0

Recenze: Michal Turna (Grasa.cz) – Superčlověk

O tom, že Michal Turna, autor webu Grasa.cz bude psát knihu jsem věděl už pár měsíců. Že je to přepis a značné vylepšení kurzu, který nabízel sám nebo skrze Naučmese.cz jsem taky věděl. Proto jsem si chtěl taky srovnat kurz samotný s tím co nakonec nabídne v knize a musím uznat – jsem dosti překvapen.

“Najděte tu nejlepší verze sebe sama i Vy”

Superčlověk

Znáte tu situaci, kdy jdete na nějaký kurz či přednášku a v místnosti jsou lidé, kteří mají všetečné dotazy k i mimo tématu a tak zavedou celý obsah úplně někam jinam, než by autor chtěl (třeba se předbíhá sdělený obsah nebo se složitě musí vysvětlovat něco, co ani není obsahem) a stojí to dost času se dostat opět do zajetých kolejí a navázat. To se Vám naštěstí u této knihy nestane. Michal pečlivě přidával témata, podle toho co slyšel a na co reagoval na svých kurzech (tvrdil bych že jich bylo více než 30 za celou dobu, co téma přednáší) a zařadil je do celku skvěle, nemáte potřebu odbíhat, ptát se, ale stačí dál číst a dostanete se k tomu co Vás zajímá. Možná se čtyři roky praxe, zdají málo, ale Michal má na co navázat – vystudoval školu zaměřenou na sport, sám se sportu věnuje od dětství, rád se sebou, ale i životním stylem experimentuje a už více než rok se tomu věnuje na plné obrátky. Neustále si čte, zkouší a zavádí nové postupy a snaží se najít tu nejvhodnější alternativu pro většinovou populaci – společně s Petrem Novákem z Fitplanu bych je nazval Timy Ferrissy České republiky (a oba se určitě budou stydět za tak velký kompliment, který jim skládám).

Co Vás tedy čeká, pokud se rozhodnete si knihu koupit – jen za 350,-

Strukturované kapitoly, které jdou logicky, tak jak to budete nejvíce potřebovat – nastavit si cíle, získat správnou motivaci, mít to odhodlání správně vykročit a nadále si udržet návyky a poté je udržet až k proběhnutí cílovou pásko. A běžet dál setrvačností, dokud nebudete mít dost a věřte – co se týče zdraví, délky života a spokojenosti, nikde není přesně daná horní hodnota, avšak snem každého je posunout ji co nejdále. Michal dobře ví a předkládá Vám to, že první a nejdůležitější krok je čistě na Vás a sestává hlavně ze souboje s vlastní hlavou. Když se překonáme, a vyhrajeme tuto bitvu, máme dost velkou šanci vyhrát i celou válku.

Poté co se poperete s motivací, můžete přistoupit k tomu, co Michalovi pomohlo nejvíce a pro většinu lidí, má také největší a nejsnazší výsledky – změna stravy. Doporučený je striktní paleo režim (tady zaplesalo mé srdce, protože dost lidí se toho bojí), projdete si tím, co jíst, co nejíst a jaké případné úpravy můžete udělat, abyste si zlepšili efektivitu fungování svého těla – přijde třeba řeč i na přerušované půsty, denní režimy, ale i kokosový olej či další opravdu reálné superpotraviny.

Ač strava může pomoci dost, superčlověk potřebuje i sílu a tu nezíská jen tak poleháváním, ale pohybem. Dozvíte se jaká je minimální dávka pohybu, kterou potřebujete, ale když se dostanete za ni – stanete se opravdu tím monstrem s cihličkami na břiše, mocí přenášet hory a běhat s větrem o závod. A věřte, ani to dlouho nezabere. Dosti probere i různé pohledy na pohyb spojený se životním stylem, tedy například bosá chůze, otužování a minimalistický přístup ke sportu a pohybu.

Pokud se rozhodnete pro verzi s bonusy, čeká Vás navíc – jen za 450,-

Ach bonusy, obvykle nejsou vůbec hodnotné a spíše jen je to hromada textu navíc. Tentokráte přichází však něco, co Vám těch 100,- investovaných navíc vrátí během prvního týdne. Nachází se tam totiž poklad a superdárek od Michala – návod, jak ušetřit při stravování a rady jsou to velmi praktické. Navíc najdete seznam nejčistších plodů planety, tedy těch co nejsou nikdy zasaženy herbicidy, pesticidy ani dalších chemií, je tedy vhodné je konzumovat bez jakéhokoliv strachu. Další dobrotou je popis superpotravin a zde určitě nepůjdeme do různých hadích olejů a hnusů, které nebudou nikdy fungovat – jde totiž o dost často i základní potraviny, které jsou napěchované vitamíny, minerály, aminokyselinami a v celém svém objemu dokážou velmi pozitivně působit na naše zdraví. A nakonec jsem si schoval dva velmi důležité a nejobsáhlejší – jeden je rozhovor s deseti zajímavými osobnostmi v podobě stejných 20 otázek (tramtadadá, i já jsem tam, cítím se skvěle, že jsem mohl přispět a dostal jsem se k tak důležitým jménům jako Anna Jermářová či Petr Mára a pár dalších (snad se neurazí, že je nejmenuji!)). Report 24:7, je vlastně taková příručka voyeura, Michal nám ukáže co přesně a kdy a jak dělal v rámci jednoho týdně, abyste měli jasnou referenci, že teorie o které mluví, je i jeho denním chlebem (ač ho nejí!) a opravdu dělá, co říká.

Moje hodnocení – 5/5

Moc se mi líbí, že Michal cituje zdroje, odkud pochází většina jeho znalostí a projevuje velký respekt k těm, co jej k daným procesům či myšlenkám přivedli. Velkou inspirací je pro něj Tim Ferriss, ale nejedná se o nějaký sprostý klon, obsah je prostě jiný, forma taky, ale podobný přístup – experimentování, kdy ze sebe dělá pokusného králíka a vědecky pak zhodnocuje výsledky a následně je doporučuje Vám čtenářům či účastníkům kurzů. Kniha plyne velmi rychle, zbytečně nezatěžuje informacemi, které by Vám potenciálně nebyly k prospěchu a neodbíhá. Grafické provedení je hezké, není to žádná ultramoderní pecka, ale neurazí. Co se týče formy – Michal občas používá úderná anglická slovíčka, kde by se obsah dosti složitě popisoval, ale neanglicky mluvící, se bude občas muset mrknout, co to znamená (avšak není jich moc, jako to bývá u některých jiných lidí). Já můžu jedině doporučit a s 99% se shoduji s tím co Michal napsal.

Kniha: 240 stran, 30 kapitol, cena 350,- koupíte zde
Bonusy navíc: Kniha + 5 kusů bonusů, 149 stran, cena 450,-  koupíte zde 
Samozřejmostí je vrácení peněz do 30 dnů, pokud se Vám nebude líbit

Michal

Více o Michalovi se dočtete zde

Pokud máte zájem o knihu či si o ni chcete víc přečíst, přejděte zde

0

Osobní experimenty

Zdroj: Daily Alchemy

Smyslem tohoto příspěvku bylo sepsat všechny ty testy a experimenty, které jsme za ty poslední tři roky vyzkoušeli. Abychom Vás případně navnadili, ale také abychom Vám dali odezvu, jestli a jak moc určité věci fungují či co od nich očekávat. Musíte zde však hlavně přihlédnout k tomu, že VŠE zde uvedené JSOU POUZE SUBJEKTIVNÍ VÝSLEDKY A POCITY. Ano, něco se dá měřit, něco se dá prokázat, něco se dá podložit i vědecky, ale prostě vše vychází z toho jak to máme my a co preferujeme. Nechci Vás od ničeho odrazovat, ale chci, abyste pochopili, že pokud se Vám to na základě stejného postupu nepovede, neznamená to, že s mírnou obměnou to nepůjde vůbec.

Nejdelší dobu u nás probíhají dva projekty, no vlastně tři, ale ten třetí je vaření a to sem nepatří. Bosonohá chůze a snaha nápravy určitých zdravotních problémů spojených se špatnou chůzí a obutím a snaha o minimalizaci používané chemie v kosmetice. K tomu se však za celou dobu přidaly i další menší experimenty, které určitě stojí za zmínku.

Bosonohá chůze, Omezování kosmetiky, Život bez pohybu, Přerušované půsty ..a více

Continue reading

8

Kokosové mléko a krém

Už jsem se věnoval kokosovému oleji, jehož článek pravidelně rozšiřuji, když najdu nějaký nový zdroj. Tentokráte bych se chtěl věnovat kokosovému mléku a krému. Teorie pro tento článek nebude nijak oslnivá či rozsáhlá, protože v Česku dostupné mléko a krém skýtá prakticky jen dva potenciální problémy, kterých byste se měli snažit vyvarovat. Jedním z nich je původ kokosového mléka a druhý je rozředění či zahuštění. Předpokládám, že jste se již s kokosovým mlékem či krémem setkali a tak si prvně řekněme, jaký je mezi nimi rozdíl. Když si necháte kokosové mléko odstát v lednici, můžou se Vám podle jeho složení stát dvě věci – buď se Vám oddělí na vrchu hustší hmota a tekutá zůstane na dně, čímž jste si vytvořili krém na vrchu nádoby a vodu na dně. Druhá možnost je, že Vám ve zhoustne a tím pádem máte plnou nádobu krému – což se stane pokud jste si koupili krém nebo chemicky zahuštěný roztok kokosového mléka.

Důvodem proč na plechovkách máte napsáno, protřepejte před použitím je ten, aby se vše smíchalo zpět v mléko, protože krém je na vrchu či po stranách plechovky. Pokud chcete tento zhustlý obsah zpět přeměnit na kapalinu, doporučuji rozehřát na vodní lázni či dát do mixéru. Hustota krému je asi dvojnásobná oproti mléku (pokud tedy při výrobě mléka použijete polovinu vody než byste měli, budete mít krém), tedy hlavní rozdíl je v konzistenci a menším obsahu vody. Krém jako takový lze snadno ušlehat v kokosovou šlehačku, ale i z kvalitního kokosového mléka to při troše snahy lze. Obojí se hojně používá na výrobu zákusků, v asijské kuchyni, na výrobu zmrzlin a spoustu dalších možných dobrot. Z kokosového mléka se dají vytvořit i mléčné produkty, jogurtem počínaje, přes kefír až k sýrům, ale o těch více až jindy.

Kokosové mléko

Continue reading

9

Test nesnášenlivosti potravin

Víte vlastně co to je potravinová intolerance nebo-li také snížená snášenlivost potravin? Jedná se o ten samý termín, jen přeložený do běžnější češtiny. Jedná se také o stav, který zakouší téměř většina z nás. Potravinová intolerance překvapivě není nijak výjimečná, většina z nás si tohoto problému však není vědoma, i když se nás osobně týká. Důvodem je, že příznaky se neobjeví hned po požití problematické potraviny, jako tomu je u více známé, avšak daleko méně rozšířené, potravinové alergie. O alergiích jste již určitě něco slyšeli, pokud je sami nemáte nebo někdo z rodiny. Jak jistě víte, jsou z velké části dědičné a velmi ovlivňují běžné fungování. Podobně je to i s intolerancemi, jen se o nich tolik neví a nedává se jim tolik významu jako alergiím. Přece jen, když si dáte potravinu, kterou Vaše tělo nesnáší dobře nebo je na ně přecitlivělé, budete mít různě silné následky (podle dávky škodlivé složky a podle Vaší síly nesnášenlivosti), ale ne vždy si je spojíte s daným jídlem. Budete to přikládat třeba trochu staršímu masu, nějaké viróze či prostě jen je to u Vás tak běžný stav, že si ani neuvědomujete, že jídlo může způsobovat nějakou Vaši obtíž. Ostatně pokud by to nebyl problém, pak by dle nedávno vydaného nařízení o nutnosti informovat o alergenech, vlastně o nic moc nešlo – ale je tomu naopak a to Vás nechci ani strašit.

Alergeny


Položme si teď otázku – trpěli jste někdy ve svém životě některou z těchto obtíží?

– akné? astma? bolesti břicha? bolesti hlavy až migrény? bolesti kloubů? gastritida? střevní záněty? průjmy? kožní vyrážky? zácpy? únava? nadýmání? poruchy spánku? poruchy pozornosti? oslabená imunita?


Pokud je odpověď kladná alespoň na jeden z výše uvedených symptomů (a vězte, nejsou to všechny, které se obecně spojují s potravinovou intolerancí), možná budete mít také intoleranci či přecitlivělost na nějakou z alergenních potravin. Tyto potraviny dráždí naše střeva, což se projevuje především problémy gastrointestinálního charakteru, ale i řadou dalších. Po podráždění může dojít ke zvýšené propustnosti střeva, kdy velké částice nestráveného jídla spolu s toxiny a bakteriemi procházejí zvětšenými mezerami mezi střevními buňkami do krevního oběhu. V důsledku toho se aktivuje náš imunitní systém, a protože musí být ve střehu při každém příjmu potravy, je přetížen a opotřebovává se.

Rozdíl v alergii, potravinové intoleranci a zvýšené citlivosti na potraviny

Než si povíme co tedy s tím, podívejme se ještě na ten rozdíl mezi alergií a potravinovou intolerancí:

Alergie Potravinové intolerance
vytváří protilátky třídy IgE vytváří protilátky třídy IgG
potíže se dostaví ihned až do 2 hodin potíže nastávají v rozmezí hodin až dnů
obtíže – rýma, otoky, vyrážky, svědění, dušnost, až anafylaktický šok, který může vést ke smrti mnohočetné obtíže, viz výše
trpí jí asi 2,5% populace trpí jí až 45% *

Vzhledem k tomu, že většina testů na potravinovou intoleranci se zaměřuje právě na reakci protilátek IgG třídy, eliminují se případné alergie hned ze začátku a soustředíme se na oněch asi 45 bílkovinou založených intolerancí. Pokud si však myslíte, že to je vše co by Vám mohlo dělat potíže, je to bohužel i jinak – existuje stav zvaný pseudoalergie, tedy zvýšená citlivost na určité látky v naší stravě (většinou právě přicházejí ze zpracovávaných potravin či staršího masa) a patří zde například histaminová intolerance. Podobnou reakci jako intolerance však může vyvolávat široké spektrum chemických složek naší stravy za zmínku stojí např. kyselina glutamová a její deriváty (glutamáty, glutamany, atd.), oxid siřičitý a mnoho dalších. Pro vysvětlení – konzerva makrely nebo tuňáka může obsahovat velké množství histaminu – případnou reakcí našeho těla se tedy neprokáže alergie či intolerance k rybám, ale k histaminu v nich. Tedy test na intoleranci se zaměří přímo na to co je problematické a co nás zajímá, pokud se bavíme o intolerancích.

(poznámka: * procento je pouze odhadem vycházejícím z výsledků testovaných jedinců)

Dvě dámy, odbornice na zdravý životní styl a zdravou výživu, Vám rády v paleo klinice Paleo Spirit rády pomůžou

Dvě dámy, odbornice na zdravý životní styl a zdravou výživu, Vám rády v paleo klinice Paleo Spirit rády pomůžou

Jak se test provádí?

Pokud byste chtěli následovat stravu autoimunitního protokolu, bude Vám otestování trvat mezi 6-12 měsíci v horším případě – tedy pokud máte nějaké problémy a nemusí být úplně průkazný. Pokud budete následovat whole30 a postupně podle plánu zařazovat potraviny, můžete to v rámci 3-4 měsíců docela slušně odhalit, ale opět, jedná se o subjektivní pocity a stavy, které mohly být ovlivněny i něčím jiným. Pokud Vás však tlačí čas a jste něco investovat do svého zdraví, mám pro Vás i rychlejší a přesnější alternativy.

Koho se týká a koho ne ? Může být proveden u každého jedince, který neužívá antihistaminika a u dětí, která nejsou alespoň půl roku kojena (imunita matky, by mohla ovlivnit výsledek).

Testů dostupných na trhu je pár a každý se zaměřuje na trochu jiné věci, tedy jejich kombinace by Vám měla dát větší přehled avšak stále to vyžaduje něco navíc – pochopit důsledky a co s tím dělat. Můžete si tedy pořídit test Food Detective, projít si jím a za necelou hodinku budete vědět výsledek. Jak s ním naložíte bude čistě na Vás.

Alternativu, kterou bych Vám doporučil já je však zajít si na kliniku Paleo Spirit v Praze a obětovat alespoň hodinu času tomu, abyste si promluvili s odborníky, probrali výsledky a případně i konzultovali jak nadále přistupovat ke své stravě. Velkým plusem zde je, že pokud se stravujete dle paleo zásad, dostanete i rady v tomto spektru stravování, pokud se však stravujete normálně, určitě Vám nikdo valit klíny do hlavy nebude. Dostane perfektní manuál, který i laikovi vysvětlí co může, co nesmí, jak a kdy a hlavně doporučení co dál.

Z pár kapek Vaší krve se tedy dozvíte odpověď na pár zajímavých a důležitých otázek o Vašem těle, popovídáte si s příjemnými mladými dámami, které rozumí svému oboru skvěle a pokud budete mít zájem, můžete s nimi konzultovat více a provést třeba důležité změny ve svém životě vedoucí k lepšímu zdraví. Určitě bych intolerance nepodceňoval, díky tomuto testu mám konečně jasno v tom co způsobovalo moje časté obtíže.

