, že všechny metody byly již vyzkoušeny desítkami lidí a většina z nich uspěla. Petr se rozhodl přijít s elektronickým dílem, které dovoluje snadno a rychle provést úpravy a snadno tedy nabídnout všem vlastníkům co nejpřesnější informace, které se s časem určitě mírně budou měnit, ale také proto, aby byla snáze dostupná všem a stále po ruce. Podívejme se na jednotlivé aspekty provedení. Grafické zpracování je velmi příjemné, nikde Vás nebudou oslepovat zářivé barvy. Text je čtivý, záživný, místy odborný, ale povětšinou jde přímo k jádru a nezatěžuje zbytečnými informacemi. Info-grafiky jsou velmi vhodně umístěny a podtrhují důležitost daných informací a vsuvky jsou také pěkně zvýrazněné. Máte tedy od začátku díky trochu neformálnímu podání autora pocit, že Vám dobrý kamarád vysvětluje jak Vám kdo kdy lhal a jak vede konečně cesta ven z té propasti zvané nadváha či obezita. Nadváha není jediný problém, se kterým Vám autor může aktivně pomoci, po pravdě zjistíte, že všechny případné potíže jsou spojité nádoby a že přechodem na tukový metabolismus můžete ovlivnit spoustu případných budoucích potíží či regulovat již ty, které máte. Určitě celý seznam s čím si můžete pomoci zde nebudu přikládat, zabral by půlku článku a shoduje se však určitě s tím, co byste chtěli ve svém životě změnit.

Obsah knihy aneb ucelené informace od A po Z

Kapitoly rozdělují knihu na tématické celky, které Vám dají pořádně zabrat. Ale taky Vám to vše zjednoduší. Nejen, že se dozvíte jak Vaše tělo funguje, jak správně a efektivně pálit tuky a využívat výhod tukového metabolismu, ale také Váš připraví na případná úskalí. Nevíte jak cvičit? Není problém, jedna kapitola je o tom, bonusy jsou o tom, na webu je zdarma průvodce na 20 týdnů. Víte, zda se stravujete dobře? Pokud ne, opět Vám autor přispěchá s radami, které v bonusech rozšíří tak bohatě, že už bude stačit si jen pořídit zeleninu, ovoce, maso, ořechy a strávit chvíli v kuchyni. No a pokud se budete cítit tak nějak dole, kapitola o motivaci Vám dá pár užitečných rad z moderního přístupu k motivaci a boji proti prokrastinaci. Plán je základ a Petr Vám jeden takový nabídne, plán jak přijít o nadbytečná kila a žít dlouho ve zdraví a štěstí. Nezní to špatně, že? Výhodou je, že samotná kniha úplně stačí k tomu, abyste byli dostatečně poučeni a věděli jak začít a kde skončit. Bonusy navíc přidávají všechny informace rozšiřující obzory a dodávající mnoho potřebných informací, které byste jinak sbírali po mnoha zdrojích. Mezi bonusy patří

detailní cvičební plán na 6 měsíců
kuchařka s 97 recepty (téměř vše paleo)
seznam vybraných potravin pro lepší pálení tuků
kompletní průvodce glykemických indexů (GI) a zátěží potravin (GZ)
seznam minerálů a vitamínů a potravin je obsahující
e-book Jak na kvalitní spánek

Moje hodnocení

Nebylo zde velké množství informací, které bych již neznal, ale pár se jich našlo. Vše je velmi pěkně čtivé, rychle to utíká a člověk se nestačí divit. Co velmi oceňuji je, že ačkoliv je psáno o velmi vážném problému a naráží se na spoustu potíží, mluví o nich Petr pozitivně. Nemaluje strašáka na zeď, nemáte pocit, že je konec světa a s ničím se už nic nedělá. Takový dojem vytváří spousta knih s podobným tématem. Kniha poskytuje zdroje, studie a odbornost kterou se stává věrohodnou, ale přitom se Vás nesnaží umlátit fakty a argumenty, nechává Vám mírně nesvázané ruce a jako spodní linka zde probíhá ústřední motiv – zdraví, chceš či ne? Líbí se mi ta otevřenost, Petr neprodává, on Vám nabízí něco co ví, že funguje, dokáže pomoci téměř všem a co chce na oplátku? Jen trochu z toho co investoval do samotného díla. Cena je příznivá a hlavně, je to investice, která se Vám brzy vrátí. Moje komentáře, které jsem ke knize měl, jsem Petrovi dal a bylo vidět, že je nebere na lehkou váhu a zapracoval je. Doufám, že Petr se bude dál rozvíjet, bude oslovovat více lidí a změní život mnoha z nich, tak jako to dělal doteď. Nikde nenajdete takto snadno zpracované téma se všemi úhly pohledu na danou problematiku za tak příznivých okolností. Možná moje hodnocení zní až moc dobře? Možná jsem prostě zainteresován, protože jsem se rozhodl Petrův program otestovat i sám na sobě. Pokud chcete, můžete začít pracovat na sobě, tak jako budu já. Jedno drobné varování nakonec, kuchařka obsahuje recepty, které nejsou plně paleo (jsou tam občas luštěniny a často mléčné produkty), tedy většina je paleo kompatibilní, ale ne všechny, prosím tedy o pochopení toho, že ani nebylo úmysl nabídnout jen paleo recepty.

Chcete si knihu koupit? Já Vám ji určitě doporučuji!

Soutěž a recenze: Well Fed – Dobře živeni

17.11.2014 | mmetla

Jak jsem již poukazoval na blogu, vyšla kniha Dobře živeni autorky Melissy Joulwan. Najdete ji tedy nejen u Melvila v eshopu – kde najdete také i elektronické verze, a tištěnou také na na stránkách Martinus. Já jsem dostal jeden kousek pro sebe a druhý do soutěže. Takže o té později, první se podívejme na recenzi, co teda vlastně můžete očekávat a jak jsem s tím spokojen já. Knihu jsem již měl v elektronické verzi v angličtině a tedy dostatečně jsem ji znal a byl jsem jí učarován již dopředu, přesto překlad nabízí něco navíc…

Představení knihy:

Nejdříve se tedy podívejme na technické parametry. Brožovaná vazba o 176 stranách nabízí nádherných 115 originálních receptů a spousty spousty nádherných fotek. Recepty však nejsou tak specifické, že by se nedaly obměňovat a protože autorka chtěla co možná nejvíce zjednodušit případnou výrobu a nabídla k téměř každému receptu i návrh na to jak jej obměnit. Najdete tedy více než 200 receptů, ačkoliv většina z nich má stejný základ. A to už je za ty peníze sakra něco. Až na jeden recept splňují standardy whole30 (jedná se o pečenou záležitost podobnou muffinům a přitom neobsahuje sladidlo, ale přece jen je to pečená záležitost) a tedy vše je bez obilí, cukru, mléka a luštěnin. Předmluva knihy je od Melissy a Dallase Hartwiga, tedy autorů Jídlo na prvním místě, bible Whole30 programu. Tu knihu bych Vám mimo jiné doporučil si přečíst, pokud to myslíte se svým zdravím dobře.