Test

Poznámka: Je potřeba však zdůraznit, že vědecká podloženost testů a jejich výsledky nejsou jednoznačně průkazné. Výsledky z různých produktů, závislé na čase nejsou jednoznačné a tedy nedá se s jistotou tvrdit, že se jedná o validní proceduru, která by měla prokázat intoleranci k potravinám. Některé studie tvrdí, že se jedná o výsledky srovnatelné s placebem, jiné však nedokázaly propojit výstupy s teorií, kterou se podkládají a tvrdí, že vše vyžaduje více studia a rozboru. Musíme mít na mysli, že se jedná o vcelku dosti neprozkoumané téma a produkty, které se na trhu nacházejí neodpovídají vždy stejné kvalitě výsledků. Mezinárodní imunologické a alergologické společnosti nedoporučují kvůli nedostatku důkazů se spoléhat na tyto testy. Pro více informací viz poslední článek ve zdrojích.

A teď jak jsem dopadl já?

Ač jsem měl celou dobu podezření, že problém u mě bude s mléčnými produkty, nakonec se to vyvrátilo a už vím, kde je tzv. zakopán pes. Střední intolerance, tedy potravina, které se mám vyhýbat mi vyšla jen pšenice a lepek – tedy vlastně velmi dobře, že s přechodem na paleo jsem eliminoval tento problém – zmizelo mé enormní zadržování vody, časté migrény a také jsem díky vypuštění konzumace piva ztratil pivní mozol (náhoda? placebo? nebo určitá spojitost?). Slabá intolerance mi vyšla u kukuřice, celeru, luštěnin a kvasnic (jak lze mírně vidět na . Zde bych si vůbec nestěžoval, až na ty kvasnice – sakra! Protože jsem do těla dostával probiotika z kvašených potravin, které je obsahují, budu muset svou nastalou situaci řešit jinak – tedy doplňkem stravy. Ale pro představu, kde se kvasnice nacházejí – pečivo, pivo, víno, zrající sýry, kvašená jídla, ocet, sušené ovoce a šťávy. No, ale nějak se s tím prostě musím naučit žít, mám rád improvizace a holt tady jich budu muset provést více. Naštěstí není intolerance tak silná, že by mi měla způsobovat vážné problémy pokud bych si něco z téhle sady potravin dal jednou za měsíc, ale přesto to nebudu riskovat. Ze solidarity jsem se rozhodl vyřadit ze stravy i vše co se překrývá s mou drahou polovičkou. Čekejte tedy s postupem času, že Vám dáme vědět jak se nám vede a zda se nám podařilo eliminovat obtíže či je vše úplně jinak.

Poznámka: Za doporučení výše uvedené alternativy nedostávám žádné provize a činím tak pouze na základě mých vlastních dobrých zkušeností a v rámci zachování vyváženosti nabízím i alternativní řešení.

Zdroje informací:

3

Bažant

Bažant s pečenou zeleninouMyslím si, že v našich podmínkách je to velmi častá pernatá zvěř, ke které se můžete snadno dostat v rámci sezóny. My jsme jednoho ptáka dostali darem, protože dva kusy vyhrála kamarádka mé sestry v tombole a neměla je kde jen tak zužitkovat. Velmi se mi oplatila rada sestry, kterou se naučila ve škole, jak se jednoduše postarat o toto zvíře, aby nebylo moc práce se škubáním. Přistoupil jsem k tomu skepticky, ale nakonec vše šlo ještě snadněji než jsem čekal a prakticky bez velké dřiny, za pár minut bylo hotovo. Jako přílohu jsme volili pečenou kořenovou zeleninu s tymiánem, aby to bylo pěkně vše dohromady sedící. Protože je to pták vysportovaný, moc tuku neměl, tak samo ani velké množství masa, ale celý pták stačil pro dva a musíte zohlednit, že tepelná příprava bude lepší kratší než delší, protože jinak bude prso vysušené.

Čas receptu: příprava 20 minut, pečení 20-30 minut, vaření 10 minut

Suroviny na 2 porce:

  • 1 bažant (postup úpravy viz níže)
  • 50 g slaniny, na kostičky
  • 1 cibule, na nudličky
  • 4 stroužky česneku, nadrobno
  • pár snítek tymiánu
  • tuk, sůl, pepř, dle potřeby a chuti
  • příloha:
  • 2 mrkve, na kostky 1 x 1 cm
  • 2 řepy, na kostky 1 x 1 cm
  • 1 cibule, nahrubo
  • pár snítek tymiánu
  • olej či jiný tuk
  • sůl

Naporcovaný bažant

Postup:

  1. Práce s bažantem: Nejjednodušší postup, který zvládne téměř každý jak se zbavit peří z ptáka je následující. Budete potřebovat sekáček nebo silný nůž (i nůžky na drůbež postačí), trochu igelitu nebo starých novin na podložení a sáček na peří a zbytky.
  2. Položte jej zády na zem, mírně roztáhněte křídla a tam kde křídla zasahují k tělu je přišlápněte nohami. Začněte tahat za nožky směrem k sobě dokud neuškubnete torzo od křídel a páteře.
  3. Nyní proveďte první odseknutí a to pod hlavou oddělte krk. Nyní můžete odložit bokem křídla a hlavu.
  4. Následně strčte jednu ruku mezi tělo a kůži a postupně tahejte tak, abyste směřovali vše pěkně dolů k nohám. Přetáhněte kůži s peřím přes celá stehna až Vám skončí u pařátů. nyní je můžete odseknout a máte celého ptáka odseparovaného.
  5. Následuje porcování, které je velmi podobné kuřeti. Nohy zlomte v kloubu a poté odřízněte po linii masa. Prsa zařízněte od hrudního koše směrem ven a vyberte všechno maso. Nakonec zlomte nebo vykrojte klíční kost (vidlicově vytvarovanou furculu – samozřejmě tato část lze udělat jako první při vykrajováni prsou). No a zbytek můžete použít na vývar, pokud je pták čerstvě uloven, hodí se použít i vnitřnosti, bohužel náš nebyl tak čerstvý a tedy využili jsme jen maso.
  6. Úprava masa: Omyté a osušené maso stačí osolit, opepřit.
  7. Na rozpálené pánvi na troše tuku osmažíme cibulku, česnek a slaninu dozlatova a přidáme poté maso. Nejdříve stehna, později prsa, kterým stačí opravdu jen dvě minutky.
  8. Příloha, pečená zelenina: Nakrájenou zeleninu dáme na plech vyložený pečícím papírem.
  9. Otrháme lístky z tymiánu a vše pěkně posypeme. Osolíme a zakápneme bohatě olejem.
  10. Pečeme na 180°C asi 20 minut. Většinou pět minut před koncem vše prohrábnu a obrátím, pokud je to moc suché, zakápnu ještě trochu olejem.
  11. No a nakonec vše podáváme dohromady.
0

Jak dlouho a jak skladovat potraviny

Rád bych Vám dal obecnou pomůcku, jak dlouho skladovat a jak dané potraviny, abyste se nedostali do fáze, kdy konzumujete zdravotně závadné. Samozřejmě se jedná o rámec, tedy ne vše bude vždy přesně sedět, záleží také na tom co dalšího skladujete v lednici (při 4°C), tedy s čím přijde daná potravina do kontaktu či jak mrazíte (-18°C), jak jste danou potravinu zabalili, zda má možnost zvětrat (oxidovat) a tak dále.

VAROVÁNÍ: Jednoznačně Vám neručím za to pokud se budete přesně držet této pomůcky, že se Vám nepodaří se přiotrávit. Sám však velmi podobně skladuji většinu potravin uvedených v seznamu níže.

Zdroje: vlastní zkušenost, řada článků na paleohacks, doporučení FDA o chlazení a mražení potravin, Civilized Caveman s jeho Paleo Food Shelf Life

Potravina Zavřená vydrží Otevřená vydrží
Arrowroot Pár let Až tři roky pokud je v lednici
Avokádový olej 1-2 roky 6-8 měsíců
Čaj 6-12 měsíců 6-12 měsíců
Černý pepř Pár let 2 roky v uzavíratelné nádobě, temnu a chladnu
Chia semínka 2 roky pokud uskladněny v lednici 2 roky pokud uskladněny v lednici
Coconut Aminos 3 roky 6 měsíců v lednici
Ghee 9 měsíců až rok v lednici 9 měsíců
Javorový sirup 1 rok 1 rok
Jedlá soda Pár let 2 roky v uzavíratelné nádobě
Kakaový přášek 2 roky 1 rok
Kávová zrna 6 měsíců 6 měsíců
Kokosová mouka 2 roky 1 rok pokud uskladněná v lednici
Kokosové máslo 8-12 měsíců Až 3 měsíce v lednici
Kokosové mléko 2-3 roky 3-5 dní v lednici
Kokosový cukr 2-3 roky 2 roky v uzavíratelné nádobě
Kokosový olej Rafinovaný 18 měsíců / panenský nekonečně Stejně
Kokosový ořech 4-8 týdnů 2-3 dny v lednici
Koření/Sušené bylinky 2-3 roky v temnu a uzavíratelné nádobě 2-3 roky v temnu a uzavíratelné nádobě
Lněná semínka 6-12 měsíců 6-12 měsíců
Majonéza 2-3 dny
Mandlová mouka 9 měsíců Skladujte v lednici či mražáku po rozbalení
Mandlové mléko 5-7 dní v lednici
Maso, syrové Až pár týdnů ve vakuu v lednici 1-2 dny v lednici, Mrazák 4-12 měsíců
Maso, vařené 3-4 dny v lednici, mrazák 3-4 měsíce
Med Navždy v temnu a chladnu Navždy v temnu a chladnu
Melasa 2 roky 6 měsíců
Mleté kafe 3 měsíce 3 měsíce
Octy 2 roky 1 rok
Olivový olej 2-3 roky v tmavé nádobě 1-2 roky v uzavřené nádobě, temnu a chladu
Ořechová másla (pasty) 15-18 měsíců, nejlépe v lednici 8-10 měsíců, v lednici
Ořechy 4-6 měsíců 2-3 měsíce
Ryby, syrové Co nejčerstvější, případně mražené až 6 měsíců 1-2 dny
Ryby, uzené 2-4 týdny 2-4 týdny
Slanina Až 2 týdny
Slunečnicová semínka 2-3 měsíce 2-3 měsíce
Slunečnicové máslo 1 rok 6 měsíců, v lednici
Strouhaný kokos 2 roky 6 měsíců
Sůl Navždy v temnu a chladnu Navždy v temnu a chladnu
Sušené ovoce 6-12 měsíců 3-12 měsíců
Tapioková mouka Pár let Otevřená až rok, skladujte v lednici/mražáku
Uzeniny Až tři měsíce 1 týden, v mrazáku až 2 měsíce
Vanilkový extrakt Navždy v temnu a chladnu Navždy v temnu a chladnu
Vejce 4-5 týdnů 2-4 dny v lednici, nebo zamrazit bílky/žloutky na rok
Vejce uvařené natvrdo 1 týden v lednici Až 1 týden v lednici
Vnitřnosti Až 1 měsíc 1-2 dny v lednici, Mrazák až 4 měsíce
Vývar 5 dní v lednici, 3 měsíce v mražáku
Želatina 6-12 měsíců 6-12 měsíců
2

Recenze: Kettlebell 5: Minimum – Brno

Takže jsem se rozhodl vyzkoušet něco, co mě lákalo delší dobu. Ačkoliv jsem kurz absolvoval již nějaký ten pátek zpátky, podávám report až dnes. Lákalo mě totiž jít na kurz cvičení s kettlebell, protože jsem chtěl vědět, jak bych měl správně cvičit s touto pomůckou. Pokud nevíte, co to je kettlebell, jedná se česky zvanou cvičební pomůcku – bulinu. Tvarem připomínající dělovou kouli a držadlem je vhodná jako činka pro velké množství cviků a něco více o její historii a jak se dostala k nám můžete najít také na stránkách KB5.cz.

Proč jsem si vybral zrovna KB5? Možná právě díky toho, jak český zakladatel Pavel Macek reaguje na twitteru, či jak mi připadají zajímaví lidé kolem. Ale nakonec rozhodující byli dva fanoušci mého blogu, kteří mě tak nějak nakopli si to vyzkoušet naživo. Michal, je běžným čtenářem, se kterým jsem se chtěl seznámit a Martin, je kamarád mého bývalého kolegy a jeden z těch co stojí za novým gymem v Kuřimi. A protože se sobotní kurz odehrával v novém gymu (prostě se tomu nedá až tak říct tělocvična, cvičí se tam přece jen i duch a nevypadá prostě jako běžná vize tělocvičny, kterou máme) v Brně, šlo se na věc.

Jaká byla moje očekávání? Rozhodně jsem věděl, že to pro mě bude velmi těžký kurz. Mívám docela problémy s koordinací pohybů u složitějších cviků, hodně všechno tahám přes ramena a ruce, protože to jsou poslední místa, kde mi zůstala síla a tak tedy vím, že výchozí pozice je pro mě složitější než pro jiné. Chtěl jsem se dozvědět něco více o tom, jak bych mohl s kettlebellem cvičit doma či kde bych mohl následně chodit trénovat. Není možná ani velkým překvapením, že bez velkého dotazování se mi odpovědi na vše dostalo, ale vše bylo v hodně přátelské a uvodlněné formě, přitom velmi odborně podáno. A tedy chtěl bych pronést velký dík slovenskému parťákovi Michalovi (jiný než ten výše zmíněný, prostě náhodný sparring partner, kterého jsem dostal) a také našim cvičitelům Pavlovi Konvalinovi a Romanovi Čuperovi, se všemi třemi se můžete sethat v Brně při tréninku. Ujasnil jsem si, co je potřeba, kde jsou mé zásadní mezery, bez jejichž vylepšení nemá smysl se pouštět do nákupu velkého kettlebellu, ani se nijak přepínat a přehánět to s přílišnou aktivitou.

Tělocvična/GymBrno, Poděbradova 99 – jak jsem již zmiňoval, místo, kde se tréninky odehrávají je relativně nové a hezky zařízené, funkční minimalismus, nic víc snad ani není třeba. Nachází se v klidné části Králova pole v nízké zástavbě ulice Poděbradovy. Číslo popisné 99, pěkně ve dvoře místního domku. Vše co potřebujete je na místě, výhled z okna poté odhalí směrem přes dětské hřiště obchodní centrum Králova pole. Dostupnost z centra přívětivá, nějakých těch asi zhruba 10 minut tramvají číslo 1 z hlavního nádraží na zastávku Kartouzská, poté pěšky dolů z kopce po ulici Antonína Macka, zahnout doprava a asi tak třetí dům je již konečná zastávka. Na podlaze absorpční materiál pro jemnější dopady, ale také aby nezanechával šmouhy z kettlebelů při různém potahování a přesouvání no a samozřejmě taky prostě pro celkově příjemnější cvičení. Hygienické zázemí na místě, nemluvě ani o občerstvení v podobě kávy, čaje, vody a občas i dalších drobností.

Kurz – trval pět hodin s tím, že byl proložen občasnými pauzami a na konci očekávaná Q&A session, tedy možnost zeptat se na doplňující dotazy. Během celého kurzu byl odborný výklad a případné korekce nešvarů v každé trénované fázi. Ad hoc, tedy dle potřeby, se přidaly i další úkony, které měly pomoci či dovysvětlit, jak bychom měli vše vykonávat správně. Pro mě bylo hodně oči otevírající to, že swing (jeden ze dvou hlavních cviků, které jsme se naučili) je vlastně takovým stavebním kamenem pro vše další. A je tedy nutné se jej naučit pořádně a zažít si ho, protože od něj se pak odvíjí vše další. Hned ze začátku nám byly osvětleny správné pozice pro odpočívání, ať tedy hluboký dřep, klek či leh na předloktí, vše pro lepší pocit nejen náš, ale i našich zad a vhodnou pozici, tedy dost změna pro držení těla většiny z nás, kteří jsem tam posedávali a polehávali v očekávání toho co přijde.
V první fázi jsme se naučili jak správně strečovat, tedy protahovat, nejen hamstringy s pomocí řemene/ručníku, ale také další partie. Důležitý, jako u celého cvičení je zde dech a nepřepínat se, aby to vypadalo dobře, ale aby vše bylo jaké funkci má sloužit – tedy protáhnutí. Kombinace tří strečů, které jsme se naučili prakticky stačí na celkové protáhnutí všech partií, které využijeme a samotný tzv. preclík, dokáže protáhnout většinu partií sám.

TGU

V druhé části jsme se začali seznamovat s Turkish Get-up (TGU) cvikem, tedy zvednutí se z lehuna zemi se zátěží až do stoje se zátěží nad hlavou a to jen v pouhých 10 oddělených krocích – teoreticky je to vlastně 7 s třemi korekcemi po cestě (samozřejmě tohle je jen polovina cviku, ještě se musíte vrátit na zem a poté nasadíte druhé opakování toho samého s druhou rukou držící kettlebell). Uf, že? Ale upřímně, byla to sranda a tak vysvětlené jak to bylo, znělo vše o hodně jednodušeji a snáze. Přece jen trénovat po částech a když se vše spojí do jedné velké skládačky a vytvoří komplikovaný cvik, to je způsob jak uspět. Dostali jsme řadu rad, jak se vyvarovat problémům, kde mají v každém kroku správně být končetiny, náš pohled, co a jak vlastně v daném pohybu procvičujeme a na co se zaměřit. No a poté co jsme si vyzkoušeli párkrát (no dobrá, určitě vícekráte) celý TGU. Smyslem je nejdříve správně podchytit teorii, zažít si správné pohyby a zautomatizovat si je a až poté začít se zátěží.

Swing

Když jsme skončili s TGU, přesunuli jsme se na další cvik. Na ten nám zbyla asi hodinka, ale taky je v méně krocích, které se snáze trénují. Třetí část tedy začala dead-weight liftem, tedy zvednutím mrtvé váhy, ukázka planku a tedy vlastně základy toho, co přijde dál – swing. Samotný swing jsme měli opět rozdělen a cvičily se jednotlivé fáze a pak se vše spojilo dohromady. (Jak jsem již říkal dříve, měl jsem značné problémy a to se nejvíce projevilo u swingu – těžká váha, kterou jsme si vzali, špatná koordinace a zkrácené šlachy z toho pro mě vytvořily velmi nepříjemné cvičení – ale vše díky pomoci trenérů i parťáka bylo vyřešeno – tedy dočasně, strečovat musím dlouhodobě, abych se dostal do formy – takže opět velké díky (!!) za trpělivost, rady a pomoc)
Následně jsme vše uklidili, posadili se a doptávali se na další věci. Pak jsme už byli propuštěni.

Pro mě to byl velmi náročný a vysilující den, nabitý obrovským množstvím informací, ze kterých značná část (asi většina), byla pro mě novinkou a některé mi připomenuly léta, kdy jsem aktivně cvičil a zčásti i tyhle věci ignoroval či nechápal, proč je mám dělat tak jak mám. No a pak jsme s Michalem vyrazili do Rockin Café na večeři ! Zrovna se odehrávala ochutnávka hotdogů v paleo duchu (pálivý byl skvělý prostě!).

Navíc jsme dostali přístup ke cvičebnímu materiálu a programu, který nás může vést na další cestě k hlubší lásce ke kettlebell a celému KB5. Nemluvě o možnosti rozšížení znalostí na dalších kurzech či možnost do budoucna se stát certifikovaným trenérem a pomoci dalším lidem.

Hodnocení kurzu: 5/5 , prostě protože víc dát ani nemůžu.
Předností je mnoho od osobního a přátelského přístupu trenérů, hezkého prostředí, vypracovaného stylu cvičení či komplexnosti, ale i variability (prostě nejde o cvičební pomůcku vhodnou na jeden druh cviku). Slabinou celého kurzu bych asi viděl jen v tom, že bude pokaždé trochu jiný (potřeby lidí, trochu jiný výběr některých kroků či pomůcek k daným fázím), ale to z něj možná dělá lepší kurz  a nemusí to býš slabinou v tom špatném slova smyslu, ale v tom, že bych ho navštívil opět znova za pár měsíců, třeba i u jiných trenérů, abych si ještě rozšířil obzory. Prostě těch 5 hodin nedokáže pokrýt mou kompletní zvědavost a informace, které nám mohli trenéři předat.

7

Paleo na rozpočet #1

Paleo na rozpočet

Nemusím Vám snad vykládat, že je paleo relativně dražší než běžný typ stravování. Ale možná potřebujete důkaz, protože si to sami nesledujete a doteď jste ani netušili, že by tomu tak mohlo být. Ačkoliv je to jeden z nejčastěji řešených mýtů – hned poté, že naši předci umírali ve třiceti, že jíme jen maso a že dneska bychom jejich životním stylem nedokázali žít, vždyť bychom nic neulovili a ani ti mamuti už nejsou.

Moje osobní zkušenost je taková, že jsem nebyl nikdy osobou, která by výrazně šetřila na jídle. Dovolil jsem si co jsem chtěl, nehleděl jsem na slevy a rozhodně je nevyhledával, a tak přechod na kvalitnější suroviny nebyl až tak drasticky rozdílný. První měsíce jsem vysledoval, že nárůst výdajů byl kolem 20% a po pár dalších měsících se srovnal na původní hladinu. Důvodem bylo to, že jsem ze začátku nenakupoval tak chytře, ale prostě impulzivně. Malá balení, když jsem něco potřeboval a nehleděl jsem (ani jsem vlastně moc neměl s čím srovnávat) na to kolik co stojí. Po pár měsících jsem už měl přehled, kolik jsem za co ochotný dát, našel jsem si lepší zdroje a začal se soustředit na ty parametry jídla, které jsou podle mě nejdůležitější.

Jak již napovídá číslovka jedna, chci se tomuto tématu věnovat trochu více a pomoci Vám, kteří máte zájem načerpat nějaké tipy

Pokud se chcete dozvědět více …

Continue reading

14

Whole30 Shrnutí

finished-the-w30-IGMyslím, že se více než sluší dát dohromady, co jsme si předsevzali (v mém případě), co jsme překonali (všichni zúčastnění) a co se nám přihodilo během toho krásného červencového měsíce, kdy jsme pokořili Whole30.

Začnu od sebe, jak jistě víte, nechal jsem si změřit některé své údaje před začátkem a také jsem to provedl i na konci. Mimo to přidám další údaje, které s tím jsou spojeny a můžete si udělat nějaký ten závěr sami. Srovnávám také své předsevzetí ze začátku s tím, jak se to vyplnilo do konce a takže pojďme na to:

  • Chtěl jsem si trochu víc omezit uzeniny ve svém jídelníčku, ačkoliv kupujeme jen ty kvalitní, stejně jsme jich jedli dost (a slaninu, prostě stejně nikdy neodepíšu, ale přesto…) – nakonec bylo množství omezeno za cenu vyšší kvality, ale přesto to nebylo úplně vyloučení. O to jsem ani neusiloval, ale přesto se tak tedy povedlo. Rozhodně jsem nechodil uždibovat slaninu pokud nebyl enormní hlad a muselo se čekat na hlavní jídlo a nepojídal buřty jen tak pro chuť.
  • Méně času se věnovat nákupům a vaření. Nejen, že mi to bere moc času, který potřebuji investovat i jinak a také trochu více zoptimalizovat spotřebu a plýtvání některých surovin, které zapadnou v neustále plné lednici. Za celou dobu Whole30 jsem trávil v průměru v kuchyni 20 minut ráno a 40 minut večer, což při některých časových projektech je vlastně skvělý výsledek (cca 20 minut na chod). Co se týče plýtvání surovinami, k tomu došlo poprvé za celou dobu až poslední den, kdy jsme museli vyhodit dvě avokáda, která byla v moc velkém počtu nakoupena, když pro ně nebyl plán. Bohužel se zkazily dřív než jsem z nich něco mohl udělat a riskovat jsem nechtěl. Zbytek byl do posledního kousku vždy zužitkován.
  • Zařadit aktivní sport, tedy alespoň jednu aktivitu denně nad rychlou chůzi, schody a občasný sprint. Co se týče pohybu nakonec vyhrály minimalistické aktivity – tabaty. Občasný sprint i více pohybu než v červnu a dříve tento rok se opravdu dělo a to hlavní díky počasí venku, ale také tomu, že jsem měl zájem. V tom všem budu více pokračovat, abych se dostal ke svým dalším cílům a tedy hlavně tomu lépe vypadat, být silnější a eliminovat případné zdravotní obtíže.
  • Zoptimalizovat svůj jídelníček a zjistit, jak na tom vlastně fyzicky jsem a tedy, co a jak mám vylepšit. Optimalizace jídelníčku probíhala postupně a testoval jsem některé dny, jak moc a co si můžu dovolit. (Pauzy mezi chody, množství tuků za den, vlivy většího množství sacharidů). Vše nakonec vedlo k tomu, že množství tuků budu muset mírně navýšit oproti dnům, které jimi neoplývali, ale s přidáním většího množství zeleniny to je ideální kombinace (ztráta tuků, žádné výkyvy energie ani nálady) a postupně asi ještě více přidat s přibývajícím cvičením
  • Po dokončení Whole30 do třetice a tentokráte už naposledy otestovat mou sníženou snášenlivost toleranci mléčných produktů. Ode dneška začínám testovat, tedy nejdříve dva tři dny testování s parmezánem, následně s kefírem a poté přijde na řadu gouda, zda se po cestě povede někde zadrhnout, dále nepůjdu a o všem Vám opět dám vědět
  • Zdokumentovat mé jídlo, den po dni a podle toho přidat i případně nové recepty. Tak zde je vám snad jasné, že se mi to povedlo do posledního puntíku. Recepty na všechna jídla, která Vás můžou zajímat zde nejsou, ale připraveny jsou a o víkendu spatří světlo světa.

Tak a co mi jinak Whole30 dalo a vzalo? Po pravdě, bylo skvělé mít morální i jinou podporu a hlavně, také velmi silně pletený bič za zády. Protože když jsem ráno napsal, že dnes si dám 2x tabatu, tak jsem ji večer opravdu udělal. Když jsem napsal kolik vypiji vody, hlídal jsem se. S  tou vodou je to pro mě velká lekce, myslel jsem si, že piji dostatečně, ale nebyla to pravda. Až nyní jsem si uvědomil, že z velkého hrníčku/poháru se lépe a více pije, zvláště, když si mentálně udržujete jistotu, že máte za den vypít 4-5. Když si u toho dělám i čárky, kolik jsem toho vypil, jde mi to lépe. Zvýšení množství pohybu mě nabudilo, lépe se mi spalo a také jsem měl dobrý pocit, že když jsem si dal ovoce navíc, měl jsem ho kde spotřebovat a nemuselo se tedy ukládat 🙂

No a co se týče váhy a mír? Vlastně jsem spokojen, ale zjistil jsem jednu důležitou věc. Samotným jídlem se člověk dokáže dostat na hranici toho, co je označováno za zdraví bez problematických částí, ten zbytek musí ovlivnit svým životním stylem a to hlavně pohybem.

  • Tuky z 24,5 kg klesly na 22,4
  • Svaly se zvedly z 32,4 kg na 35,4 kg
  • Celková váha z 89,6 kg spadla na 85,6 kg (relativně to je v pořádku, protože jsem byl v obou případech vážen s oblečením, druhé vážení bylo o trochu víc kvůli mokrému oblečení atd.)
  • ranní vážení den poté bylo už krásných 83,2 kg
  • propad v konfekční velikosti téměř o dvě čísla, různé míry jsem si nezaznamenalStav na inbody

 

A k tomu všemu navíc přidávám shrnutí od Noemi, které nebudu nijak upravovat, tedy, jak jsem ho dostal, podávám … a musím uznat je velmi obsáhlé a velmi velmi inspirativní.

DŮVODY A MOTIVY

  • Obnovení sebedisciplíny.
  • Obnovení hormonální rovnováhy.

Jako všichni chci hormony v optimální hladině, aby tělo pracovalo s max. výkonností. Ne vždy jsem se k němu chovala jako k oltáři a nechci, aby mi to vrátilo i s úroky. Navíc se mi objevily pigmentové skvrny v obličeji.

  •  Periorální dermatida .

Po cca ¾ roku se mi znovu vyskytla  periorální dermatida, byť ve zmenšeném rozsahu. Předešlá byla odstraněna antibiotiky (což není maximum)

  • Zvědavost

Přitahovala mě zvědavost a chuť  experimentovat .

MOJE  praktické POZNATKY (v níže uvedených „pracovních“ oblastech)

  1. „Výživa“

Zjednodušení a jednoduchost

Přiznám se, že ta jednoduchost mě nadchla, ba dokonce plně pohltila. Vše je prostě krásně a přirozeně jednodušší.

Zjednodušení  vede k větší efektivnosti.  Efektivnost, co do nákladů  – nejsou zbytky, event. nepřehání se to s ingredienty (není  nutnost –člověku  chutná i to prosté, to jednoduché). Efektivnost , co do času (je to rychleji připravené, nemusíte přemýšlet  a fantazírovat – co si asi dát a nedat)

Nevadí  mi opakující se jídla, nevidím až tak velký rozdíl v jednom či druhém. Prostě je to dobré a to ve všech smyslech, což je fajn pocit.

Uspokojení

Uspokojení v tom, že mě těšilo, že jím správné, kvalitní jídlo a dělám to pro sebe a dělám to dobře.

Nehlad  a nutkavé chutě.

Netrpěla jsem vlčím, neovladatelným  hladem. Měla jsem ten správný hlad (snědla bych cokoliv, ale toho „správného“ – mojí chybou bylo, že jsem  měla pravidelně  obrovské pauzy mezi obědem a večeří  v 21 hodin).

Neměla jsem nutkavé chutě, s jednou vyjímkou – jednou v noci jsem měla obrovskou chuť na konkrétní typ vína. Typ vína, který za normálních okolností ani nepreferuji, ale byl v lednici (zde prostě vysvětlení nemám). Nelákaly mě „ pochutiny“ mého okolí a to mám velmi „mlsné okolí“, byť to může být zkresleno tím, že ani za normálních okolností nemlsám (vyjímka – někdy mlsám, abych jim udělala radost a tak to dělá radost i mě).

Možná, že jsem měla jednu „výhodu“. Říká se, že všechna neštěstí nepřichází nadarmo. První den se mi odlepila  korunka na živém zubu, pan doktor měl dovolenou(celý týden) a já prostě nenašla v sobě odvahu, jít k jinému a dobrovolně jsem trpěla. Byla jsem ráda, že jsem snědla to základní a nic dalšího mě opravdu nelákalo. Možná, že takto striktní týden mě odpomohl od „nejtěžšího“.

Pozn: Nehodnotím svačiny, protože potřebu nesvačím a tato potřeba u mě nevyvstala.

  1. „Zvyky“

Jeden za druhý

Potvrdila  jsem si, že zvyk lze nahradit jiným. Lépe pokud, špatný zvyk nahradíte dobrým.  Zvyky (resp. zlozvyky)mizí a je to tak „nezvykle „SNADNÉ.  Psychologicky mě to posilňovalo, že program funguje, že to dělám správně.

Je uváděno , že odstranění  zvyku či zavedení dobrého zvyku  trvá  21 dní soustavného používání. Během 30 dní Whole 30, je tedy spousta příležitostí nějaké ty zvyky – zlozvyky odstranit.  Jsem přesvědčena, že po jednom měsíci, je  člověk schopen některé věci plně  zautomatizovat a tudíž  je automaticky dělá dobře. Udělat si dobré jídlo mi nyní přijde automatické,  přijde mi automatické  nemyslet na určité „prasečinky“ (termín prasečinky není doufám vulgární, ale zato je široký)

Nedokázala jsem si představit, zaměnění octu – seč je povolen, za citronovou či limetkovou šťávu. Mám ráda kyselou chuť a moje sbírka octů je imponentní . A opravdu to jde.

30 dní bez alkoholu, byť jen příležitostního mi také neznělo přátelsky. Jde to.

Jedna zdánlivá maličkost,  na kterou je velmi  jednoduché a  velmi zrádné opomenout – nedokázala jsem si představit, že nebudu používat žvýkačky . Ano,určitě existují i zdravější varianty žvýkaček( o kolik zdravější?), já mám  klasické Daygum a vím, že tam je prostě Aspartam( takže nic moc). Pochopila jsem pravděpodobně, že Aspartam – toto prázdné  sladidlo a hlavně nebezpečné-  u mě vyvolává  „závislost“. Tělo cítí sladké, ale sladké mu dodáno nebylo a tak je tělo“ zblblé“ a chce další a další žvýkačku (Mé vysvětlení je velmi zjednodušené . Pokud mi to bude věděčtěji vysvětleno, ráda se aktualizuji ) . Byla schopna spořádat během krátkého časového okamžiku i celý balíček a to reálně a skoro každodenně. Měla jsem strach, že po nich během programu Whole 30 prostě automaticky bez uvažování  sáhnu, prostě  ze zvyku . Nestalo se to.  V počátku, tj. cca 3 dny jsem se vědomě hlídala a pak už to ani nebylo potřeba (a to jsem je měla neustále kolem sebe). Bezva zjištění.

Mléčné výrobky  – mám je ráda a nemám s jejich trávení  žádné problémy. Kupodivu mi nechyběly, jen se přiznám parmazán jsem pro jistotu do zásoby nekoupila, tolik jsem si zase  nevěřila.  Taktéž jsem téměř nenakupovala mandle a ořechy , jsou to velmi „dominantní potraviny“

Regulace porcí a „vnitřní“ regulace

Vím osobně, že jsem schopna jíst více bílkovin než potřebuji ( nekácím stromy, nezvedám obrovské váhy a ani moje kostituce není obrovská).  Takže jedna věc na kterou jsem pyšná –  celý měsíc dokázala hlídat úroveň bílkovinných porcí dle mých potřeb. Musela jsem se opravdu hlídat, protože maso i vajíčka mám  moc ráda. Hlídat znamenalo v mém případě, že jsem  často vážila. Bohužel odhad podle velikosti dlaně mi moc nevyhovoval, prostě to není moje měrná jednotka).

Vlastně jsem jedla tak jako když jsem byla malá holčina. Jsem odrostlá na vajíčkách (po pravdě řečeno i na mléku a smetaně- ale to už  sem nepatří) a i jako malé se mi líbilo jíst maso BEZ (tj. maso bez chleba, klasické přílohy), to bylo jen u babiček a to bylo moje.

“ Vnitřně“ jsem  cítila (a to si nevymýšlím, jen nenacházím výstižnější výraz, jak to popsat- takovou nápovědou od těla ) , že by mi větší bílkovinné  porce „tížily“ či se mi špatně trávily. Závěr je takový, že jsem to asi dělala správně.

Další adeptem k regulaci  byla u mě zelenina, resp.  nalezení optimální porce zeleniny.

Zejména v prní polovině Whole 30 (odmyslím si nyní první „zubní“ týden) jsem to s porcemi zeleniny přeháněla  – záměrně  i vinou mého okolí.  Záměrně – abych já chudinka náhodou neměla hlad, abych byla sytá, abych toho měla více na talíři. Vina mého okolí spočívá v tom, že všichni mají ty“ dobré, zdravé „ saláty tak rádi, ale zrovna dneska…, takže jsem ty dobré, zdravé saláty vědomě zachraňovala  před zkázou (osobně již ochucený  z ledničky druhý den nejím a bylo mi to líto jej vyhazovat.) Výsledek je takový, že jsem byla králíkem – pokusným a i doslova. Králíkům se občas nafoukne bříško a tak i já jsem měla to krásně a nepříjemně nafouklé  bříško  touto zdravou zeleninou. Pak jsem se na okolí „vykašlala“ a oni se mi ty porce nějak samy zmenšily. Jsem za to vděčná.