Kniha začíná popisem života autorky Melissy Joulwan, co ji vedlo k tomu si vybrat paleo, jakto, že její recepty vypadají tak skvěle a ještě lépe chutnají (no dobře, tohle tam přímo neříká, ale člověk si to dokáže na základě jejích zkušeností spojit). Následně pak mírně probere, co je paleo a jaké suroviny se při vaření nepoužívají. Dále pak sekce o plánování, jak se vybavit nejen po technické stránce, ale co se týče věcí do spíže. Co si budeme povídat, je to prostě komplexní poradce, jak, kde co a proč. Jediné co zde už pak chybí, jsou přímé instrukce, kde to koupit v našich podmínkách, ale to přece autorka nemohla vědět. Přesto u Melvila, přidali pěkný seznam na konci knihy, který Vám s tím může pomoci. Další velkou výhodou je, že nepoužívá moc extravagantní suroviny a opravdu si tedy téměř vše můžete sami připravit doma – koření či bylinky nebudete možná mít, ale sehnat se dají, za to s jicamou už je to horší – tak prostě použijte batáty. Rejstřík na konci knihy dokonce dělí recepty podle druhů kuchyně, takže když dostanete zadání udělat něco britského nebo mexického, snadno to najdete.

Kniha je tedy rozdělena do několika sekcí, ale hlavní jsou tedy teoretická část s rozsáhlým úvodem a přiblížením životního příběhu. Dále teoreticko-praktická část okolo výbavy a zásob. Dále pár základních receptů, jejich možnost kombinování a jak to udělat, abyste ušetřili co nejvíce času, energie a přitom vyprodukovali jídlo na celý týden. A poté už tedy naplno pokračuje sekce receptů – skvělé je, že pokud nemáte mnoho rad o tom, co s nimi dělat, máte část textu volnou, abyste si mohli udělat vlastní poznámky. Tedy vhodné to je zvláště pro nás, kteří si to příště chceme obměnit, nebo nám úplně nevyhovoval postup receptu – který obvykle bývá tak detailní, že to zvládne každý, ale občas si něco musíme mírně přizpůsobit. Po omáčkách a kombinacích koření, začíná sekce proteinů (tedy bílkovin), poté Zelenina a saláty a poté Ovoce. Tak a jsme na konci. Samozřejmě se ještě najdou doplňující informace a rejstřík.

Křest knihy:

Když už tedy víte o čem kniha je, co od ní očekávat a jaké je provedení, mám pro Vás jednu dobrou zprávu. Autorka přiletí 21.11.2014 na křest knihy do Prahy. Do Paláce knih Luxor na Václavském náměstí a to i se svým manželem. Bude tam určitě spousta lidí, kteří se budou snažit dostat podpis a dokonce i (!!!!!) české věnování, které Melissa pečlivě trénuje. Takže určitě se stavte, buď si knihu koupit nebo si nechat podepsat to co už máte. Mimo jiné taky o tom psala na svém blogu.

Hodnocení:

Tohle prostě nepůjde ani jinak než 5/5. Prostě jinak to nepůjde. Doufám, že vydání prvního dílu je příslibem, že se dočkáme i druhého. Ale i kdyby ne, stačí to prozatím. Líbí se mi jak Melvil převedl knihu, ačkoliv se mi pár věcí z překladu nelíbí. Ty samozřejmě sdělím vydavatelství, až se doberu celého seznamu (není jich moc, ale nechci to posílat rozdělené). Graficky vypadá skvěle a líbí se mi, jak je taková příjemná tím, že je brožovaná a ve formátu jaký má. Vůbec se nebudu bát si ji zakládat, nechávat rozloženou při zpracování nějakého receptu.

No pojďme tedy k soutěži:

Pravidla soutěže jsou tentokráte trochu jiná než bývaly, ale slosování bude stejné. Abyste se mohli zúčastnit, stačí abyste se drželi čtyř jednoduchých kroků. Soutěž končí 23.11. o půlnoci.

1. Dejte like na Facebookové stránky mého blogu.

2. Dejte like na Facebookové stránky mého eshopu.

3. Dejte like na blog autorky Melissy Joulwan – The Clothes make the Girl

4. Odpovězte na pár otázek v soutěžním formuláři.

Podmínky: Vyplněním formuláře souhlasíte se zasláním informačního emailu. Můžete zadat vícekrát své údaje s různými emailovými adresami a tím budete mít větší šanci vyhrát. Emailová adresa, kterou sdělíte bude uložena v systému poskytovatele jen dva dny po skončení soutěže a následně smazána. Soutěž končí 23.11.2014 o půlnoci. Následně bude losováno jedno náhodné číslo z celého seznamu soutěžících a vítěz obdrží knihu Dobře živeni s podpisem autorky.

Ochutnávka č.3: Krémová dýně s pekany: #Wellfed

20.10.2014 | mmetla

Ačkoliv jsem původně nechtěl dávat z jedné sekce knihy více receptů, tenhle je přece jenom hodně jiný než zbytek. Nejen, že jsem si ho děsně zamiloval, ale taky jsem ho od té doby připravoval jíž víckrát. Vzhledem k tomu, že teď dýně zaplavují celý český trh, určitě recept oceníte taky. Úplně z něj jde udělat samostatné jídlo, či jen netradiční přílohu. Časově náročná určitě je, ale vyplatí se to! Doporučuji ji konzumovat za studena i za tepla, ale ta teplá je o kousek lepší právě díky skvělé chuti pečených pekanů – které však klidně můžete zaměnit za jiné ořechy.

Čas receptu: příprava 5 minut, vychladnutí 10-20 minut, pečení 40-50 + 25-30 minut

Suroviny na 4 porce:

1,2 kg máslové dýně
1 hlava česneku
2 pol lžíce vody
2 pol lžíce kokosového mléka
1 velké vejce (lze vynechat)
¼ čaj lžíce soli
2 čaj lžíce kořenící směsi (třeba i Ras el Hanout, či jiné)
¼ hrnku pekanů, pár nechte za závěrečné pečení
1 pol lžíce kokosového oleje (či jiného tuku či oleje na tepelnou úpravu)

Postup:

Dýni rozkrojte na polovinu podélně a vyndejte semínka. (Autorka radí, že nejlépe nakrájíte dýni paradoxně malým nožíkem a potvrzuji, že pro jedince bez velkého nože a velké síly, to je snazší).
Dejte řeznou stranou dolů na plech vyložený pečícím papírem, pokapejte vodou.
Česnek oberte od vnější slupky a uzavřený v alobalu dejte na plech.
Předehřejte troubu na 180°C a pečte 30-40 minut dokud se neobjeví tmavé skvrny na kůži dýně.
Obraťte dýni vzhůru nohama a nechte mírně vychladnout.
Vydlabte dužinu
Dejte do mixéru všechny suroviny (dužinu dýně, kokosové mléko, koření, vymačkaný upečený česnek a většinu pekanů).
Rozmixujte na hladké pyré.
Pokud používáte i vejce, rozmíchejte ho v hotové směsi pomocí vařečky.
Dejte trochu tuku do zapékacích misek a potřete řádně stěny.
Přidejte smíchanou směs a nakonec přidejte celé pekany.
Pečte při 200°C po dobu 25-30 minut.

Ochutnávka č.2 #Wellfed – Dobře živeni

10.10.2014 | mmetla

Druhou ochutnávkou z knihy, budiž to o čemž jste si rozhodli na facebookové stránce. Ale nejdříve Vám k tomu podám trochu více informací. Kniha je samozřejmě rozdělena do sekcí, které nejsou nijak nečekané nebo netradiční.