3. „Pohyb“

Absolutní nechuť ke cvičení

Je to nepříjemný pocit, prostě je to těžké se přemluvit k cvičení. Setkala jsem se s ním počátečním období. Je to, o to komplikovanější, že tento stav byl doprovázen ztrátou síly i zhoršením rovnováhy

Dočasná ztráta síly ve cvičení

V počátečním období, překonala jsem ji navýšením tuků. Nyní tento pocit nemám vůbec,  subjektivně se cítím silnější.  Síla se mi vrátila dříve než rovnováha.

Zhoršení rovnováhy (balancu)

Pozorovala jsem opět v prní polovině , např. při cvičení jogy

Přidaná příjemná hodnota

Vydržím déle s dechem

 4. „Koncentrace, myšlení, uvažování“

Ztráta koncentrace,“ myšlenková mlha“, zapomínání

V prvním období velmi pravidelná ztráta koncentrace, mohdy pocit myšlenkové mlhy  a otupené smysly (př. večer se mi špatně četly noviny, prostě drobná písmenka  – pocit poklesu ostrosti  zraku- brala jsem si lupu). Několikrát se mi stalo, že jsem zapoměla, že jsem něco, již udělala.

Vyšší pocit agresivity (pozitivní i negativní)

Jeden den byl hodně a hodně napjatý- tím se chlubit nebudu. Obecně jsem znatelně méně nakloněna kompromisům. Nemám náladu poslouchat malicherné věci a i to dávám najevo (to mi zase tak ani moc nevadí). Pokud mám být diplomatičtější, musím se k tomu více „nutit“.

Pocit únavy, spánek

Pocitu  ranní únavy se mi nepodařilo plně zbavit.

Několikrát jsem i zaspala a bohužel ráno se neprobouzím plná energie, musím se tzv. „probudit“ a pak je to OK. Spím sice  lépe, více,  ale  těžce.  (Tady mi to prostě skřípe )

 5. „Okolí“

Mám vycvičené okolí , co do tolerance a respektu individuální  volby. Jako já respektuji plně jejich volby, oni respektují moje. A to další, širší okolí, pokud by mě z tohoto hlediska nerespektovalo, tak mě až tak moc neovlivní a netrápí.

Osobně by se mi aperitiv se skleničkou vína, líbil více. Voda s citronem, také není v parném počasí špatným řešením a je to jen zvyk.

Co je nejtěžší?

Položte mi otázku, co bylo nejtěžší. Nejtěžší, je mít k dispozici kvalitní „primární materiál“. Mám to štěstí, že jej mám k dispozici poměrně snadno ( vyjímka jsou ryby, to se asi úplně nikdy nepodaří, v každém případě s rybami to je prostě zapeklité)

Co mě nejvíce omezovalo?

Jednoznačně snídaně. Jsem přesvědčena, že jsem se i stresovala, abych hned, resp. skoro hned ráno snídala, abych ji stihla atd. a dobrovolně jsem si tak ukrajovala ze spánku. Dalo by se říce, ne vždy jsem si  mohla plně  vychutnat toto jídlo

 

Výsledky

Hlavní

(vzledem k úvodní  motivaci)

  • Sebedisciplína – dosaženo a psycholigický zasloužený bonus „ dokázala jsem to“
  • Hormonální rovnováha – nemám žádná měření či rozbory, ale jsem přesvědčena, že k jejímu obnovení je potřeba delšího období. Mé pigmentové skvrny ( dle mého subjektivního názoru) – jsem trošku méně „špinavá“. Objektivní důkaz je těžké mít, neboť nevěřím tomu, že by se mi podařilo vytvořit foto před/po za stejných světelných a jiných podmínek, protože nežijeme  v podmínkách laboratorních. Každopádně se nezvětšily a ani neztmavly, což samo o sobě trošku pozitivní je.
  • Z periorální dermatidy (byť z soft formy , mám 1%- pozor nepoužila jsem žádnou lékárenské preparáty)
  • Experimentování – má vždy punc přitažlivosti a navíc i „obohacení se“, beru jej jako nezbytnou součást lidkého bytí. Jednoznačně dosaženo.

Vedlejší

  • Nemám již cca 14 dní lupy
  • Zhubla jsem (neměla jsem to v úmyslu, protože to nepotřebuji, ale ješitně mi to udělalo radost, neboť jsou to 2 kg a pozor jsou to 2cm v pase , ostatní míry se nezměnily, takže to nebylo ze svalů – co více si přát)

A co dále?

V jednom reportu Mirek pokládal otázku co poté? Já to vím a z ohledem na zvovupřečtení knihy a na svoji touhu po hormonální rovnováze jsem se rozhodla, že budu pokračovat dále, vlastně již pokračuji. Pokračovat budu do 31. srpna 2014.

Můj celkový názor na program Whole je kladný, jsem přesvědčena, že pokud je člověk v jeho doržování čestný a upřímný, výsledky se dostaví. Chce to jen trpělivost (a nejen v mém případě).

Dále s určitou změnou personalizovanou (tj. po vyhodnocení chyb a zapracování změn)

Jedná se o změnu, pro mě přirozenější.

Budu dodržovat 3 jídla, nebudu však prní jídlo, vší silou, dávat do ranních hodin (Chybně jsem si vsugerovala, že snídaně je prostě brzy ráno. Vědomě jsem se kvůli snídani snažila probouzet dřive a nebylo to ono.  Jsem přesvědčena, že jsem dělala chybu). Hartwigovi sami hovoří  o 3 hlavních jídlech (ne snídaně, oběd,…, a zdůrazňují  řízení se pocitem přirozeného  hladu  – moje nepozornost při čtení knihy). Zároveň tím zamezím  i velké pauze mezi obědem a večeří, pardon 2. a 3. jídlem.

Pokud jím  pozdě večer, málo kdy mám (pokud jsem dostatečně večeřela) hned ráno hlad.  Navíc fyzicky náročně nepracuji, tudíž tak velkou bezprostřední  ranní dávku „ energie“ nemám zapotřebí.

Můj plán je následující  –  1. jídlo cca 12 hodin, 2. cca 16 hodin, 3. cca 21 hodin.

Aplikovala jsem to 31. července a je to lepší (vzhledem k mým potřebám  a z technických a organizačních důvodů)

Doporučení

(já to sice hned  úvodem neudělala   a je to škoda)

Jedno přečtení knihy“ Jídlo na prvním místě“ předem prostě nestačí. Jsem přesvědčena, že nikomu (čest  vyjímkám expertům na endokrinní systém, biochemikům apod.) Číst knihu ne 3 krát, alei 4 krát – to aby nám došly souvislosti a lépe si je mozek zafixoval a to uvědomění – vím proč, výrazně usnadní každodenní chování a rozhodování.

Zakoupení si kvalitního rybího oleje či oleje z tresčích jater, názvů je více (už jsem to udělala, i když mi tak strašně nechutná).

A na tato polepšení  a vylepšení mám mé druhé Whole 30.

6

14 dnů ke změně života

14 dnů ke změně životaVánoce jsou svátky klidu, míru, ale také obdarovávání se. S Michalem Turnou, autorem Grasa.cz, jsme se rozhodli už před nějakým časem udělat malou publikaci, která by mohla pomoci všem mudlům (tedy, pardon, neolitikům, kteří zatím až tak nevěří na naše paleolitická kouzla a čáry). Myšlenka byla předat ucelený soubor, kde Vás nebudeme až tak zatěžovat sliby natož mraky teorie, ale rovnou přejdeme k činům. Jedná se tedy o publikaci, která nabízí jídelníček na nejméně 14 dní, sestavený tak, aby vyhovoval většině populace – tedy není až tak náročný (to je ten úhel pohledu,že?), recepty jsou ozkoušené a ověřené časem (ehm..ehm..většina) a dávají vše co byste potřebovali. Všechny živiny, dostatek energie na denní fungování, případně problémy s autoimunitními onemocněními a velký potenciál pro přizpůsobení (obměny stávajících jídel je rozšiřují až na neuvěřitelných 100 dnů!!, aniž byste jedli vždy to samé).

Takže prosím, sdílejte, stahujte, komentujte, jen do nás, přece jen to je prvotina a tak tam jsou nějaké ty mouchy, dokonalost sama to není, takže rádi si vyslechneme co pro příště jinak 😉

14 dnů ke změně života

4

Plná spíž, základ úspěchu

Množily se na to dotazy a vlastně je to něco, co potřebuje každý do začátků. Co vlastně a případně i kde máte koupit, když se chystáte přejít na paleo. Zkusím Vám tedy načrtnout co a jak, protože věřím, že to dosti z Vás může pomoci i když už víte co a jak. Většinu nákupů provádím pravidelně a osobně, ale značnou část potravin a surovin se oplatí si objednat přes internet a nechat si dovézt domů. Budu uvádět i příklady, kde jsem posledně koupil já, případně kde kupuji pravidelně, protože určité suroviny se musí doplňovat velmi často, ať už z důvodů, že by se jinak kazily nebo z tzv. efektu odpařování, prostě záhadně mizí po kilech. 🙂

– logika seřazení je taková, že jsem je rozdělil do oddílů, které jsou trvanlivé a které nejsou a poté podle druhů je seřadil tak nějak jak vidím důležitost v množství, kvalitě i samozřejmě druhů

Koření

Koření – možná se to zdá divné, že hned první bude koření, ale toho není nikdy dost. Koření Vám ozvláštní chuť i toho nejobyčejnějšího jídla a dokáže Vám přemoci nechuť udělat si podesáté v řadě to samé jídlo. Jak jsem již psal ve článku o koření, je třeba si vybírat ty, které jsou bez soli, bez rostlinných olejů, bez konzervantů a protihrudkujících směsí. Ostatně, ty posledně jmenované, mají opravdu malé využití v rámci paleo, tak proč je do sebe cpát. Můžete si pořídit mlýnky už předem plněné nebo si koupit prázdné mlýnky a poté si do nich dávat koření sami a mlít. Míchat si kořenící směsi nebo je kupovat nebo si je drtit v hmoždíři, je to na Vás co Vám přijde nejvhodnější, ale liší se to podle toho co budete potřebovat. Každé koření má trochu jiné využití, ale všechny mají využití v paleo kuchyni. Výhodné je, že většina z nich vydrží i delší dobu pokud je skladujete v temnu a v suchu, avšak lepší než mít kila jednoho druhu koření mít více druhů v menších baleních.

  • mletá paprika, mletá paprika pálivá, uzená paprika, cayenský pepř alias sušené chilli, pepř černý, pepř bílý, čtyřbarevný pepř, kmín, římský kmín, koriandr, všechny masaly, kari, kurkuma, mletý zázvor, granulovaný česnek, sušená cibule, sušená mrkev a petržel, nové koření, bobkový list, hřebíček, anýz, citronová kůra, pomerančová kůra, pískavice – řecké seno, pět vůní, skořice, vanilka, muškátový oříšek a květ, badyán, hořčice  … tyto a spousta dalších se nacházejí třeba u mě ve spíži
  • Nebojte se kupovat i z konvenčních zdrojů, avšak kdo má strach z postřiků a hnojiv, kupujte si dražší bio koření, melte si z vlastních semínek a pokud můžete pěstujte. Moje oblíbené místo je Koření od Sindibáda nebo Grešíkovic produkty.

bylinky

Bylinky – ať už si budete na parapetu v bytě či na zahrádce před domkem pěstovat bylinky, rozhodně není na škodu je využívat co nejvíce. Čerstvé bylinky dodávají krásnou svěžest pokrmu a sušené zase musíte používat ve výrazně menším množství abyste docílili stejného efektu. Vyplatí se v dobách hojnosti nasušit a používat do všeho a když jsou přebytky, tak zamrazit ať už v oleji, vodě nebo jen takové, nejlépe nasekané a zbavené stonků, které nevyužijete, aby nezabíraly tolik místa. Pravidelně skladuju bylinky v lednici v uzavřené krabičce přikryté navlhčenou papírovou útěrkou, aby vydržely déle čerstvé. Ostatně některé ty stonky můžete využít i například do různých dušených pokrmů, vývarů atd.

  • petržel hladkolistá, petržel kudrnka, pažitka, rozmarýn, tymián, kopr, bazalka, oregáno, majoránka, šalvěj, máta, koriandr, meduňka, estragon, levandule,  a stovky dalších
  • Kupuji obvykle na trhu či v supermarketu, nebojím se toho, ale dost si jich pěstuji sám doma ačkoliv mám mnohem větší spotřebu než zvládám vypěstovat.

Konzerva

Konzervy a zavařovací sklenice – ačkoliv se snaží paleo prosazovat nezprocesovávaná jídla, přece jen některá jsou v konzervě dobře uskladněna a pokud si je pohlídáte, co se týče složení, je to vhodný způsob skladování na delší dobu. Vhodné je to pro různé masné výrobky či další dobroty, které nebudete stejně konzumovat po kilech, pokud ano, tak se snažte si obstarat jinak skladované. Nezapomeňte je po otevření přesunout do jiné nádoby. Výborné je si také podobné záležitosti vyrobit i doma, avšak poté jen málokdo z Vás bude konzervovat do konzerv, tak tedy sáhněte po vyvařených zavařovacích sklenicích. Používejte vhodné konzervanty a zavařujte opatrně 🙂

  • tuňák kousky nebo sekaný ve vodě či vlastní šťávě případně olivovém oleji, losos tak samo, tresčí játra, paštiky, masa ve vlastní šťávě, ančovičky, sledě, všemožné další ryby a různě dochucené druhy masa – vepřové, hovězí atd., dále pak kokosové mléko, bambusové výhonky, artyčoky, kapary, olivy, nakládané okurky, cibulky, sekaná rajčata a rajský protlak a také pokud si dovolíte tak hrášek či mrkev, fazolky avšak opatrně na láky ve kterých to je naloženo
  • tuňáka kupuji v Lídlu, zbytek rybek tak různě, kokosové mléko jsem rozebíral ve článku o něm samotném a není problém si ho stejně dělat doma

Oleje

Tuky – těch je potřeba dosti a tak je třeba míti doma slušnou zásobu. Ať už si některé připravíte sami, dost z nich musíte skladovat v lednici, povětšinou však jde o ty živočišné. Ty, které však můžete nechat ve spíži jsou spíše oleje nebo ghee. Některé se kazí s časem, avšak většina nasycených tuků se nekazí tak rychle, proto se oplatí třeba koupit i ve větším množství a tedy levněji a poté skladovat doma.

  • živočišná sádla, kokosový olej, olivový olej extra virgin i jiný, ghee a v menším množství pak mimo tepelné úpravy třeba do salátů z vlašských ořechů, lněný, konopný, lískový, dýňový,
  • Většina, jako ghee a sádla jde bez problému vyrábět doma, olivový olej kupuji různě, naposled jsem si nechal dovézt z Řecka, o kokosovém oleji jsem psal zde

med

Sladidla – ačkoliv by se jich nemělo moc používat, kvůli tomu, že obsahují hodně cukrů, občas je jich třeba. Výhodné pak je používat ty co mají co nejčistší zdroj a co možná nejlepší kvalitu. Některé jsou na pomezí, protože způsob zpracování či kvalita je dosti na štíru, případně Vás můžou trápit různé etické problémy spojené s jejich výrobou či zpracováním, přesto v malém množství Vás, dost pravděpodobně, nezabijí.

  • med, kokosový cukr, javorový sirup, stevia, ovocné šťávy či sirupy

Dochucovadla

Přísady – ačkoliv se nedá většina z nich snadno sehnat v paleo provedení, můžete si je vcelku snadno připravit a to ve větším množství, zavařit či uskladnit a používat dle potřeby. Existují určité značky, které stojí za vyzkoušení, případně mají něco málo co by mohlo škodit, vyvážené tím, že Vám to opravdu tak moc chutná, že si to nemůžete odpustit, ale lepší je opravdu zkoušet čitější varianty nebo se obejít bez nich. Některé jsou méně problematické než jiné, proto vybírejte opatrně.

  • octy – jablečný, kvasný lihový, případně i rýžový, náhrady za sójové omáčky – tamari nebo coconut aminos, kečupy, hořčice, majonézy, různé omáčky, chilli sauce, rybí omáčka, worcester a tabasco
  • Většinu je opravdu lepší si vyrobit, některé recepty najdete na mém blogu – pomocí Vám může být tag surovina. O něčem se dozvíte také ze článků o náhradách surovin.

Suché plody

Suché plody a ořechy – těch máme vždy doma dost, ačkoliv by se měly jíst s mírou, občas se ztrácí a často je doplňujeme, přesto je nejíme jako jediné a hlavní jídlo, spíše jako odměnu. Dávejte si pozor na doslazované, některé jsou pomocí ovocných šťáv či medu, což je ještě v pořádku, ale dost pomocí jiných sladidel. Dále pak množství síry, která se používá jako konzervant a změkčovadla jako rostlinné tuky, aby byly pěkně šťavnaté. Rozhodně je nekonzumujte ve velkém. Ačkoliv vydrží velmi dlouho, je dobré jich nekonzumovat až takové množství.

  • sušené fíky, datle, datlová pasta, sušené meruňky, švestky, ananas, křížaly, sušené houby, sušená rajčata, pekany, makadamy, mandle, pistácie, lískové oříšky, strouhaný kokos, kokosová mouka, mandlová mouka, sezam, lněné semínko a spousta a spousta dalších
0

Hostování – Grasa.cz: Složky stravy

Michal Turna, autor webu Grasa.cz, se kterým dlouhodobě spolupracuji si našel čas při svém velmi nabitém programu a sepsal článek, který shrne dohromady tragické omyly majoritní společnosti a porovnání s tím, jak k daným třem tématům přistupuje paleo/primal. Nekomplikovaně a ne tolik odborně shrnul hlavní argumenty pro to, jak se stravujeme. Výhodou je, ať se jedná o Lorena Cordaina, Robba Wolfa, Marka Sissona i mnoho dalších, všichni se na tomto shodnou a proto tedy, pojďme rovnou k věci..