Dne se však podíváme na jednu z nich. V sekci Zelenina a Saláty se právě nachází tento recept na přílohu, která by obstála i jako samostatné jídlo, avšak určitě není plnohodnotné. Dokáži si ho představit jako skvělý doplněk místo popkornu, ale dost lidí bude uhranuto zvláštní slanou kombinací kakaa a dalších surovin. Jako u všech receptů v knize, dostanete doporučení k čemu se to skvěle hodí (Skořicové dušené hovězí nebo Čokoládové chilli) a co byste mohli případně udělat i jinak (zde bych doplnil vlastní radu, použít tře příště místo květáku brokolici nebo růžičkovou kapustu). Ačkoliv se v daném receptu přidává i jedna úsměvná a vlastně i hodnotná rada, já jsem si ji pozměnil a to pro úsporu času. Autorka totiž doporučuje směs promíchat tak dlouho (cca 2 minuty), dokud nevyjmenujete potravinu na každé písmenko v abecedě. To je určitě zábava, ale když jste v kuchyni sami, nechcete vypadat jako nějací blázni a možná tedy přijde vhod mé zrychlení.

V kakau obalený pečený květák

Vzhledem k tomu, že květák je různě velký, na plech se mi vlezl jeden celý střední. Dalo to asi tři velké porce, ale určitě by se to dalo zvládnout na plechu i s větším množstvím, protože zde až tak nevadí, když se překrývají. Pokud je však chcete hezky křupavé, je lepší je mít jen v jedné vrstvě a tedy spíše používat stejně velké květákové růžičky. Pro nás se stal přílohou k vepřovým nudličkám na koření pěti vůní.

Čas receptu: příprava 10-15 minut, pečení 25-30 minut

Suroviny na 3-4 porce:

1 hlávka květáku, rozdělená na růžičky
1 čaj lžíce mleté papriky
1 čaj lžíce kakaa
¼ čaj lžíce mletého pepře
¼ čaj lžíce soli
1 čaj lžíce sušeného česneku, nebo jeden prolisovaný stroužek
2 pol lžíce roztopeného kokosového oleje

Postup:

Rozeberte si omytý a osušený květák na růžičky a dejte do mísy. (Na velikosti růžiček až tak nesejde, ale spíše větší a rovnoměrně velké kousky, malé se pak můžou rychleji a moc spéct)
Roztopte si v mikrovlnné troubě (15 – 20 sec) či na zdroji tepla kokosový olej.
Smíchejte olej a koření a dejte do mísy.
Promíchejte pořádně (já jsem použil víko na plastovou mísu a pořádně tím protřepal)
Ochutnejte a případně dolaďte množství koření.
Vyložte si plech pečícím papírem či alobalem a předehřejte troubu na 200°C.
Pečte 25-30 minut podle velikosti květákových růžiček

Primal Blueprint: recenze a soutěž

11.8.2014 | mmetla

Do ruky se mi dostala, hlavně teda díky mé snaze o propagaci Primal životního stylu, kniha Primal Blueprint v českém vydání. Poděkování za ni patří hlavně Blue Vison nakladatelství, jmenovitě Martinovi Kyselovi, kteří ji pro českého čtenáře konečně přinesli a také překladateli Jakubovi Pavelkovi. Samozřejmě u nich by se výčet neměl zastavit, stála za celým projektem další spousta lidí, kterým bych vyslovil díky.

Mark Sisson: Primal Blueprint

“Změňte svůj životní styl a vraťte se zpět ke kořenům.”

Kniha autora Marka Sissona vychází v překladu z poslední, velmi výrazně upravené verze, knihy s jménem Primal Blueprint (tohle by byl značný oříšek na přeložení a myslím si, že originál bylo lepší zanechat) s velmi dlouhým podtitulem – Reprogram your genes for effortless weight loss, vibrant health, and boundless energy – tedy Přeprogramujte své geny pro optimální váhu, dokonalé zdraví a neomezenou energii. Na 432 stranách se neagresivním stylem dozvíte něco, no dobře, docela dost, co udělat pro zlepšení svého nejen fyzického stavu a dosáhnutí onoho výše zmíněného.

Nejdříve Vám Mark podá svůj pohled na svět. Podává ho hezky čtivě, z pohledu člověka co léta extrémně cvičil, má za sebou spoustu výjimečných výkonů a vlastní, dlouho vypracovávaný způsob toho, jak se stát lepším člověkem. Není to jako u Robba, extrémně kousavě, ale také velmi vědecky podané, ačkoliv s fakty zachází jak by měl, není to vytržené z kontextu jako u Cordaina, ale je to prostě přesně osobitý styl, který jste možná poznali na jeho blogu Mark’s Daily Apple. Ten totiž nabízí rozšiřující informace k tomu co najdete v knize, nemohlo být z důvodu prostoru či přehodnocení v čase, prostě zmíněno a tak se to stává vlastně mnohonásobně širší databází, kterou využijete ať už samostatnou, nebo jako doplněk. Mark tedy podává všechny potřebné informace bez extra omáčky a spojuje je dohromady v kompaktní celek, který nabízí pohled nejen na jídlo – které je důležité z 80%, ale i na zbytek aktivit, které musíte provozovat, abyste dosáhli oné změny. Dohromady to vše tvoří pohled na to, jak správný životní styl, který prostě tato kombinace dohromady produkuje, dokáže ovlivnit vše ve Vašem životě.

Přečtete si něco o Markově životě, jeho motivaci a důvodech sepsání knihy, poté proč se rozhodl ji předělat (pro lepší srozumitelnost, přehlednost a přehodnotil některé prvky) a hned Vám naloží svých 10 pravidel, které když budete dodržovat jen na 80%, budete se mít skvěle. Nic moc se neděje, pokud to nezvládnete, jen to berte jako další motivaci to udělat příště – avšak stále nejlépe jak můžete, bez těch negativních emocí, ke zdárnému splnění cíle – tedy dlouhému, zdravému a plnohodnotnému životu. To je právě jeden z rozdílů proti Whole30 či Paleo, není tak restriktivním, nedívá se tak kriticky na případné selhání (vlastně se jedná jen o nemožnost udělat to co a jak jsme sami chtěli). Nemusíte restartovat, nemusíte se stresovat, prostě jdete dál. Pokud budete vše dělat na max, bude to ideální. Následně Vám Mark vysvětlí do všech podrobností svá pravidla. Další kapitola Vám přiblíží příběhy úspěchu, motivace a výsledky, kterých můžete dosáhnout. Projde s Vám celým životním stylem, jak si snadno a rychle vybudovat lepší návyky a co udělat pro upevnění svého zdraví. Ukázkové jídelníčky už jen blíže přiblíží, jak byste si potenciálně mohli pomoci. Rychlé shrnutí celé knihy na pár stranách by si zasloužilo o vytištění a polepení na inspirativní místa. Následují bonusové materiály, které rozšiřují běžnou teorii o praktické zkušenosti, možnosti jak reagovat v krizových situacích a jak přizpůsobit svůj život tomu, který chceme mít. Následují další bonusy v podobě například tréninkového deníku a … uf, jsme hotovi. Je toho opravdu dost..