Složky stravy

Sacharidy

Karbohydrátová jídla

Obrovskou část naší stravy tvoří sacharidy, jenž mají vliv na hladinu inzulínu v krvi a inzulín má dále vliv na ukládání tuků. To je problém, o kterém se nemluví, přitom se jedná o základní fakt. Jakékoliv sacharidy jsou přeměněny v glukózu, kterou organismus preferuje jako palivo před tuky.

I když denně spotřebujete mnoho energie, tak není důvod konzumovat velké množství sacharidů. Sacharidy zkrátka nejsou pro organismus tak důležité jako tuky a bílkoviny, navíc jistě ne v takové míře, jako se dnes běžně konzumuje. Výzkumy prokázaly, že naši předci žili v období Paleolitu s příjmem zhruba do 50g sacharidů denně. V období zimy byl příjem často ještě nižší.

Sacharidy je třeba zásadně omezit! 

Bílkoviny

Bílkoviny

Bílkoviny jsou velmi  důležitým stavebním materiálem, který v lidském těle nese podstatnou funkci. Potřeba bílkovim však záleží na věku, hmotnosti, míře fyzické námahy a jistě také na pohlaví. Muž a žena mají totiž odlišný organismus, tak jsou i potřeby jiné. Pokud je spotřeba bílkovin neboli proteinů příliš vysoká nebo naopak nízká, tak dochází k narušení rovnováhy a tento jev může vést ke zdravotním potížím.

Velice dobrým zdrojem kvalitních bílkoviny jsou například ryby, drůbež, ostatní  maso a vejce. Velmi často je uváděno, že důležitým zdrojem bílkovin jsou rýže, fazole, ořechy a semena. To je sice pravda, ale nedosahuje kvality a množství jako ve výše uvedených surovinách.

Příjem bílkovin je stanoven zhruba na 1,2 – 1,8 gramu na kilogram váhy strávníka denně, takové dávky se zastávají příznivci Paleo/Primal diety. U běžných diet se doporučuje zhruba o třetinu méně.

Bílkoviny mají pozitivní vliv na zdraví, totiž na prevenci srdečních onemocnění. Pokud člověk přijímá více bílkovin než je doporučená dávka, tak je to pro něj lépe, než kdyby přijímal menší množství než doporučené. Domněnka, že dieta s vyšším příjmem bílkovin poškodí játra, byla vyvráceny výzkumy vědci v Kodani. Přes šedesát žen s nadváhou bylo v tomto výzkumu postaveno před dietu s vysokým příjmem bílkovin a výsledky prokázaly, že se ledviny dokázaly bez problému adaptovat a navíc se funkčnost značně zlepšila. Zařazení masa a ryb, tak jak to běžně dělali naši předci, je tedy velice prospěšné a vysoký příjem bílkovin jistě nepovede ke zdravotním problémům.

Tuky

Tuky

V roce 1950 provedl Ancel Keys studii nazvanou Studie sedmi zemí. Jednalo se o práci poukazující na vztah mezi množstvím zkonzumovaného tuku ku množství infarktů v daném regionu. Tato studie uváděla, že čím více tuků je konzumováno, tím více těchto zdravotních problémů obyvatelé vybraných zemí mají. Jenže křivka, kterou ve výsledku ukázal nebyla pravdivá. Jeho výzkum byl totiž poupraven tak, aby křivka vypadala zajímavě a byla tedy snadno zapamatovatelná.

Mnoho zemí s vysokým příjmem tuků totiž projevilo pouze málo srdečních infarktů a naopak velké množství zemí s nízkým příjmem tuků se prokázalo velkou četností tohoto zdravotního problému. Výzkum se týkal 22 zemí a po potvrzení, že vysoký příjem tuků nemá vliv negativní vliv na potíže se srdcem, měla být uznána chyba, avšak Keys takto neučinil.

Graf jasně prokázal, že tento vědec některé výsledky záměrně neuvedl, protože by jeho tvrzení vyvrátily. Bohužel toto chybné tvrzení již šedesát let nechává populaci žít ve velkém omylu.

Například Francouzi, Španělé a Řekové konzumují o mnoho více tuků než Američané a přesto je u nich mnohem nižší výskyt obezity, cukrovky a rakoviny.

I přesto, že má nyní tuk špatnou pověst jako příčina mnoho onemocnění, je naprosto základní živinou, jejíž příjem je lidem zcela přirozený. Tuk také aktivuje činnost žlučníku a napomáhá v jeho vyprazdňování. Fosfolipidy, které se při konzumaci tuku dostávají do těla, fungují jako ochranný faktor výživy.

Tuky jsou při trávení štěpeny na mastné kyseliny a glycerol. Tyto mastné kyseliny dávají typickou vůni, chuť a konzistenci olejům a tukům. V lidském těle může většina mastných kyselin vzniknout sama, s výjimkou některých esenciálních kyselin, které se dají získat v potravě. Tyto esenciální mastné kyseliny pomáhají zabránění trombózy, tedy krevních sraženin, zpomalují vznik arteriosklerózy a jsou důležitými látkami, z nichž vznikají nasycené a nenasycené tuky.

3

Jezení venku

Ačkoliv by se mohlo zdát, že se paleo/primal stravníci uzavřou do bubliny svých povolených surovin a nikdy nevylezou ze svých brlohů, neděje se tomu tak. Právě naopak, jakožto tvorové sociální se snaží družit, zapojovat do společnosti a jako takoví se oddávají i konzumaci pochutin ve společnosti dalších. Ne vždy jde vše dle duchu paleo, ale abychom si to mohli nějak zjednodušit, existují alternativy, jak se najíst, když jste někde na návštěvě, v restauraci či na výletě.

80-20

1. Vypomoci si zásadou 80/20 – tedy, že občas si dovolím něco co není paleo, prostě protože můžu a protože vím, že mě to nezabije. Vliv jednoho takového jídla nedokáže zhatit všechnu mou snahu a tedy není to až tak na škodu. Dále díky zavedení této zásady si eliminujete stres, který by vznikl z případného špatného svědomí, že jsme snědli něco, co jsme si slíbili, že nebudeme jíst. Když na to máte chuť, dejte si to, když nemáte jinou možnost, ok. Ale myslete na to, že většinou alternativa existuje, jen třeba to není to po čem naše oči a smysly prahnou avšak zbytek těla se vzpouzí. Kdybych měl chuť na něco ryze nepaleo, nebudu si to odpírat a trápit se, ale dopřeju si to, sním si to pomaličku, užiju si to a případně pak i trpím následky potichu, protože to byla moje volba, ale rozhodně se nebudu cítit provinile a začínat něco počítat od nuly. 80/20 tedy znamená, že pokud jste na paleo již delší dobu, můžete si dovolit až 20% svých týdenních (měsíčních) chodů mimo paleo. Ve výsledku je to vcelku hodně, protože když budete mít 5 chodů denně, to je 35 za týden a z toho 20% je 7, což je jeden a půl dne. To už je vcelku hodně, že ? Pokud jste však s paleo začali, je lepší se držet co nejvíce striktního a nejlépe, pokud selžete, začít od nuly a brát to jako větší motivaci. Začátky totiž mají úplně jinou váhu než pokud jste na paleo už rok, dva, tři..

Čišník

2. Pečlivě vybrat jídlo či požádat o výměnu – když už teda budete sedět v restauraci a rozhodnete se, že si dáte něco, co Vám tam nabízí, doptejte se obsluhy co tam dávají. Existují vcelku pohodlné volby, které dávají možnost jíst úplně paleo nebo jen s malým přešlapem a přitom se dobře a hodnotně najíst. Dobré místo také poznáte, že Vám vyjdou vstříc, budou vědět z čeho dělají vlastní jídla a budou ochotni Vám případně provést změnu v rámci objednaného jídla bez nějakých přirážek. Některá menu jsou již například označena v duchu bezlepkové stravy, tedy pomůcka pro nás, kde by to mohlo být více schůdné. Dobré menu se také pozná, že všechny ingredience jsou rozepsané a že se používají koření, ne směsi, to však ale většinou nemůžete vidět pokud není otevřené kuchyně či se nezeptáte. Často se na Vás budou dívat divně, že odmítnete brambor a knedlík a řeknete si o nějakou zeleninu navíc, ale je to Váš život a Vaše zdraví, nemusíte tedy hledět na to co si o Vás jiní myslí.

3. Donést si vlastní – to neplatí určitě v rámci restaurace, kde by to bylo dosti neslušné a nevhodné. Ale třeba výlety, návštěvy či různé oslavy se tak můžou snadno absolvovat. Vyžaduje to oproti předchozím dvěma druhům i nějakou aktivitu z Vaší strany, která bude předcházet – pokud tedy se neodehrává oslava či návštěva u Vás doma. Kolikrát i svým jídlem překvapíte hosty, že jim ani nebude vadit, že do sebe dostali něco více paleo kompatibilní a zdravé. Může se tak i zavést debata směrem k této stravě a možná i někomu vnuknete nápad, paleo vyzkoušet. Není to vždy praktické, ale určitě to může některé návštěvy ohromit. A ostatně, pokud to takto nenásilně začleníte pokaždé, možná se dočkáte překvapení z jejich strany, že něco podobného bude na Vás čekat při opětované návštěvě.

Salát

4. Poslední alternativa je nejíst, ale tak to snad víte. Přejděme tedy k tomu, jaká jídla byste si mohli dát, pokud byste teda byli někde v restauraci či bistru. Tedy standardní situace pracujících, kteří to nemají daleko do centra města, kde by si mohli dát něco dobrého. Bohužel se vždy může najít výjimka, může se stát, že podobná alternativa, kterou doporučím nebude u Vás dostupná či bude do ní přidáno něco, co by nemuselo být až tak vhodné.

A co si teda dáme?

– Vývary bez nudlí a kukuřice, fazolí a podobně – různé vietnamské, čínské, thajské polévky

– Omelety a frittaty (tuk na kterém byly připraveny, případně složení)

– Smoothie / Ovocné a zeleninové šťávy

– Steaky bez omáček s oblohou, restovanou či grilovanou zeleninou, sázenými vejci, fazolkami na slanině (důležité je na čem je také vše připraveno, jestli jde o olivový či rostlinný olej)

– Filovaná kachna, kuřecí prsa, vepřová panenka v různých provedeních bez omáčky

– Pečená kachna, kuře, husa se zelím (ačkoliv zelí je někdy zahuštěno jíškou) bez knedlíků či brambor

– Žebírka s medovou marinádou (různé glutamátové kořenící směsi)

– Obvykle všechny ryby pokud nejsou obalené se salátem

– Saláty (zde pozor na dresinky – cukr, majonéza, rostlinné oleje,..)

– Kebab, gyros se zeleninou (opět dresink – cukr, majonéza, zálivka na zelenině s cukrem)

– Grilované kuře (glutamátové kořenící směsi)

– Špízy (záleží jaká zelenina, ale povětšinou jsou v pořádku)

Pokud si dovolíte i nějaký ten sýr či mléčné produkty, obvykle se Vám značně rozšíří možnosti. Ne vždy můžete očekávat kvalitní produkty, ale měli byste to s přehledem přežít bez nějaké újmy či špatných pocitů. Různá zapečená jídla se sýrem, smetanové omáčky k masům či sýry v salátu můžou značně zlepšit okruh potenciálních jídel.

Jestli si sami doma nevaříte, chápu, že tohle může být velmi složité téma, protože netušíte z jakých surovin se daný pokrm připravuje, nevíte na co se připravit a na co se ptát. Přece jen seznam toho co nechcete, aby bylo v jídle je delší než toho co by tam mělo být. Proto se snažte obvykle volit tak, aby jídlo mělo co nejméně surovin, výraznou chuť například česnekem, houbami, rajčaty a tedy bez možnosti, aby tam byla přebytečná sójová omáčka, či další dochucovadla a pokud náhodou přehmátnete, prostě se svět nezhroutí a vy to přežijete.

A nakonec pár oblíbených míst, kam chodíme rádi i když občasně a vždy si dokážeme něco dobrého vybrat, aniž bychom museli slevit ze svých standardů.

Brno – Výtopna, Baroko, Velorex, Bistro Franz, a doporučeno mi bylo Cafe 04, Růžová slepička

4

Náhrada surovin #2

Pokračování článku, který jsem psal už nějaký ten čas zpátky a důvodem je, že spousta ingrediencí se musí v rámci paleo nahrazovat a část se může nahradit, protože to třeba je lepší, zajímavé anebo máte prostě touho vyzkoušet něco co Vám po přechodu na paleo chybí. Já obecně nejsem zastáncem nápodoby ne-paleo jídla a ingrediencí za každou cenu. Ostatně jako třeba přechod na paleo s tím, že budete jíst stejné množství ořechové mouky jako jste jedli mouky předtím a budete jíst jen trochu zdravější verze předchozího jídla, mi přijde prostě kontraproduktivní a místy až zvrhlý. Chápu, že občas to někomu chybí (mě ostatně se velmi nepravidelně zasteskne po něčem), ale cílem zde je navyknout si na novou potravu, ne jen nahradit něčím podobným.

Sójové omáčky

Sójová omáčka – jak jistě víte, většina dostupné sóji je geneticky modifikovaná (oficiálně se tvrdí, že to je zhruba asi 65%, avšak do statistik nepatřila například Argentina, která neoficiálně produkuje asi 98% geneticky modifikované plodiny, a která je třetím z největších producentů), nemluvě ani o tom, co je s ní spojeno v produkci Monsanta (Roundup herbicid) – jakým způsobem se nyní pěstuje, jak a co v sobě uchovává a že se tím krmí většina dobytka. Co však je důvodem proč je sója vyloučena z paleo stravy, obsahuje lecitin (dokážou zamíchat s Vašimi pocity hladu a energie, kvůli vlivu na leptin), inhibitory (ostatně jako všechny luštěniny), rostlinný estrogen – isoflavon (který pak má vliv na množství hormonů a tedy pak jejich projevy v organismu), známé a prokleté fytáty, goitrogeny (látky, které omezí vstřebávání jódu a tedy funkci štítné žlázy, která může vést až ke vzniku strumy nebo-li vole) a ve výsledku v severní Americe a Evropě je velmi častá alergie či intolerance na sóju jako takovou. Ale abychom se dostali zpět k něčemu pozitivnímu, existují náhrady, které jsou téměř paleo a které jsou téměř dokonalé.

  • Coconut aminos – dají se sehnat u mě v obchodě nebo například doslat přes Amazon či jiné dosílatele zboží. Jedná se o kokosové aminokyseliny, sebraný nektar kokosových květů a dále pak fermentován. Měl by obsahovat velké množství vitamínů, minerálů a také mořskou sůl sušenou na slunci. Chuťově se asi nejvíc podobá, avšak je to relativně drahá záležitost pokud byste to chtěli dávat do každého jídla (což ani kvůli množství soli moc nedoporučuju – případně pak už nedosolovat).
  • Tamari omáčka – vzniká jako vedlejší produkt při výrobě misa. Chuť je silnější avšak velmi podobná sójové omáčce, výhodou je, že sója je non-GMO, avšak miso by se mělo dělat ještě z ječmene, tedy část bude obsažena i zde. Obvyklé lahvičky neobsahují dále kromě fermentované sóji, nějaké to sladidlo, často se používá saké (což je opět zase nevítaná ačkoliv fermentovaná rýže, mimojiné), avšak dají se najít i produkty výrazně čistší (voda, sůl, fermentovaná non-GMO sója) – kde však chuťová odchylka je nejvýraznější.
  • Sójové omáčky – obecně se dají sehnat kvalitní s lepším obsahem (bez GMO sóji, bez lepku tedy ječmene či pšenice, se sníženým obsahem soli) avšak bývá to těžké zjistit a najít si v té většinové produkci oblíbenou a kvalitní značku (v Česku se mi toto zatím moc nedaří, avšak pokud máte tip třeba na asijských tržnicích či nějaká dosílka, budu rád!) – nepřijatelná je například japonská Shoyu, která nutně musí obsahovat i pšenici
  • No a nápodoba, kterou si můžete udělat téměř kdykoliv – falešná sójová omáčka – 1 pol lžíce tmavého balsamica, 1 pol lžíce sezamového oleje, 2 pol lžíce rybí omáčky
  • No a co se týče všech náhrad sójové omáčky, kromě aminos a falešných náhrad, všude půjde o fermentovanou sóju. Nechci nijak říkat, že se ztratí všechny anti-nutrienty a že sója pak bude ok, ale je to o hodně lepší způsob než ji jíst syrovou či mírně vařenou.

škrob

Škrob – občas recept vyžaduje škrob, většinou třeba různé pečení či asijská kuchyně, nebo jen jako zahuštění do omáček. Ten však jako takový není až tak velký problém, škroby do sebe dostáváme a protože paleo není striktně jen o omezení příjmu sacharidů, ale také o kvalitě stravy, občas nějaké ty škroby mít je dobré. (Například avokádo je na ně hodně bohaté) Podstatné je si však uvědomit, zda v receptu daný škrob má smysl vůbec používat. Například jeden z důvodů proč použít škrob, by mohlo být zahuštění omáčky – způsobů jak to udělat je hned více, zvláště když jíška je úplně vyřazena. První příklad je zahustit vyvařením, tedy vypařením přebytečné vody až do fáze, kdy má omáčka hustotu, kterou bych si přál. Dále pak můžu přimíchat ořechové či kokosové mouky, opravdu v malém množství, aby neovlivnily chuť, avšak zahustí velmi rychle (kokos rychleji) anebo chia semínka (nejlépe podrcená). Pokud však nutně potřebujete použít nějaký ten škrob, volte tedy ty, které nejsou odvozené od obilovin, ale od různých hlízovitých plodin.

  • Arrowroot – vyrábí se z maranty třtinové, vypadá jako bílý prášek nebo hrudky a je bez chuti. Poměr použití je asi oproti původnímu škrobu poloviční. Díky silnému želírovacímu efektu se dá použít na výrobu želé a měl by se před použitím rozmíchat v malém množství vody (aby netvořil hrudky a abychom nepřehnali množství).
  • Tapioca – obvykle malé bílé kuličky nebo prášek, výrobek z kořene manioku. Dávkování asi zhruba stejné jako u ostatních náhradních škrobů.
  • Kuzu – škrob z kořené japonského vinného keře. Dávkování asi zhruba stejné jako u ostatních náhradních škrobů.
  • Když už budete tedy muset použít škroby, myslete na to, že to jsou další sacharidy do Vaší denní spotřeby a pokud se rozhodnete je zvolit a nejíte je často, volte tedy spíš ty hlízovité.

jedlá soda

Kypřící prášek – při pečení či na palačinky používám téměř neustále, zvláště tam kde potřebujete, aby těsto nabralo na hmotě. Avšak tradiční prášek do pečiva nebo-li kypřící prášek obsahuje škrob, kromě samotné jedlé sody a obvykle i další sůl. Pokud ho tedy plánujete použít existují některé snadné náhrady a pak je jen podstatné odlišit, zda budou kvasnice na škodu (chuť lze poznat).

  • Jedlá soda – čistý hydrogenuhličitan sodný, tedy ta sůl, kterou potřebujete na kynutí. Dá se normálně sehnat, množství používám úplně stejné, jedná se o bílý prášek či malé hrudky, které nejsou na škodu, jen prostě ukazují na mírnou vlhkost prostředí ve kterém soda byla a to, že neobsahují protihrudkující směsi. Cena srovnatelná, kolikrát i nižší než běžný prášek do pečiva.
  • Droždí (kvasnice) – lisované kvasinky Saccharomyces cerevisiae. V jedné kostce je asi tak 10 miliard těchto kvasinek a ty pak přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý, což je způsob jak to kyne a proč i zůstane výrazná chuť přítomna. Jako jediný dokáže fungovat v těstě i bez přítomnosti vody, protože to jeho fungování nevyžaduje.
  • Vinný kámen – vzniká při výrobě vína jako zákal v sudech, není na škodu avšak kazí estetický efekt. Bohužel jsem zatím nenarazil na alternativu, která by neobsahovala nějaký neutrální škrob, množství, které jsem používal bylo o trochu větší (max 10%) než běžné jedlé sody.
14

Začátky s paleo

Jak jistě víte, na mém blogu se setkáváte s paleo a primal recepty. Co to je paleo a co se s ním spojuje částečně vysvětluji zde. Ve zkratce tedy – jedná se o životní styl, který se snaží aplikovat evolučně potvrzené správné stravovací, kterým naše tělo je přizpůsobeno díky svému vývoji po dobu pár miliónů let. Spojují se s tím i další návyky, které nás dovedly k tomu, že vlastně existujeme. Argumentem je to, že strava, kterou jíme od zemědělské revoluce (+-10.000 let) není ta na kterou je naše tělo přizpůsobeno nejlépe, protože je tu relativně krátce a naše tělo se na ni ještě plně nepřizpůsobilo. Existují samozřejmě protiargumenty, ale ty nechme na jiné místo.

Pokud Vás paleo osloví a Vy se odhodláte si prostudovat podklady na které narazíte, ať už v češtině, nebo jiných jazycích, napadne Vás třeba, že byste si to paleo chtěli vyzkoušet. Kámenem úrazu je, že zde končí většina rádců – už Vám nedají praktický návod jak pokračovat, samozřejmě existují výjimky, ale co udělat s tím, když dva zdroje si očividně protiřečí, přímo odporují či podkládají rozdílnými výzkumy své teorie? Jeden takový, trochu stručný návod se Vám pokusím přiblížit. Bude to můj vlastní postup, něco co fungovalo u mě a pár dalších lidí a hlavně, pokusím se to říct nekomplikovaně a snadno uchopitelně – doufám tedy, že se Vám to bude hodit. Můžete ho brát třeba jen jako rámec pro to, jak k paleu přistupovat, avšak pokud si vyberete špatné části a postupy, nemusí vše vyjít ve výsledku tak, jak mělo, protože nejde cokoliv jen tak vytáhnout z kontextu a použít jinak a očekávat stejné výsledky.

Continue reading

0

Domácí potřeby a pomůcky

Tohle není téma, které se týká jen paleo stravování, ale prakticky rady a tipy pro všechny, kteří tráví v kuchyni dost času a chtěli by si to usnadnit. Rád bych tady dal seznam toho co používáme doma velice často, k čemu a tak Vás případně inspirovat co byste si mohli sehnat a rozšířit svou sbírku případně Vy můžete inspirovat mě, co mi chybí. Pokusím se je seřadit od těch nejnutnějších k těm méně používaným. Jako vždy berte to s nadhledem a neříkám, že vše musíte mít, tohle je jen co máme my a co používáme.

Moje oblíbené místo na nákupy domácích pomůcek a potřeb je v poslední době kousek od nás se nacházející v pasáži U Žouželky – Domácí potřeby Kloupar. Nachází se tam nové i starší Tescoma zboží, společně i s levnějšími značkami a výběr je opravdu obrovský, dokonce teď i rozšiřovali prostor a sortiment. Za mě určitě nejlepší protože ceny jsou nižší než ve městě a v Tescu. Dále tedy občas i něco koupím v Tescu ve Vaňkovce a u Cimrmana na Masarykově třídě. Zboží je různé, občas musím projít všechny, abych si našel to nejlevnější a přitom úplně stejné.

Nářadí a pomůcky

  • Sada nožů – ty se hodí prostě na všechno. Nejlepší je mít různé nože na různé úkony, nemusíte mít extra rozsáhlou sadu, ale přesto se hodí mít alespoň jeden velká na krájení, menší na zeleninu, ale jinak klidně můžete mít zhruba deseti kusovou sadu, která pokryje téměř všechny možnosti. Osobně mám momentálně vyhlídnutý jeden trochu dražší kuchyňský nůž a do budoucna, pokud se tomu vaření budu věnovat víc bych si určitě koupil nějakou profesionální řadu – rozhodně to nemusí být sada nějakých extra drahých avšak i stejně kvalitních japonských nožů, ale uvidíme.
  • Pánev – určitě velmi potřebná věc, používám téměř každý den, dá se na ní smažit, dusit a tak dále. Určitě víte. V poslední době u mě vládne Tefal, řada Talent v provedení pro indukční ploténku s Thermo spotem. Zatím obrovská spokojenost, kupoval jsem ji ve slevě v Globusu, s poklicí (kvůli dušení a odstátí).
  • Stěrky, Obracečky, Grilovací kleště – používám plastovou obracečku z Ikey, za bratru deseti-korunu. Výhodou je, že tím tu pánev opravdu nepoškrábete a snadno se čistí. Na výběr mají i hezčí a větší, ale mě to stačí. Stěrku máme k mixéru, která je spíš na těsto a ta se taky hodí. Grilovací kleště se hodí i na dělání steaků na pánvi.
  • Mixér – máme dva, jeden stolní kuchyňský robot Philips, výhodou je, že má velký výkon (vcelku, ale úplně stačí na to co s ním děláme), je docela robustní, dobře drží na stole, není až tak hlučný a má obrovské množství příslušenství. (Velmi často používáme odšťavňovač, kráječe a nože na sekání, výrobu zmrzlin a také mixér na smoothies nebo omáčky) A poté máme ruční mixér, který používáme jako ponorný či na šlehání, když člověk nechce tolik nádobí umývat.
  • Formy na muffiny, ramekiny, formy na koláče, zapékací misky a nádoby, hrnce, rendlíky, plechy na pečení a spoustu podobných záležitostí k pečení, které se vyplatí pro každého. V poslední době jsem si našel i oblibu v silikonových formách, kterých jsem se původně bál, ale fungují skvěle a člověk nemusí vymazávat.
  • Váha, Odměrky – tu máme vcelku obyčejnou, ale velmi se oplatí zvláště při vaření, kde to nemusíte sypat od oka. Odměrky se také vyplatí, na menší objemy klidně panák s ryskou.
  • Kuchyňská minutka – na odměřování času, máme takové ve tvaru závaží, prakticky nesejde na tom jaké jsou, jen aby fungovaly a byly dost nahlas, když nejste v kuchyni
  • Krabičky uzavíratelné, Zavařovačky, Sklenice, Kořenky – vše na skladování různých věcí, od mouk, přes sladidla, pasty, hořčice, kečupy, či cokoliv co dáte do mrazáku.
  • Škrabka na zeleninu, Rukavice na zeleninu – škrabek máme více, já rozhodně mám svou oblíbenou z Tescomy, nerezovou, ale tady je to o tom jak to máte rádi. Někteří totiž rádi škrábou a loupou pomocí nože na zeleninu, někteří škrabkou a těch jsou různé druhy. Na ovoce a zeleninu, které nemá tlustou kůži se pak hodí rukavice, kterou oškrábete a očistíte nečistoty při zachování více látek, které se uchovávají pod kůrou, které byste jinak odkrájeli (Např. mrkev, zázvor, atd.)
  • Lis na česnek, Šťouchač brambory – obojí používáme staršího data, kovové a jsme s tím spokojení. Lis na brambory používáme na tvorbu různých zeleninových pyré.
  • Naběračky na polévky či zmrzlinu
  • Otvírák na konzervy, Jemné a hrubé síto (na okapávání zeleniny a ovoce, saláty a také na pasírování)
  • Formy na led, a zmrzlinu
  • Odšťavňovač – nerez, používám když třeba chci dostat šťávu jednoho citronu nebo pomeranče a nechce se mi špinit robot, avšak jde to snadno udělat v rukou s nožem a překrytím citrusu dlaní.
  • Váleček na těsto, Palička na maso, Vál
  • Ocílka – na broušení nožů nutnost. Momentálně používám keramickou a jsem spokojený, chápu výhrady zkušených nožařů a ani se moc nedivím, ale mi osobně chybí srovnání a funguje mi to, takže nepotřebuju měnit.

Mandolína Tescoma Handy

A speciální pomůcky či potřeby, které jsme si pořídili až po přechodu na paleo, protože předtím bychom je asi jen tak nevyužili, či jsme se k nim právě dostali až díky palea:

  • Julienne škrabka – perfektní záležitost na tvorbu zeleninových nudlí. Používám tu od Tescomy a nestěžuji si, ačkoliv bylo ze začátku těžké pochopit jak silně mám tlačit, ale už jsem to dostal do ruky, takže vše v pořádku. Nevýhoda je, že pro levoruké je to o hodně těžší. Mají však i jinou verzi, který by mohla být vhodnější.
  • Mandolína – na různé krájení plátků, kompletně převzala úkoly struhadla kromě zpracování sýra. Je to rychlejší, bezpečnější a také příjemnější. Nemluvě o tom, že se snáze a rychleji čistí. Vyzkoušeli jsme různé druhy a nakonec u nás zvítězila ta od Tescomy – Handy.
  • Hmoždíř – tady už tak nesejde na tom, od koho bude a jaký, či s jakým jsem spokojen, podstatné je asi mít co největší můžete mít. Protože v těch menších s malým tloukem neuděláte skoro nic, lítá to všude, špatně se to stírá a některé se i špatně čistí.

No a co by se určitě oplatilo do budoucna, ale buď na to nemáme místo momentálně či se dokážeme obejít bez

  • Slow cooker – pomalý hrnec – dovoluje bez toho, abyste se mu museli věnovat mnohahodinovou výrobu různých polívek, pečení, dušeného masa a tak dále.
  • Gril
  • Wok pánev – na přípravu nejen asijských pokrmů, jiných metod přípravy.

Slow cooker

Mno snad jsem nic neopomenul, radši ještě dneska udělám inventuru naší kuchyně a když tak doplním.

1

Náhrady surovin

Jako každý, kdo začne uvažovat o přechodu na paleo, nebo už přejde, se setkáte s problémem, který má snad každý. Jak nahradit nějakou surovinu, kterou jste znali z předchozí stravy něčím co je tomu podobné či téměř stejné. Na většinu takových otázek existují odpovědi, ale nesmíte hledat jenom náhrady za jídla, která už nemáte jíst. Poměry většinou jsou zhruba stejné jako bývaly v předchozích receptech, takže můžete klasické recepty s trochou úprav a použitím selského mozku avšak ne vždy to tak bude platit.

Jak nahradit sladidla tedy cukry

  • nejjednodušší alternativa, která se přímo nabízí je med. Díky složení z převážně fruktózy (38%) a glukózy (31%) a dalších cukrů je prakticky nejvýhodnější z dalších případných sladidel. Podstatné je si však hlídat jestli to není šizený med (zkontrolovat barvu a viskozitu), rozdílné jsou taky obyčejné (nektar z květů tedy květové – a podle druhů květů jiná chuť i barva) a medovicové (produkty hmyzu např. mšic a díky prachu na něm nachytaném jsou hnědé). Vydrží skladovaný v pokojové teplotě velmi dlouho díky svému nekažení se (pod 18% vody v medu nemůžou začít ani kvasinky natož bakterie). Při dlouhodobém skladování při pokojové teplotě se sedimentují cukry, dají se pak snadno rozehřáním rozpustit. V Česku mají medy vysokou kvalitu, ale pozor na ty více tekuté, světlé a levné, protože můžou být ředěny sirupy, obsahují pesticidy z rostlin, atd.). Teplota přípravy by neměla dosahovat více než 70°C, aby se neznehodnocoval. Poměr náhrady 1:1. Nejvítanější sladidlo.med
  • agave sirup nebo-li nektar – ačkoliv vypadá jako kaktus, je spíše botanicky podobný rostlinám aloe vera. Je více tekutý než rozpuštěný med, barva světlejší a chuť podobná. Připravuje se sbíráním nektaru z nakrojených 7-10 let starých listů rostliny. Poté se zahřívá při nízké teplotě cca 47°C, aby se uhlovodíky rozmělnily na cukry. Tak a tím končí pozitivní stránka celého procesu – často se musí aplikovat chemie (, aby se mohly další cukry dělit a extrahovat z nektaru. Složení je asi z 90% fruktóza, což je velmi nepříjemné zjištění. (Fruktóza není až tak velký kamarád, jak by se mohlo zdát). Dost často bývá také míchána s dalšími sirupy (např. kukuřičným), ačkoliv tedy glykemický index je velmi nízký, je to hlavně díky fruktóze, ale jak tvrdí jeden autor studií proti agave – nízký index má také benzín a to neznamená, že ho budete pít. Malé množství občas by tedy nemělo škodit výrazně a hlavně byste si měli vybírat typy, které jsou jantarově zabarvené, ne zlatavě jako ty, které se povětšinou nalézají v Česku. Poměr nahrazování 1:1, avšak nedoporučuji. Dokonce dle Marka Sissona, je horší než rafinovaný cukr.Agave sirup/nektar
  • datle a datlové pasty – dají se zvláště při pečení využít jako skvělé zahušťovadlo a sladidlo v jednom. Dostupné jsou různé druhy, nejvíce nás povětšinou však zajímají druhy sukulentní a bohatší na hmotu – například medjool. Jsou to plody datlovníku, které se ve většině případů suší na slunci a buď vypeckované či s peckami posílají do zemí, kde se spotřebovávají. Mají dosti vysoký glykemický index avšak také obsahují hodně vlákniny a antioxidantů. Předčí je například z podobných sušených ovocí švestky i fíky, ale horší je to s aplikací při vaření. V malé spotřebě nevidím problém, jen si dávat pozor na datlový sirup (tomu se vyhnout obloukem). Poměr nahrazování 1 datle=1 pol lžíce cukru.datle
  • javorový sirup – vyráběný z nektaru javorů (např. cukrového), následně zahušťován vařením, je na tom mnohem lépe než agave i když obsahuje většinu cukrů v sobě v podobě sacharózy. Nejhodnotnější bývá tmavě jantarový stupeň B či C a to je tím, že obsahuje více minerálů, měly by být tmavší ze všech druhů (průsvitnost 60-70% pro B, 27-44% C .. a D je již nepoužitelné v domácnosti). Na obalech tedy hledat slova medium, natural flavor, grade B/C. Dále také prozkoumat složení, protože se velmi často stává, že javorové nebo palačinkové sirupy jsou směsi. Poměr nahrazování je 1:1javorový sirup
  • stévie (E960) – bíle-kvetoucí světlomilná rostlina z tropických oblastí, sladidlo vhodné pro diabetiky, které nepřispívá ani k tvorbě zubního kamene. Podstatné složky z této rostliny jsou steviocid, rebaudiosid – obojí asi 200-300x silnější než sacharóza. Dá se pěstovat v domácích podmínkách i v Česku. Na trhu se nachází spousta produktů s názvem Stevia na obalu, které však obsahují mimojiné další chemická sladidla, která již nejsou tak prospěšná. Důležité je si tedy prohlédnout obal a složení. Prodává se u nás vcelku, jako tekutá a jako prášek. Poměry nahrazování se pak diametrálně liší. Platí však zhruba: 1 pol lžíce cukru = 6-9 kapek tekutého nebo ¼ čaj lžíce sypkého.
    • stevia
  • kokosový cukr – až nedávno jsem ho objevil, struktura sypká a krystalická, podobný třtinovému cukru, chuť je lahodná a lehká. Glykemický index je o trochu vyšší než med a obvykle je směsí nektaru z více druhů palem, nejen kokosové.