Osobně knihu čtu poprvé v češtině a snažil jsem se moc nepřeskakovat, ale občas jsem některé pasáže vynechal. Důvodem je to, že většina informací je prezentována v obdobné formě u Whole30, Robba Wolfa, Sarah Fragoso, Chrise Kressera a mnohých dalších. Jedná se tedy o informace, které nečtu poprvé a Mark se až na pár výše zmíněných bodů neodchyluje od průměru. Čím je jiný přístup je právě ona neomezenost, důraz na pohyb a potažmo i sport, rozšíření na celý životní styl. Co se týče stravy, nejde primárně o zhubnutí, tedy cukry a komplexní sacharidy (škroby) nejsou takovým zlem, ale jen pokud tomu odpovídají naše výkony. Dokonce se nebojí ani divoké rýže (není obiloviny, ale tráva), ani quinoy (opět není obilovina) a sladké brambory jsou vítány. Největším rozdílem je podpora mléčných produktů, pokud nemáte problém s jejich trávením, ale opět si s sebou nese nějaké to drobné omezení. Podle Marka, je ideální potravinová pyramida vystavěna na základech z volně chovaného či loveného masa, spousty zeleniny, občasného a sezónního, nejlépe i lokálního ovoce (také platí pro zeleninu) a ‘dobrých’ tuků (seznam najdete v knize). Pokud k tomu přidáte občasný sprint, zvedaní břemen (vlastní tělo má vždy preferenci) a mírné kardio (nejlépe na kole či mírný běh či aktivní chůze), které provozujete venku na slunečním záření, dostatečný spánek a redukovaný stres, máte téměř vše shrnuté do jednoho souvětí. Výsledkem pak co Vám autor slibuje … zda se tak stane, je tedy už jen na Vás.

Kniha je nabitá informacemi a návody, jak k nim přistoupíte Vy se projeví na Vašem zdraví a životě.

Více informací, náhled do knihy a kde knihu můžete zakoupit najdete ZDE.

Můj osobní pohled

Obecně bych primal doporučil každému atletovi. Nemusíte jíst co Vám nevyhovuje, ale pokud se vlezete do toho co Vám Mark doporučí, budete se mít skvěle. Nemám téměř žádné výhrady vůči tomu co Mark říká, ostatně selhat je lidské, ale postavit se zpět na nohy, otřepat se a dosáhnout lepších výkonů – to je to oč tu běží. Kniha v češtině se mi lépe četla, než anglická (možná protože jsem ji předtím číst musel, teď jsem hlavně chtěl), velmi na ni oceňuji zakulacené rohy – jak já nesnáším ty nechutné oslí uši (ohnuté rohy knížky). Velmi se mi také líbí překlad (měl jsem jen jedno dilema a v kontrastu s originálem bylo lépe zvládnuté) a nová obálka, nic proti tomu jak Mark vypadá (ostatně je na zadní straně), ale tohle je takové … no víc paleo 🙂 . Hodnotné citáty jsou vyvedeny ve větším fontu a občas jsou shrnuty důležité myšlenky podobně, což z toho všeho dělá přehlednější čtení. Tak stejně se mi líbí i zvýrazněné sekce s přehledy, shrnutím či vsuvky, které se díky jiné barvě dají snáze najít.

Mé osobní hodnocení provedení, překladu a knihy samotné je : 5/5

Ještě jednou tedy všem zúčastněným, díky, za to že jste ji přinesli Čechům, Moravákům a Slezanům, když ji ti Slováci už nějaký ten pátek měli. Kdo nám tedy přinese i Robba Wolfa či Chrise Kressera, zní otázka do davu… ???

Soutěž

Tak a protože i s Jídlem na první místě byla spojena soutěž, myslím si, že je více než na místě ji mít i zde. Díky Blue Vision jsem dostal jeden výtisk navíc a ten dám jednomu z Vás, kdo o ni budete mít zájem a odpovíte správně na pár záludných avšak jednoduchých otázek.

Soutěž bude probíhat ode dneška (11.8.2014) – do půlnoci 17.8.2014 (tedy do nedělní noci).

Možnost soutěžit můžete víckrát, nebudu limitovat počet záznamů, ale vše je závislé od Vaší emailové adresy. Duplicitní emailové adresy budou vyřazeny. Emailové adresy po skončení soutěže budou vymazány a nebudou sloužit k dalším účelům. Vítěz bude vybrán ze seznamů správně odpovídajících respondentů pomocí vygenerování náhodného čísla.

Přeji Vám tedy mnoho úspěchů a odpovídejte ZDE.

Soutěž je již UKONČENA.

Upraveno 18.8.2014: Nakonec se zúčastnilo 173 respondentů. Z nichž 21 vybralo alespoň jednu špatnou odpověď. Dále pak pět duplicitních adres. Tedy do výběrového osudí spadlo 146 jedinců.

Vítěz byl kontaktován a pokud se vzdá ceny, bude losování provedeno znova.

Zápisky z cest: Estonsko

24.7.2014 | mmetla

Můj druhý výlet do Estonska mě trochu více poznamenal, než by se zdálo. Nejen, že jsem chtěl opět vyzkoušet nové věci, které jsem do té doby ještě neměl, ale také jsem chtěl sepsat takový drobný článek o tom, jak jsme si podobní či rozdílní a hlavně, jak si na tom v této baltské zemi stojí paleo. Možná tedy můžeme my být příkladem, ale možná také oni nám .. ale o tom více později.

Pár zajímavostí o Estonské republice (Eesti Vabariik)

Nejsevernější z baltských států, obklopena ze tří stran vodou (ze dvou mořem a z třetí jezery), svou samostatnost získal naposled až roku 1991. Sousedí s Lotyšskem (suchozemská hranice z jihu), od Finska je dělí finský průliv (cca 70 km mezi hlavními městy Helsinkami a Tallinnem) a s Ruskem hraničí na východě, avšak většinu hranice pokrývá Čudské jezero. Estonci tvoří většinu populace (okolo 68%) a jejich jazyk z rodiny ungro-finských je pro nás dosti těžko uchopitelný. Dalšími častými zástupci jsou Rusové, na které zde narazíte téměř všude. Výhodou estonštiny je snadná výslovnost, která je velmi podobná naší české s pár na první pohled zvláštními prvky (zdvojení se čte jako naše prodloužení čárkou; speciální znaky se vyslovují podobně jako v němčině). Počet obyvatel je přes jeden milion (asi 1,3) s hustotou zalidnění asi 30 obyvatel na kilometr v městech, 7 mimo ně – tedy jasně hovořící v prospěch většího zalidnění ve městech a hlavně v okolí a přímo v hlavním městě Tallinnu. Ostatně to je také město s velmi zachovalým středověkým opevněním a architekturou, patřící do UNESCO. K pevnině se také musí připočítat i 1500 ostrovů, z kterých je jen pár obydleno. Okolo poloviny rozlohy je stále zalesněno a nachází se zde velké množství jezer (kolem 1400), spousta bažin a močálů. Klima je mírné, avšak chladnější než v Česku a díky obklopení mořem jsou častější přeháňky. Historie Estonska je velmi složitá, bylo dějištěm mnoha bojů a Estonci byli rekrutování do mnoha křížových výprav i obou světových válek a to různými stranami. Je tedy jasné, že to má určitý vliv na obyvatele, kteří se zdají velmi uzavření, tiší a klidní, ale když se Vám otevřou jsou velmi pohostinní, milí a rádi vyhledávají zábavu. Příroda, počasí i architektura je dosti podobná té, jako zde známe, tedy můj první výlet byl v duchu toho, že jsem shledával vše kromě jazyka velmi podobné. Ale rozdíly jsem našel ..