Pokud potřebujete nahradit mléko – používejte všechny různé druhy ořechových mlék či kokosové mléko. Záleží proč a jakým  způsobem nahrazujete. Pomocí mléčných kultur dokůžete z kokosového či např. mandlového mléka udělat jogurt, dále třeba vytvořit si smetanu, vyšlehat si šlehačku atd. Doporučuji však pak hledět na množství konzumovaného, stále se jedná o kokos či jiné ořechy. Nejlépe asi chutnají kokosové mléko, mandlové mléko, kešu mléko či slunečnicové (není až tak doporučené).

mléko

Nahrazení vajec občas může odlehčit Vaší týdenní spotřebě, záleží tedy o jaký postup Vám jde. V pečeném jídle, které je sladké se dá nahradit 1 vejce 1 zralým středně velkým banánem. Pokud Však potřebujete zahustit, oplatí se použít chia gel, který vznikne namočením chia semínek do vody.

vejce

V poslední době jsem měl hodně chuť na brambory – a uvažoval jsem jak je nahrazovat. Do různých gulášů, tam kde nemusí vypadat moc jako brambor, jen stačí aby byly dobré jsem používal dýni. No a v posledních pár týdnech jsem hodně začal pokoušet různé kedlubny. Velmi podobné chuťově bramboru jsou pečené jedlé kaštany. Není to ideální, ale povětšinou podobné vlastnosti (trochu nasaje, dá se tím zahustit, pečené mají podobnou strukturu i chuť).

mouka

Správná náhražka mouky – to je zásadní problém na dlouhodobé testování. Na každé trochu jiné pečení se hodí jiná směs. Nejvhodnější například směs na obalování řízků mi přišla z mandlové a kokosové mouky (3:1). Na chleby se mi líbí směsi s mletou lněnou moukou a pak i celým lněným semínkem. Určitě základní náhrada je čistě mandlová mouka a postupně přidávat příměsi, dle potřeby. Není určitě jen jedna ideální kombinace, kokos například velmi saje, na brownies mi nejvíc chutnají mandlové drtě (ne až tak pomleté nasáknuté mandle po výrobě mandlového mléka), na chleby zmiňované lněné semínko. Velmi mě oslovila kaštanová mouka, které není až tak hojně používaná (cena + výrazná chuť). Dále se taky hojně využívají zeleninové či ovocné mouky, které musí být velmi dobrá náhrada pro mimo-sezónní období a musí také přidat zajímavé chutě – dýně, mák, chřest, fenykl, petržel, konopí, atd. Další často zmiňovanou složkou jsou pak čisté náhrady za obilniny – quinoa a amarant. Obojí není paleo ani primal avšak v malém množství to prý ještě nikoho nezabilo a občas se může hodit. Jako vždy však nad tím uvažujte tak, občas ano, ale ne jako náhradu pečiva (za prvé problém ceny, za druhé složení pokud si neděláte sami vše doma a dále pak je to z bláta do louže!).

A jako vždy, doufám, že jsem poradil, donutil Vás k zamyšlení a pomohl.

1

Kokosový olej

Kokosový olej ztuhává

Možná to víte, ale kokosový olej je jeden z nejlepších, které můžete běžně použít. Výhody, které čítá jsou tak rozsáhlé, že nemá smysl je ani všechny vypisovat, spousta z nich se teprve vědecky prokazuje. Nechci tady spekulovat čemu dokáže zabránit, proti kterým nemocem může pomoct, zabývejme se tím co je reálné. Dělá se z plodů palem, kokosů, jejich dužiny. V pokojové teplotě by se měl roztopit (24°C) a kouřový bod je 180°C, což z něj dělá olej vhodný i pro smažení a pečení. Obsahuje 92% saturovaných mastných kyselin, což jej velmi zvýhodňuje pro časté používání. Využití není jen v potravinářství či jako mazivo v motorech a komponentech, ale také v medicíně, kosmetice, masážní olej či další. Nevýhodou tedy zůstává, zda se jedná o raw olej, že se bude při vyšších teplotách rozpouštět. Rozdíl mezi druhy olejů, které můžete použít je stejně jako u olivového oleje velmi rozsáhlý. Vydrží dva roky, velmi těžko žlukne (záleží druh od druhu) a je používán velmi dlouhou dobu v tropických oblastech, kde palmy rostou. Podstatné je vědět, jaké metody jsou co nejvíce šetrné a jaké vlastnosti vlastně hledáte. Pokud hledáte olej, který nemá silnou chuť a vůni po kokosu, jedná se povětšinou o rafinovaný olej, který se hodí na zmiňované smažení a pečení, díky své vyšší stabilitě, podstatné však je, jakou metodou přesně byl rafinován a získán. Nejčastější se můžete potkat s virgin a crude – tedy něco jako panenský a hrubý (surový).

Důležité info: Neexistují přesné směrnice, jak musí být daná verze oleje nazvána a označena. Je tedy docela pravděpodobné, že se můžete stát obětí podvodu či omylem koupit jiný druh kokosového oleje než jste chtěli. Výrobce může úmyslně mlžit či nepřiznávat přesnou metodu získání a surovin použitých.

Kokosový olej může být extrahován suchým nebo mokrým způsobem a to buď z čerstvé dužiny, sušeného kokosu či kokosové pasty. Nejvýhodnější je tedy suchým způsobem z čerstvé dužiny. Druhá možnost je také výroba kopry (copra) kdy se kokosová dužina vysuší sluncem, pecí nebo ohněm. Následně se kopra zpracuje chemicky či tlakem a teplem, či kombinací všeho a dostane se kokosový olej bohatý na proteiny. Zbytek kopry se používá kvůli složení nepraktickému pro jídlo pro lidi jako strava pro dobytek. Výhodou je také používat ořechy, které jsou vyzrálejší – tedy více než 2 a méně než 20 měsíců. Z mladších se olej dostává složitěji, okolo 15% výnosu. Z tisíce vyzrálých ořechů můžete vyrobit až 70 litrů oleje.

kokosove-orechy

Raw (virgin) kokosový olej – výrazná kokosová vůně, šedá až bílá barva, nemusí být čirý. Při dotyku na prstech se rozpouští. Dle standardů zemí, které vyrábějí většinu kokosového oleje musí jít o ten, který je připraven z čerstvé dužiny a to přirozeně či bez zvýšení teploty a bez jakýchkoliv přídavků. Novější příprava pomocí centrifugy (odstředivky) z kokosové dužiny napuštěné vodou má vcelku velkou výnosnost a nejlepší čistotu. Pokud byla metoda provedena správně, není třeba ani fermentovat, zahřívat pro zbavení se vlhkosti oleje a vše se oddělí při 24°C – proto se mu také může říkat cold pressed (lisován za studena). Dá se užívat přímo.

RBD ‘crude’ – ‘rafinovaný, bělený a deodorizovaný’ – bývá průhledný, ztuhlý je čistě bílý nebo s mírným žlutým nádechem, bez zápachu a velmi slabé chuti. Vyrábí se převážně z kopry, která je obvykle za vyšší teploty a tlaku prolisována (či obojího) a olej je poté oddělen ať už mechanicky či chemicky. Výnosnost je zde až 60% původní váhy kokosové dužniny. Tento olej však musí být dále upravován, aby mohl být požíván – musí se filtrovat, chemicky čistit a zahřívat.

  • hydrogenace chemická reakce, kdy se hydrogenují organické látky na jiné – k té dochází, pokud se dál olej upravuje na výdrž při vyšších teplotách. Jde o postup, kdy se zvedá teplota tání na 36-40°C a z nesaturovaných olejů se stávají trans mastné kyseliny. Tohle je pro paleo docela nevítaný fakt avšak obecně kvůli lepší stabilitě surovin obsahujícím olej.
  • frakcionace – nebo-li oddělení – určité oleje jsou vhodnější na různé použití, některé druhy se hodí více do technických řešení, jiné zase jen ke konzumaci, proto se přistupuje k tomuto dělení, aby se nejefektivněji využily správné oleje na určité další metody. Problém pro paleo zde není až tak velký avšak je to na Vašem posouzení, protože doporučuje se určitě vždy spíše čerstvý neupravený produkt.

crackcoconut

A teď se dostáváme k tomu jak skladovat. Nejlépe tedy na místě, kde nemáte přímé sluneční světlo, teplotu pod 24°C a v uzavřené nádobě, materiál až tak nesejde jako to, že by měla být spíš uzavřená, kvůli zabránění oxidaci a tedy případnému žluknutí.

Či-li je opravdu na Vás, jaký olej budete kupovat a používat. Já si původně myslel, že budu používat jen virgin, ale zjistil jsem, že jsou jídla, kde kokosová chuť není až tak vítaná a oplatí se použít oleje, které nemají až tak výraznou chuť. Rozdíl mezi virgin a crude, je tedy i značně velký v cenách. Virgin bude díky metodám, surovinám a výnosnosti vždy dražší a to by měl být pro Vás indikátor, pokud je olej moc levný asi to nebude to pravé ořechové.

Nyní si můžete kokosový olej koupit i u nás v eshopu.

Pro srovnání - vlevo virgin olej (Wolfberry) a vpravo rafinovaný nehydrogenovaný (Barco) při pokojové teplotě

Pro srovnání – vlevo virgin olej (Wolfberry) a vpravo rafinovaný nehydrogenovaný (Barco) při pokojové teplotě

Pro ukázku přidávám pár fotek olejů, které jsem používal a jejich mírné shrnutí. Ceny odpovídají obyčejnému nákupu během roku 2013. Neplatí tedy úplně všechny uvedené informace.

Kokosový olej #1

V nádobě již není originální obsah.
Vůně nebyla extra silná, chuť a struktura odpovídala virgin oleji.
Zdroj: http://www.aso-online.cz/Tuky/kokosovy-tuk
Cena za 400 ml 162,-

Kokosový olej #2

Virgin olej s výraznou chutí a strukturou.
Nádherná vůně, zákal a tepelné vlastnosti.
Wolfberry Kokosový olej, 400 ml cena: 219,-
http://obchod.paleo-doupe.cz/sortiment/panensky-kokosovy-olej-bio-400-ml

Kokosový olej #3

Podle struktury a topení se, jedná se o rafinovaný avšak nehydrogenovaný olej.
Bez vůně a chuti, mírný žlutý zákal.
http://eshop.provita.cz/olej-kokosovy-barco-1l/d-71818/
Barco Kokosový olej, v plastovém pytlíku. 1 litr, cena 173,-

Kokosový olej #4

Virgin olej, silná vůně, výrazná kokosová chuť, popsaná výroba a metody.
Tropicai 1,4 litru cena: 832,-
http://www.greenwave.cz/tropicai-kokosovy-panensky-olej-bio

Purity Vision Kokosový olej

Purity Vision Kokosový olej
virgin kokosový olej, měl jsem s mírným bílým zákalem, silná chuť a vůně
objem: 400 ml, cca 190,-
Dostupný v řetězcích dm drogerií

Hydrogenovaný rafinovaný tuk (teplota tání 38°C), bez zápachu,
mírná nažloutlá barva při tání, vychladlý bílý
Cena: 900 g za 128,-
http://www.dobrykolonial.cz/Kokosovy-tuk-100-kelimek-900g-d552.htm

de Wolf distrubutor kokosového oleje
Virgin kokosový olej dostupný v jiném obalu v řetězci TESCO
Objem 500 ml Cena: 220,-

 

0

Paleo (nejen) piknik

Ačkoliv tomu dnešek nijak nenasvědčuje, počasí je venku lepší a lepší a jako správný paleolita se snažím pobývat na slunci a venku co nejvíce času. To s sebou však nese i jedno úskalí, když už budu venku půl dne, možná dostanu hlad, je to dost pravděpodobné, že, no a poté budu asi chtít tedy jíst. Ne vždy jsou možnosti takové, že si dokážete venku najít něco k snědku a co se týče ne zrovna dokonalých loveckých vlastností, předpokládám, že by většina z nás musela dát za vděk slabším či mrtvým zvířátkem či nějakou mršinou. A to rozhodně nedoporučuji. Avšak mám pro Vás jiné rady a to ať už pro piknik či výlet někam do přírody nebo jen takové rady a tipy vhodné i pro delší cestování …

Piknik v přírodě

Continue reading

0

Snídaně bez vajec

Kdysi dávno jsem tu dával článek o snídaních, která však měla jako jednu z částí vejce. Tentokráte se zaměříme na ty, které je neobsahují. Sám jsem měl problém ze začátku s tím jak nahradit snadno a rychle pečivo při snídaních a přitom nejíst dokola to samé. Problém, který u mě občas stále nastává, avšak naučil jsem se s tím už mírně počítat. Či-li pár takových pohotovostních snídaní musí mít své místo v mé lednici či špajzu.

snidane Continue reading

21

Kokosová mouka & mléko

Jak jistě víte, kokosové mléko je jedno z nejdůležitějších v paleo stravě. Není to jen tím, že je u nás snáze dostupné, ale díky své nutriční hodnotě, prospěšnosti pro zdraví a chování podobné obyčejnému mléku. Silná chuť kokosu však může někomu vadit. Jeden ze způsobů přípravy je z čerstvého ořechu, ale vzhledem k tomu, že u nás je to docela nepraktický a časově i finančně náročný způsob, ukážu Vám dostupnější a rychlejší. No a vzhledem k tomu, že jako vedlejší produkt Vám zůstane kokosová drť, ukážeme si co se s ní dá udělat – kokosová mouka. Výhoda té je, že velmi hodně saje tekutiny, dá se tedy použít na zahušťování či prostě na pečení. Ze začátku jsem používal na pečení jen mandlovou mouku, ale ta se velmi rychle prodraží a tolik jedení ořechů není třeba, proto jsem ji začal míchat a velmi se to oplatí. Jako inspirace na dnešní přípravu mi posloužila tato stránka avšak podobné recepty najdete všude jinde v zhruba stejné podobě.

Kokosové mléko tedy bude první, protože to tak vyžaduje posloupnost. Co je podstatné říct naší hlavní surovinou je sušený kokos bez jakýchkoliv příměsí. Přečtěte si tedy opatrně jaký kupujete! Co se týče skladování, nalijte hotové mléko do plastové či skleněné nádoby a mějte v lednici maximálně 4 dny. Mám ověřené, že to jde déle, avšak poté už kolikrát hořkne a kazí se velmi rychle a to je nežádoucí. Před použitím promíchejte, krém (tuk) se uskladní na stěnách a na vrchu a zůstane vám dole voda.

Kokosové mléko odstáté

Čas receptu: příprava 5 minut, odstátí asi 120 minut

Suroviny na cca 600 ml mléka:

  • 2 hrnky sušeného mletého kokosu
  • 4 hrnky vroucí vody

Postup:

  1. Do nádoby mixéru dáte kokos a přelijete vroucí vodou.
  2. Necháte asi 2 hodiny odstát a poté promixujete alespoň 30 sekund na plný výkon.
  3. Zcedíte a uložíte mléko chladit. Kokosovou drť použijeme dále.

vlevo kokos vpravo kokosové mouka

Kokosová mouka, jak již bylo řečeno se vyplatí. Nejen, že kupovaná je docela drahá ačkoliv bude s kvalitním a ověřeným zdrojem bez případných příměsí (500g Tropicai stojí 161,-) avšak pokud věříte svému kokosu, proč si ji neudělat levněji doma? Existují recepty, kde můžete kokosovou drť (anglicky pulp) využít rovnou, mě se osvědčily brownies a muffiny a další podobné dobroty, kde nemusíte řešit vlhkost. Na obyčejné pečení se však hodí mouka díky své jemnosti a vlastnostem.

Čas receptu: sušení 40-120 minut, příprava 5 minut

Suroviny:

  • kokosová drť z předchozího receptu či sušený kokos

Postup:

  1. Pokud používáte drť, ze které jste udělali mléko je třeba ji první vysušit. Dejte ji tedy na plech na pečící papír.
  2. Na 120°C v předehřáté troubě sušte 45-60 minut a poté si zkuste, zda máte dostatečně vysušenou, prohrábněte ji a zkuste prstem zda je vlhká.
  3. Pokud ano, tak ji obraťte a sušte dalších alespoň 20 minut a opakujte.
  4. Poté už jen vložte do mixéru a mixujte na plný výkon 30-60 sekund.
3

Všeho moc i málo škodí

Myslím, že toto pořekadlo všichni chápete a rozumíte mu. Co to však znamená pro nás paleolitiky se podíváme trochu dále a zkusím rozebrat důležité aspekty našeho života a stravování se. Ačkoliv bych to rád udržel v nekomplikované formě, nemyslím si, že to půjde u všeho tak snadno. Vynechám určité aspekty, kterým se budu věnovat jen zevrubně hned v úvodu. Jistě je Vám jasné, proč velké množství například alkoholu denně bude škodit Vám i Vašemu okolí. Co s Vámi udělá 10 šálků čaje či kávy si asi dokážete představit a pro ty se slabším srdcem to nedoporučuji ani zkoušet. Akutní stavy z velkého požití tabáku taky nejsou příjemné, ale podívejme se tedy na látky, které možná nadužíváte i Vy ve velkém, nejste si vědomi následků ani případných rizik. Bohužel se mi určitě nepovede vystihnout všechny případné problémy a stále je pro mě dosti komplikované zahrnout i různé alternativy palea, takže berte tohle spíš jako přehled vybraných problémů pro ne příliš sportovně aktivní paleo stravníky a hlavně pro ty vyloženě zdravé (!!), protože pro ten zbytek se může vše značně lišit či mírně odchylovat a těžko se dá kombinovat text v takovém rozsahu.