Cestování, aneb dá se paleo zvládnout i na cestě?

První cestu jsme absolvovali před léty z Prahy přímým letem do Tallinnu s ČSA. V té době už ČSA nabízelo v letadle akorát nějaké suchary a pití co hrdlo ráčilo. Samozřejmě se dalo i něco dokoupit, ale volba nebyla nijak slavná. V economy třídě si myslím, na takové krátké lety ani nejde objednat jídlo podle specifického jídelníčku, možná se ale pletu. Ostatně pokud máte čas, můžete se najíst na kvalitních místech, či nakoupit si kdekoliv v Praze, předtím než se dostanete na to předražené a dosti stravou nevhodné letiště – i když možná se tam nachází něco za rozumný peníz (kromě BILLA) s kvalitní potravou, ale po pár nahlédnutích na ceny a výběr jsem to rovnou zapíchl do samoobsluhy. (Ti co často lítají třeba mají něco vytipované, ale obvykle je vhodnější si předpřipravit doma a sbalit na cesty)

Tentokráte jsme již volili let z Vídně přes Rigu (Lotyšsko) a poté do Tallinnu s AirBaltic. Vídeň hned nabízí skvělou alternativu, protože na letišti se nachází Spar Gourmet, který nabízí celou řadu paleo/primal salátů či čerstvé zeleniny a ovoce či oříšků, které Vám můžou pomoci zahnat hlad. My jsme nakonec volili salát za pár eur a rozhodně za to stál a nasytil dostatečně. AirBalti však nabízí za docela rozumné peníze jídla, která si můžete na let předobjednat (až max 24 hodin před letem) a nachází se i v normálním menu jídlo za rozumnou cenu, ale nabízejí také lacto/gluten-free varianty, které podle mě stojí za vyzkoušení, pokud je potřeba jíst v letadle. Na letišti v Rize to bohužel až tak slavné nebylo a téměř se tam nedá najít jídlo, které by splnilo standardy (možná tak soljanka – hustá masovo-zeleninové polévka či rajčatová polévka nebo předražené jednotlivé chody v místní italsky vypadající restauraci) – nachází se tam také sushi restaurace, pizzerie či kavárny a bistra. V Tallinnu hned kousek od letiště se nachází velké obchodní centrum, Ülemiste (momentálně se přestavuje, rozšiřuje), kde si myslím, že bude dostatek možností kde se najíst či kde nakoupit potraviny, avšak samozřejmě stačí poté už jakákoliv samoobsluha, kde byste si případně mohli nakoupit potraviny.

Samozřejmě si taky určitě můžete jídlo dovézt svoje, přece jen jedná se o EU, takže bez limitů a hlavně úplně pod Vaší kontrolou. Částečně jsme taky tak volili, ale bohužel člověk nemá možnost mít tolik jídla na dva a více týdnů s sebou.

Potraviny v Estonsku

Překvapením pro Vás nebude, že se zde jí velmi podobně jako v Česku. Suroviny povětšinou velmi podobné – pár rozdílu zde je, ale obvykle byste našli to samé co doma. Mají velkou zálibu v pečivu a obecně pečenému, mléčných produktech (jedna z mála zemí, kde se zákazníci vzpouzeli proti pasterizování mléka). Populární maso zde je vepřové, ale více se zde objevují ryby (ačkoliv asi nejčastější je stejně v podobě různě nakládaných než čerstvých) – důvody jsou jasné, z historického hlediska jsou to masa, která byla dostupná všem – tedy ryby pro ty chudší, vepřové pro bohatší. Značné rozdíly poznáte však u chleba – vládne zde žitný (ten pravý, ne ty šmejdy dobarvené karamelem a kávou), klasické bílé pečivo zde tolik není a pokud ano, tak hodně rozdílné od našeho. Ryby jsou levnější asi tak o třetinu, jinak potraviny stojí zhruba stejně. Jídlo v restauracích je o něco dražší než u nás, alkohol – zvláště pivo, výrazně dražší a to nemluvě o tom, že mezi desátou večerní a ranní byste neměli být schopni alkohol nikde koupit. (Ano, alkoholismus, cukrovka a obezita se zde zdají býti výrazným problémem). Na ostrově Saaremaa jsme ochutnali i pár velmi zajímavých dobrot – úplně čerstvý žitný chléb s mrkví, uzený sýr s jalovcem, chleba s jalovcem (na ostrově ho roste prostě strašně moc), čerstvě nachytané platýse bradavičnaté v mouce a na pánvi osmažené, prosoleného síha v lokální luxusní restauraci, domácí pivo. Jde tedy vidět, že každý region má něco kouzelného do sebe. Vyzkoušeli jsme také tradiční pelmeně (vliv ruské kuchyně je zde velmi znatelný, podobně jako německé – kysané zelí, různé druhy vepřových pečení, atd.), něco jako pivní sláma z žitného chleba. Oblíbené jsou také různé smetanové dipy a k nim třeba jen zeleninu na špalíky. Nejčastějším olejem je bohužel řepkový, pole uvidíte všude a pro mě osobně je trochu škoda, že začíná zastiňovat i slunečnicový, či případně další dražší, ale vhodnější pro náš druh stravování. Olivový olej, kvalitní za rozumnou cenu, také v pohodě koupíte, podobně tomu bylo i u kokosového mléka, které jsem našel na velmi vysoké úrovni (srovnatelné s Aroy-D a to i cenově) od výrobce koření a doplňků Santa Maria. Ale například ořechy jsou velmi drahé a nevím, zda se oplatí používat ve větším množství.

Co se týče dostupnosti kvalitního masa, vajec a nějakých dalších dobrot. Musím říct, že z lokálního měřítka se to dá zvládnout skvěle. Každý kdo ve Vašem okolí chová různá zvířata, většinou je to prostě trávu spásající (grassfed) zvířena a ceny jsou velmi příznivé. V hlavním městě se dá také sehnat na trzích kvalitní maso i vejce, za velmi přijatelné ceny. Byli mi doporučeny i lokální trhy, které nejsou často a v jen trochu větších městech, nemám tedy nakonec žádnou zkušenost. V některých obchodech se dá sehnat u řeznických pultů či vakuované v normálním sortimentu. Co se týče zvěřiny – nejlepší je opět sehnat si kontakt na lovce ve Vaší blízkosti. Avšak některé supermarkety Vám dokážou takové maso objednat. Rozhodně jsem zde měl víc zvěřiny při první návštěvě než teď, přesto bych to nebral nijak kriticky, sehnat se dá vše.

Co se týče sortimentu v obchodech, je prakticky velmi podobný jako zde – najdete tedy téměř vše co hledáte a rozdíly moc nebudou. Překvapením pro mě bylo velmi dostupné avokádo i další tropické plodiny v téměř každém supermarketu i v menších městech. Poprvé jsem zde taky jedl tuřín (rutabaga, švédský kedluben), kterou jsem v Česku zahlédl jen párkrát, zde je však hojná a nahrazuje naši tradiční kedlubnu. Najdete zde také více ryb, ať už čerstvých, uzených či různě nakládaných, ale také i sušených – cena je díky dostupnosti nižší než u nás, čerstvost je také o hodně lepší. Ze začátku jsem si myslel, že rybí jerky nebude až tak dobrá záležitost a překvapily mě celé sušené ryby prodávané v supermarketu (cca 40-50 cm dlouhá ryba, kterou bohužel neznám jménem). Nakonec jsem však ochutnal různé druhy a hledal jsem paleo produkty a našel jsem. Stály za ochutnání…

Paleo a Estonsko

Jak jsem již naznačil, zdravotní problémy spojené se špatnou stravou jsou v Estonsku dost časté. Mladí lidé se tedy snaží více sportovat, předcházet potenciálním problémům a tedy časté jsou i alternativní směry stravování. Ačkoliv vegetariánskou restauraci jsme neviděli (netvrdím, že tam nebudou a moje znalosti jazyka jsou velmi omezené), najíst se podle paleo zásad nebylo až tak těžké jak jsme si původně mysleli. V restauracích je obvykle alespoň jedna dvě možnosti a většinou jsou všichni Vám vyjít vstříc (přijde mi, že ochota obsluhy je zde o kus lepší než u nás a každého zákazníka si váží a snaží se jim předcházet).

Momentálně vyšla první paleo kniha, Ardiho, autora paleo blogu Paleo.ee. Máme je objednanou (vlastně už vyšla, ale bohužel netuším kdy ji dostaneme až k nám domů). Na blogu autor často používá trochu netradiční (alespoň pro mě) suroviny a metody (místo mandlové mouky používá z hroznových jader), což je super pro inspiraci, jen kdyby to vše bylo v angličtině (alespoň!). Podstatné je, že základna fanoušků paleo je zde, na to jak je země malá a kolik má obyvatel, značně hlasitější než v Česku.

Překvapivým pro mě bylo, když jsem zahlédl v ranním pořadu (asi něco jako Snídaně s N@hou 🙂 ), jak si tam připravovali lehký pokrm podle paleo zásad. Ukázku toho, jak si dát těstoviny bez těstovin a místo smetany na konci, zahustit kokosovém krémem. Ačkoliv to byla asi jen velká náhoda, že jsme na to narazili, určitá snaha o zkvalitnění a zlehčení pokrmů je zde jasná. Bylo to pro mě dost šokující, že zde má paleo takový prostor, že se dostane do hlavního vysílacího času a má možnost takto pozitivně ovlivňovat. Máme se tedy čím určitě nechat inspirovat…

Jedna specialita nakonec

A kromě toho, že Vám přiblížím některé recepty, které jsem si s sebou dovezl, mám zde taky ukázku něčeho co mě mile překvapilo. Rybí jerky, které jsem již zmiňoval, zde mělo podobu celých či částečných filetů ryb, ale se vším všudy – tedy kosti, kůže, ploutve. Hodně prosolené, ale bez dalších příměsí a rozhodně to chutnalo skvěle.

Recenze: Zázrak jménem kokosový olej

9.6.2014 | mmetla

Michal Turna, autor webu zaměřeného na životní styl Grasa.cz, pro Vás připravil zajímavou publikaci. Jak sám autor tvrdí, a já bych se pod tím také podepsal, šlo to napsat mnohem delší, zatížit všechny velkým množstvím vědeckých studií a informací, ale přece jen, lepší je vystihnout podstatu a sdílet ji s ostatními. To se však Michalovi skvěle povedlo a do rukou se Vám tedy může dostat publikace se 70 stranami textu a skvěle vypadajícím logem, který to tedy celé doklepne na 71. Pokud byste o ni měli zájem, jděte rovnou na: stránky Zázrak jménem kokosový olej na Grasa.cz

Vlastník práv grasa.cz

Jak již název jednoznačně říká, vše se zaměřuje na výhody, využití a prostě prospěšnost spojenou s konzumací či jiným používáním kokosového oleje. Pokud nevíte co je kokosový olej, kde ho seženete, možná se něco navíc dozvíte v článku, který jsem o tom sepsal zde. Podstatné však je, že Vám Michal nenabídne spoustu argumentů proti jeho používání, ale hned 40 velmi zásadních argumentů pro jeho zařazení a to nejen do Vaší výživy. Seznam kladů, by mohl určitě mnohem déle pokračovat, ale ty hlavní jsem tam našel a mezi nimi i některé, které jsem já sám neznal.

Jíst či nejíst? Toť otázka

Myslíte si, že Vám může kokosový olej pomoci, pokud ho budete konzumovat? Pokud ano, víte už něco málo z toho, co by Vám jinak Michal prozradil. Pokud Vás však zajímají informace, jakou spojitost a případně jak může pomoci kokosový olej s hubnutím, alergiemi, akné, cukrovkou, štítnou žlázou a její sekrecí, záněty a některými specifickými nemocemi s nimi spojenými, dozvíte se je na jednom místě a to právě v této publikaci.

Vnitřní, vnější, každodenní užití

Nejde tedy jen o to, že byste měli kokosový olej, a to zvláště tedy ten nejzdravější, lisovaný za studena, se všemi svými aktivními složkami, jenom jíst, ale dá se používat i dalšími způsoby. Nejen jako krémy, ochranu proti popálení sluncem či zchlazení už toho proběhlého popálení sluncem, ale také deodoranty, peelingy či další užitečné kosmetické produkty (a tímto rozhodně výčet produktů, které Michal poradí, není konečný). Michal Vám nejen poskytne spoustu nápadů, ale i přímo technické řešení, a tedy možnost jak vyrobit doma sami vše, co byste případně mohli potřebovat.

Pokud Vás nepřesvědčí fakty, naše doporučení a zkušenosti, stále ještě Michal přidal navíc i komentáře některých význačných osobností nejen paleo světa, a jejich názory na kokosový olej. Osobně si myslím, že zde by stálo za to, přidat i lidi mimo-obor, aby se udržela i nesektářská povaha vychvalování, ale určitě to není nutností.

Něco navíc…

Současně s vydáním publikace je i probíhající kurz na naučmese.cz, který bude rozsahem velmi podobný vlastní publikaci, ale věřím tomu, že bude i mírným rozšířením. Pokud tedy nemáte možnost navštívit kurz, můžete si jen knížečku koupit a předčítat si jí hlasem Michala, abyste měli podobný zážitek 🙂 . Předpokládám, že do budoucna se to rozvine trochu více, plány určitě jsou, nechte se tedy překvapit…

Kontakt na Michala Turnu

Osobní blog Grasa.cz Twitter Facebook Stránka – Zázrak jménem kokosový olej

Mé osobní hodnocení: 5/5

Nemůžu se přece dívat na věci optikou, co já bych udělal jinak. Graficky je to zpracované výborně, obsahově jsem zde našel něco co jsem nevěděl. Praktické návody na kosmetiku fungují a plní svůj účel. Kurz jsem zatím neabsolvoval a pokud bude čas a příležitost určitě bych se ho zúčastnil, už jen protože je dobré strávit čas ve společnosti lidí, kteří jsou podobně naladěni. Myslím si, že širší doporučení dalších osobností se zkušenostmi s kokosovým olejem by se daly zvládnout navíc, ale není to nutností. Cena velmi příznivá i za knihu i kurz. Jedná se o shrnutí jinak složitěji dostupných informací z mnoha odvětví, sepsané příjemným jazykem bez velkého zatěžování.

Soutěž a recenze: Jídlo na první místě

26.2.2014 | mmetla

Jak jistě víte, nedávno, pár týdnů tomu je, se začala na našem trhu také objevovat skvělá kniha Jídlo na prvním místě od amerického manželského páru Hartwigových. Tento velmi očekávaný titul vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing a já jakožto jeden z lidí, kteří ne že by vyžadovali českou verzi, jsem se však rozhodl využít nastalé situace a před-objednat si ji pro sebe a své přátele a rodinu. Jelikož však také poskytli i některým jedincům výtisky zdarma – rozhodl jsem se předávat tuto skvělou publikaci dále a udělat někomu z Vás radost.

Mě naopak velmi potěšilo, že jsem se stal jedním z obdarovaných jedinců, ale to také z důvodu, že můj blog, tedy něco co tvořím já sám a že mi to teda snad i občas jde, je v knize zmíněn jako jeden z alternativních a českých zdrojů, které jsou kompatibilní s myšlením a způsobem stravování prezentovaným v knize. To je tedy první velká a tištěná publikace, kde jsem zmíněn, což mě opravdu potěšilo (strana 308).

Recenze:

Normálně jsem typ člověka, co přečte knihu na dvě tři posezení, obvykle se k dobrým titulům vracím a hltám je. Někdy si dokonce i podtrhávám a značím pro mě v daný moment hodnotné. Tohle byl skoro i případ této knihy, první den kdy jsem ji otevřel jsem zevrubně prolistoval, začetl se a … když jsem ji otevřel druhý den, skončil jsem na straně 150 a třetí den ji dokončil. Dokonce jsem ji už i půjčil, aby si mohly tyto myšlenky vstřebat i další lidé. V této knize jsem snad kromě drobných dvou detailů nenašel nic co by mě popudilo, zvedlo ze židle či snad

Co kniha nabízí? Původně jsem si všechny tyto knihy nechtěl číst, abych ovlivněn jimi nezačal psát ve velmi podobném duchu a poté mě snad někdo i nařkl z vykrádání. Zjistil jsem však, že Whole30 program je něco pod čím bych se podepsal a vlastně bych byl moc rád, kdybych s tím přišel sám a teď se vezl na té vlně popularity. Kniha Vám nabízí velmi čtivé a přitom i hluboce vědecké vysvětlení fungování Vašeho těla, vyvrácení moderních mýtů o stravování a taky návod, jak udělat něco pro Vaše zdraví. Vliv prostředí a genetické predispozice je důležitý, ale většinu stejně zvládne strava. Ano, je tomu tak ..

Co na knize oceňuji je styl psaní, značení techničtějších pasáží, oproti knize Robba Wolfa či Marka Sissona nedochází ke zdrobňování, zesměšňování, nehoráznému zkomplikování některých pasáží a hlavně, oddělení od životního stylu jako takového – dostane se Vám pár zevrubných doporučení, avšak nikdo Vás k ničemu nebude nutit. Musím tedy říct, že pro laika a také odpůrce termínu paleo, tohle bude ideální publikace kde začít a vlastně možná i skončit. Protože už nic víc a možné ani méně už nepotřebujete. Také oddělení všeho od termínu paleo, od nápodoby stylu života a stravování prehistorického člověka, ale zaměření se na problémy a společnost dneška. Jde zde především o zdraví .. a jídlo 🙂

Nevlastním doma anglickou verzi, tedy nemůžu srovnat překlad či úpravy provedené v této verzi oproti originálu. Obecně však hodnotím překlad výborný, protože jsem nenašel termíny či slovní spojení, které bych v české odborné i laické literatuře nenašel a musel si tedy něco dohledávat. Doslov Petra Máry, průkopníka paleo stravování v Česku, zajímavé odkazy na české blogy a komunity na konci knihy přidaly něco navíc, co ocení každý začátečník i pokročilý.

Technické provedení se mi také velmi líbí, barvy, tisk, rozdělení části s fotografiemi, papír i to jak kniha reaguje na velmi časté a silné používání. Teoretická část, následně pak praktická a poté i recepty s obrázky, co víc si přát. Navíc se ještě nakladatelství rozhodlo založit komunitu pro české příznivce – více na Jídlo na prvním místě.

Za mě tedy určitě co nejvyšší hodnocení, nemám prostě co vytknout. Vše je podáno skvěle, a co hodně lidí také ocení – konečně česky a za to patří velký dík Melvilu!

Soutěž:

SOUTĚŽ KONČÍ 1.3. O PŮLNOCI

Výherkyně Věra Chaloupková z Jižních Čech knihu obdržela v pořádku a to vše i s věnováním.

Pravidla soutěže jsou následující – účastnit se může kdokoliv, podmínkou je sdělit do formuláře emailovou adresu, abychom se následně domluvili na předání. Ve formuláři je pár lehkých otázek, na které snadno najdete odpověď i v tomto článku a z respondentů se všemi správnými odpověďmi bude generátorem náhodných čísel vybrán jeden. Autor soutěže prohlašuje, že jsou určitá kritéria, která vyloučí případného respondenta ze slosování – ty budou však nesdělena, kvůli zachování jejich platnosti.

Soutěžní formulář

Recenze: Vivobarefoot – Gobi – měsíc poté

21.9.2013 | mmetla

Určitě nevíte o čem to vlastně mluvím. Někteří z Vás znají koncept Vivobarefoot a potažmo chození na boso s pomocí nových technologií. Pro ty z Vás, kteří to znáte, nedozvíte se prakticky nic nového než můj vlastní názor na nošení modelu Gobi v tmavě hnědé barvě. A to prakticky po měsíci aktivního nošení, což nemusí být dostatečné období. Rád bych se dožil chvíle, kdy s nimi budu mít první závadu či je prošoupu skrz, ale to moc předbíhám, takže po pořádku..

Jak víte, s paleo není spojeno jen stravování, ale určitě návyky a zvyky, které by Vám mohly či mají pomoci vylepšit či předejít zdravotním problémům. Velmi častým problémem našich generací jsou vady spojené s chůzí či během. Ať už tedy poškození, které si způsobíte nehodou, které se dalo přdejít pokud byste vhodně chodili a běhali či deformaci chodidla a napojench částí (klenba, pata, klouby, atd.), kterým se dá předejít vhodnou obuví. Schválně mluvím o obuvi, protože málokdo je ochoten v dnešní době chodit po venku na boso. Jsou takoví nadšenci a protože je i větší množství lidí, kteří mají zájem chodit jako-na-boso, VIVOBAREFOOT jim vyšlo vstříc a nabídlo boty, ve kterých chodíte skoro jako bos.

Continue reading →

Sushi kurz ve studiu Divoká vařečka s Peterem a Radimem

13.11.2012 | mmetla

Původně jsem plánoval jít na kurz Thajské a laoské kuchyně pod vedením kuchařky ze Sabaidy, kde jsme pár týdnů předtím byli na jídlo, ale protože se dvakrát kurz zrušil a v dalším termínu mi přesahoval do jiných plánů, rozhodl jsem se na posledni chvíli, že přece jen zkusím to Sushi, které mám jinak velice rád. Trochu mě mrzí jedna věc, ačkoliv v té době jsme ještě nezkoušeli plné paleo, připadal jsem si, že hodně podvádím, protože psychicky jsem byl připravený a prostě sníst tolik rýže a dalších dobrot, tomu se prostě nedalo odolat.

Kurz se odehrával v sobotu od 11 hodin a konec nebyl v popisku definován, nakonec se protáhl až do pěti hodin a velice mile mě překvapil, ale nepředbíhejme tedy.

Došel jsem do studia, cesta snadno najitelná, na zastávce Grohova (směr Konečného náměstí), vystoupíte a dáte se po ulici Pekárenské (či-li doprava od šaliny) a po pár desítkách metrů dorazíte k cíli (dům čislo 6), vstoupíte do dvora, dvakrát zahnete doprava a po schodech dolů a už Vás uvítají milí lidé a koukáte do kuchyně. Mě uvítala první paní, která tam uklízela, žehlila a měla spoustu dalších velice důležitých funkcí, bohužel (!!!) jsem zapomněl jméno, sundal jsem oblečení a vyrazil si sednout už k prvním příchozím. Dostal jsem hned nabídku horkých nápojů, vzal jsem si vznikající čaj od Twiningse, jahodovo mangový. Počkali jsme na všechny ostatní účastníky, včetně mě nás nakonec bylo 7 a když dorazil poslední člověk, představili nám kuchaře – Radim jakožto místní šéfkuchař a Peter Molnár z Sushi Ya, jako sushi master. Spousta úsměvů, umytí rukou a první zajímavé informace následovaly.

Rozdělili jsme se do skupinek a já jsem chtěl být sám, tak jsem nakonec i sám byl. První část, byla hlavně o zajímavostech a přípravě rýže a omelety Tamago, kterou následně budeme používat později při přípravě sushi. K rýži jsme dostali dosti informací, kde ji koupit, za kolik a doporučení, kterou používat. Následně kolikrát promýt (4x a více dokud je stále nějaký škrob, ale ne moc) a jak dlouho vařit. Po uvaření se pak smíchá se směsí podle receptu a používá se.

Omeleta Tamago se připravuje na speciální hranaté pánvičce a roluje se, takže se první pripraví suroviny, následně správný Japonec vše procedí, protože nechce blanky zárodků ve své omeletě a pak se natře pánvička olejem a jde se smažit a rolovat, až se asi tak 6-7x přeroluje, odloží se odpočinout a mezi papírové utěrky se vloží, pěkně rohožkou na rolování vymačká a vytvaruje a položí se na ni závaží a nechá bokem vychladnout. Během této lekce jsme už postupně dostali první sklenku suchého vína, protože nejlépe se ochutnává po suchém (kyselost) a někteří také už zpočátku testovali chutě surovin. Následovala první práce s masem, viděli jsme pěkné kousky lososa a tuňáka, naučili se jak správně krájet a jaké kousky používat na které sushi a následně z tuňáčka udělali tataráček.

Během naší přípravy tataráku pan šéfkuchař Radim připravoval tempurované krevety. Jiné krevety jsme si předtím sami oloupali a nabodli na špejle a dali vařit, abychom mohli použít na sushi. A když bylo dílo hotovo tak jsme poprvé usedli a dali se do jídla, pravda bylo již vcelku pozdě, ale rozhodně to za to stálo.

No a po jídle, dalším vínku a malé pauzičce jsme se dali do první přípravy surovin na sushi. Celá cesta až do tohoto bodu trvala vcelku dlouho, ale musím říct vůbec jsem se nenudil, stále bylo na co koukat, co poslouchat a taky nás čekalo príma překvapení – podruhé v životě a dokonce obojí ve stejný den jsem jedl Guacamole. Takže bylo nám řečeno jak Japonci jí okurky (bez semínek). Nakrájeli jsme si masíčko na různé druhy sushi a začali připravovat, máčeli si ruce v octové vodě, aby se na nás nelepila rýže a mačkali pěkně kousky k sobě. Jak jde vidět na obrázku dole, už jsem popíjel růžové víno. Následovala lekce válení rolek, krájení a servírování a musím říct, že mi to nakonec přišlo úplně jednoduché, snadné, jediná opravdu těžké práce kolem toho byla, trefit přísady uvnitř na střed, aby to vypadalo nakonec prima, ale to se prostě trénuje roky, takže se mi povedly jen některé. Ale i tak to za to stálo, velice nezvyklé ze začátku, ale namíchal jsem si oblíbené kombinace a tak nám to potom chutnalo.

No a ve výsledku jsme dali všechno co jsme si domů nechtěli odnést dohromady a pěkně se naládovali. Předvedeno nám ještě bylo jak udělat Teriyaki omáčku a jak udělat takový kornoutek, ve stylu sushi fastfoodu, který se normálně prodává na ulici a šlo se jíst.

Takže jak vidíte, kurz byl docela dosti dlouhý ve skvělé společnosti, které bych (pokud to bude někdy číst) chtěl poděkovat a hlavně kuchařům za hodnotné a pěkně podané rady, tipy a zlepšováky (například poklepávání nože, aby stekla voda). Určitě si dám ještě nějaké další kurzy až mě zase něco nadchne a budou peníze navíc 🙂 No a taky přišla super služba zákazníkům, pro ty, kteří chtěli dále pokračovat doma v přípravě sushi si mohli koupit krabičky, za bratru 650,-, které obsahovaly všechny nutné věci – rýže, wasabi, zázvor, rohožku, řasy, ocet atd. a tak tímpádem nemuseli vůbec lítat a shánět později. Cena mi přijde vcelku férová bez nějaké marže.

No a pomalu se dostáváme od zážitku k hodnocení:

Na obecné úrovni musím říct, že kuchyně je hezky vybavena, nejen nástroji, ale i surovinami. Kuchaři se předvedli jako znalci jídla a svého oboru, takže byla radost s nimi spolupracovat. Uvolněná atmosféra v přátelském duchu v dobře umístěné kuchyni (snadná dostupnost a přehlednost). Možnosti občerstvení velice široké a samozřejmě jsme si také mohli své produkty odnést domů a to i co se týče surovin, které nám zůstaly. Takže v ceně kurzu nejsou jen znalosti a suroviny, ale také i okolní servis a možnost dozvědět se informace o jiných tématech.

A ke kurzu:

++ široké znalosti obou kuchařů, které nám předávali ve velice dobré náladě a se spoustou úsměvů

+ praktické rady a velice efektivní pomoc při práci (a nejen k danému tématu)

+ veliký obsahový záběr kurzu, od příprav, základních surovin až po složitější rolky

– chtělo by to zástěnu nebo dveře směrem od kuchyně, protože tak jak mi po smažení smrděla bunda, to se mi ještě nestalo

Mé hodnocení tedy 4,5/5 – nechávám si hlavně rezervu na další kurzy a taky, jedna technická chybička, které může být samozřejmě jen subjektivní.

Jen tak dále Divoká vařečko, těším se na příští návštěvu!