Berte prosím vše s nadhledem, podle Vašich potřeb nastudujte potřebné podklady, ptejte se, pochybujte a zkoušejte. Vždy bude jakékoliv látky ve velkém množství škodit a ty pro život potřebné v nedostatku, budou velmi chybět a také škodit. Jde o Vaše zdraví hlavně!

Karbohydrátová jídla

Cukry, škroby a jim podobné

Jak jistě víte, jedním z principů paleolitické diety je omezit příjem uhlovodíků – cukrů a škrobů, aby mohla fungovat tzv. ketóza. Stav, kdy se energie nezískává z cukrů přímo, ale začínají se štěpit složitější látky – tuky a dále pak i proteiny. Proč cukry, když potřebujeme energii? Důvodů je mnoho, ale ten hlavní je jak je řečeno v nadpisu v množství a v tom který. Glukózu potřebujeme, fruktóza je více nebezpečná (musí se rozkládat na glukózu či uložit jako tuk v našich játrech) a když budeme pokračovat na složitější cukry stává se vše horším a horším. Škroby zase pro změnu jsou mnohonásobně navázané cukry (povětšinou v kombinaci 50-50 glukózy a fruktózy) a k jejich štěpení potřebujeme enzymy a vznikají další nebezpečné vedlejší produkty. Když omezíme množství cukrů, kterých však vždy malé množství potřebujeme (odhaduje se v různých zdrojích že minimum pro aktivního člověka je 15 g / den), začneme získávat energii z tuků a zde začíná další problém. Opět jako ve většině situací, vznikají vedlejší produkty, které následně musíme vylučovat, protože našemu tělu neprospívají. Jak víte, téměř v každé potravině, kterou sníte, máte nějakou část cukrů či škrobů a proto, aniž byste si přes den dali ovoce či med, možná dosahujete množství cukrů, které Vám stačí a možná i velmi přesahuje tu hranici, která definuje kam bude Vaše tělo směřovat a jakých výsledků, chcete dosáhnout. Příklad: říká se, že pokud máte denně příjem pod 50g cukrů, Vaše tělo efektivně pálí tuky a ketóza běží jak má, dokážete tedy rapidně hubnout. (Zvláštní, že to číslo je tak krásně zaokrouhlené, jiné zdroje uvádějí, že hranice je 46, tedy vše pod ní je skvělý výsledek) Může to být pro dost lidí komplikované, odrazující a zbytečné, ale já jsem za to, abyste si promysleli a spočítali například jeden takový bohatší den svého stravování a zjistili kolik jste snědli, jak jste se cítili (velmi subjektivní, ale je to třeba) a následně si rozmysleli čeho chcete dosáhnout. Například při velké svalové námaze, prostě budete trpět výrazně déle pokud nedoplníte cukry včas a ve správné formě. Rozhodně jiná čísla se týkají atleta na paleu nebo člověka s minimem pohybu pracujícího sedavým způsobem. Když říkám, že si musíme dávat pozor na cukry, nemyslím tím samozřejmě rafinované či umělé cukry, které z principu musí z paleo diety vymizet, ale bavíme se o těch jednoduchých dvou. Co tedy může jejich nedostatek či přebytek způsobovat? Při nedostatku nebude správně běžet Krebsův cyklus, který nám dodává energii do tkání a začnou se vytvářet a hromadit odpadní látky, které nám začnou působit zdravotní obtíže. Při nadbytku naopak nebudeme ztrácet váhu (přijaté tuky a proteiny se budou ukládat místo rozkládání), může se u nás projevit postupem času obezita, cukrovka a různá kardiovaskulární onemocnění. Extrémní případ je při vysoké hladině krevního cukru (extrémní množství požité glukózy či jiných cukrů), kdy inzulin začne posílat větší množství cukrů do jater na přeměnu na tuky a při setrvalém stavu se může poškodit produkce inzulinu, kdy buňky přestanou na něj reagovat a vzniká tak cukrovka II. typu. Nedostatek glukózy (ať už působením inzulinu či množstvím) poškozuje jediné buňky, které využívají tento zdroj přímo a to jsou nervové buňky, tedy může dojít k poškození mozku. Suma sumárum, potřebujeme vždy alespoň trochu jednoduchých cukrů, které se nám obvykle dostanou v podobě masa, zeleniny a ovoce do těla avšak nikdy to nesmíme přehnat s množstvím a jejich složitostí.

Cukry a škroby

Pro ty, které by to zajímalo z trochu více odborného hlediska jsem si dovolil propůjčit tento vysvětlující text biochemičky Markéty Havelkové, který osvětluje problém ketózy, hromadění ketolátek a přidal jsem k němu i případná řešení nastalých situací, takže velice děkuji za hezky a odborně sepsaný odstavec:

Cukry se metabolizují glykolytickou dráhou, kde nakonec vzniká Acetyl-koenzym A. Ten vstupuje do cyklu, kde se pojí na oxalacetát a prochází to asi osmi reakcemi, které končí zase oxalacetátem, a tak to jde dokola = Krebsův cyklus. Když chybí cukry, může Acetyl-koenzym A vzniknout jinými způsoby, TŘEBA z tuků, štěpením tak, že nevzniká nic jiného. A následně může vstoupit do Krebsova cyklu. (Takhle v podstatě vznikají tuky z cukrů – přes acetyl-koA.) Takže to vypadá, že je všechno v pořádku, ALE mezipriodukty z toho cyklu jsou odebírány a různě využívány (pro další různé potřebné látky), což může vést až k tomu, že je nedostatek oxalacetátu na konci, ale acetyl-koA stále může vznikat. Kytky to mají jednoduché, dokážou si zpětnými reakcemi vytvořit cukry z tuků (typicky olejnatá semena na klíčení), ale my to neumíme. Oxalacetát si tedy můžeme vyrobit, ale… Z CUKRŮ. A to je celý vtip. Když nejsou cukry, dojde oxalacetát a hromadí se acetyl-koA, což vede k hromadění ketolátek (http://cs.wikipedia.org/wiki/Ketolátky –  označované též jako ketonové látky, jsou v biochemii produkty rozkladu mastných kyselin za jistých metabolických podmínek, především během hladovění. Jsou-li v játrech mastné kyseliny degradovány rychleji, než se vzniklý acetyl-koenzym A může zařadit do Krebsova cyklu, jsou zpracovávány alternativní cestou, která vede právě ke vzniku ketolátek ) – tedy acetacetátubeta-hydroxybutyrátu a acetonu. První dva z nich slouží jako zdroj energie pro tkáně. Třetího se musíme nutně zbavovat primárně vylučováním anebo rozkladem na jiné ketony. Ty vylučujeme močí, potem a aceton se vydýchává v plících. Projevem tedy je zápach tzv. acetonový dech velmi specifický puch jakoby dlouhodobě nemytých zubů. Zbytek ovlivňuje tělesný zápach podobným způsobem tak, že se výsledný efekt násobí. Obecně tedy může nastat stav ketonemie (velké množství ketolátek v krvi) a ketonurie (v moči). Těžká stav ketózy nastává například u pacientů s dekompenzovanou cukrovkou. Poslední problém tedy nastává, když se tělo dostalo množství oxalacetátů nízko, doplnění cukrů nepomůže rychlejšímu vylučování ketolátek v tkáních, dokud se nevyloučí či nevydýchají (viz výše). Diagnostika se tedy využívá stejná jako u cukrovky – buď ne příliš přesná metody testování moči či přesnější v krvi. Pro Vás alarmujícím indikátorem tedy může být zápach a dále tedy doporučuji ihned vyhledat zdravotní pomoc.

Maso

Maso a bílkoviny

Bílkoviny jsou podstatou všech nám známých živých organismů, jsou to přírodní látky, které obsahují aminokyseliny. Ty potřebujeme k syntéze stavebních bílkovin těla, k syntéze enzymů a hormonů, k syntéze plazmatických bílkovin, k přeměně na sacharidy. Do těla se tedy dostávají aminokyseliny v rámci potravy či využitím opotřebovaných bílkovin z tkání či jako vedlejší produkt Krebsova cyklu. Pro nás to znamená, že je nutně potřebujeme avšak ne v obrovském množství. Co se týče masa, to samozřejmě je velmi bohaté na bílkoviny avšak i na další látky a zde se dostáváme ke kamenu úrazu – nadměrná konzumace masa může vést k hromadění těchto látek (pokud maso bylo závadné samo o sobě, či vystaveno vlivu nebezpečných látek) a jejich nevyužití a následné vyloučení může značně zatěžovat naše orgány. Přijímáme s masem také cukry, minerální látky ale i ve většině případů i tuk. S tím je tedy nutno počítat a proto se doporučuje v rámci stravy využívat spíše méně tučná masa (bílé maso, ryby, netučné červené atd.). A samozřejmě nemusíte jíst maso 5x denně, pokud však máte tyhle chutě a potřeby, měly byste se zamyslet nad prospěšností a složením. Existují alternativy, přece jen žijí paleolitici, kteří nejí maso (!!) a ti jako takoví musí nahrazovat proteiny a minerální látky jiným způsobem. Příkladem je tedy sója, která však skýtá svá vlastní úskalí (GMO, lecitin atd.). Přece jen akutní problémy z nadměrné konzumace proteinů nejsou tak častá avšak opatrně s tím stejně.

Tuky

Tuky, oleje a tedy i ořechy

Pokud bude Váš příjem tuků nadměrný, budou se prostě ukládat. Pokud Vaše denní aktivita nebude odpovídat příjmu, nebudete prostě ztrácet váhu, ale nabírat tukové polštáře a pěkně si obalovat nervová vlákna až budete vypadat jako maskot Michellinu. Ano, zesměšňuji to, ale je to zásadní problém. Důvodem, proč vůbec píšu tento článek byl, že jsem si všiml nesmyslně vysokého a po všech stránkách nesmyslného nadužívání ořechů. Jak víte, ne všechny ořechy jsou pro nás výhodné ke konzumaci a to kvůli polynenasyceným tukům a to zvláště omega-6, kde na druhou stranu tím dobrým tukem, který nám má pomoci jej vyvážit je omega-3 – touha je udržet poměr co nejblíže 1:1 či trochu ve prospěch omega-3. Aby se však neřeklo, tuky nejsou jediným problémem, dalším je obranný mechanismus rostliny a to fytát nebo-li kyselina fytová. Jsou přítomné ve všech semenech a to proto, aby nevyklíčily dříve než budou vhodné podmínky (pro představu, do mírně poškozené slupky semene zateče trochu vody a začalo by okamžitě klíčit a rostlinka by byla zbytečně ztracena). S fytáty se bojuje namáčením v mírně osolené vodě – nechám alespoň 4 hodiny namáčet ořechy, poté vyliji vodu ve které se namáčeli, propláchnu a buď usuším na slunci, co nejnižší teplotě v dehydrátoru anebo okamžitě použiji – důvod dosušování je, že velmi záhy by začaly plesnivět a ne vždy se přebytečná vlhkost a získaná velikost vyplatí. Je jasné, že obě problematické složky (je jich tam stále mnohem více, avšak většina se vyřeší namáčením) nebudou mít výrazný vliv na tělo stejně jako, kdybychom jedli luštěniny a obilniny (jsou králové v obsahu fytátu a dalších škodlivých látek) či pokud je nebudeme konzumovat ve velkém množství. To je však ono úskalí – pokud chceme konzumovat ořechy, měli bychom si uvědomit, že v paleolitu bylo těžké si obstarat ať už hrst ořechů a kolik energie musel člověk vynaložit na jejich rozlouskání. Když si uvědomíte toto, jste v polovině cesty k úspěchu. Druhá polovina spočívá ve vyrovnání poměrů omega-3 a omega-6. Ořechy nejsou jediným zdrojem ačkoliv bych v tomto duchu doporučil vlašské ořechy či len, dalším způsobem jsou tablety či začlenit častěji ryby do jídelníčku (alespoň 2x týdně). Pro přesnější přehledy je dole přiložen článek o ořeších a jejich poměrech a tedy vhodnosti. Co se tedy doporučuje je, nejíst je často, mnoho a pokud, tak míchat a mít je předem namočené. Vezměte si v potaz, kolik mandlí se nachází v různých receptech – třeba palačinky podle Elany mají 2,5 hrnku mandlové mouky na 2 porce! To je víc než týdenní spotřeba pro pět lidí na jednu snídani !!!! Když rozvinu tuky z jiného pohledu, nejlépe ze všeho asi vychází kokosový tuk ať už co se týče stability a využití, velmi vhodný se zdá být také palmový olej a ghee (přepuštěné máslo). Často využívaný je olivový olej díky svým výhodám avšak například smažení v něm bych úplně nedoporučoval. Za zmínku také určitě stojí Většina ostatních ořechových olejů a tuků se dá spíše využít v studené kuchyni a samozřejmě bude platit, že když je ořech špatný pro paleo stravu čistý, jeho olej na tom bude obdobně. Je potřebné si uvědomit, že každý olej je vhodný na určitou teplotu a ne vše nám poté bude třeba chutnat ve větším množství. Velmi dobré jsou také živočišné tuky (kachní, vepřové sádlo např.), ty určitě nemůžu opomenout a dají se sehnat snadno jako produkt při výrobě jídel či některé jednoduše zakoupit v docela dobré kvalitě.

Oleje

Doufám tedy, že jste si vzali něco z tohoto článku a že Vám přišly informace užitečné či oči otevírající. Protože paleo není jak bylo několikráte řečeno o šíleném jedení krvavých steaků a nevyužívání vědeckých poznatků.

Pro ty z Vás, kteří byste si chtěli přečíst trochu více, zde jsou některé mé zdroje použité v článku:

Why is sugar bad? by PaleoMom
Are nuts and seeds healthy by PaleoDietLifestyle
Cukr a jak na něj – Mark Sisson překlad SugaFreeLife
Mýty o paleo stravě – Beautygloss
Kyselina fytová a její výhody a nevýhody od Profesora Patočky
Best oils to use by Living Paleo
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny na Wikipedii

2

Čokoláda

Čokoláda


Nad čím bych se chtěl zamyslet tentokráte je čokoláda. Pro některé dennodenní nutnost, pro některé ďábel, kterému se máme všichni vyhýbat. Každý si na to uděláte obrázek sami a víte, zda čokoládu potřebujete či ne. Pro mě osobně, to není až takový problém, když mám chuť na sladké, dám si klidně nějaké ovoce či sušené ovoce a nemám problém. Pro mou přítelkyni to byla však téměř denní záležitost a musím uznat, že v poslední době se tak zredukovala, že ji skoro nejí vůbec. Podívejme se tedy na pár aspektů týkající se čokolády a potažmo kakaa.

Prospěšnost čokolády ?

Řada studií dokazuje, že čokoláda je prospěšná lidskému tělu ať už obsahem svých antioxidantů flavonolu a dalších polyfenolů, dále vysokým obsahem hořčíku a působením svých složek snižuje ‘špatný’ cholesterol a zvyšují efekt toho ‘dobrého’. Když k tomu všemu připočteme alkaloidy theofilin, flavonoid, kofein a theobromin, které nám můžou navozovat závislost avšak díky jejich libému působení na naše receptory, zjišťujeme, že čokoláda může být pro nás velice dobrá. Když si přečteme něco o studiích pravidelných konzumentů (někdy až velice nadměrných) kvalitní čokolády či jen nerafinovaného kakaa, zjistíme, že se velice výrazně snižuje výskyt mrtvice, rakovina a cukrovka a nejméně deset studií za posledních 15 let dokázalo, že čokoláda může snižovat krevní tlak. Tím se tedy dostáváme k jejím záporům – určitá závislost na jejích alkaloidech a dále pak všechny protiklady výše popsaného, kvůli konzumaci špatné čokolády. Co myslím tou špatnou čokoládou? To uvidíte!

Kakaové boby

Příprava čokolády

Jak jistě víte, na trhu máme spousty druhů čokolády a některé jsou méně a jiné více prospěšné či naopak škodlivé. Důvodem je způsob přípravy, kdy se může většina až téměř všechny prospěšné látky ztratit při procesu výroby vlastní tabulky čokolády. Například flavanol se odstraňuje kvůli své značné hořkosti z čokolády a vzhledem k tomu, že se hydroxylací během přípravy může zbytek odbourat, znamená to, že rafinované kakao, zvláště pokud ho čokoláda neobsahuje moc, nemusí mít téměř žádné prospěšné látky. Způsob přímé přípravy čokolády máme vysvětlen zde:

Kakaovník plodí celý rok, ale hlavní sklizeň probíhá dvakrát do roka, v květnu a listopadu. Plody rostou přímo na kmeni, mají různé tvary a hrají neuvěřitelnými barvami. Když se odříznou od kmene, otevřou se a jsou vidět kakaové boby ve své surové podobě, obalené tenkou bílou sladkou slupkou. Ta se musí před fermentací bobů odstranit. Boby zrají ve velkém horku v dřevěných krabicích pod listy banánovníků zhruba týden, a během tohoto procesu bílá hmota odteče. Poté se musí boby vysušit, aby v nich zůstalo méně než 8% vlhkosti, protože jinak by se mohly lehce zkazit. Jakmile jsou dostatečně suché, putují v pytlích do místa zpracování.

Zde se musí, aby měla budoucí čokoláda správnou chuť, pražit a oloupat od slupek. Poté se drtí na menší kousky a melou na prášek, který připomíná pastu, protože je v něm ještě kakaové máslo. Aby se oddělilo, hmota se dále lisuje, a to stále stejným strojem, který v roce 1815 použil holandský chemik Van Houten k izolaci kakaového másla. To odtéká v podobě řídké a sytě žluté tekutiny. Zbylou hmotu obsahující 20% tuku lze rozmělnit na kakao, nebo se kakaové máslo přidá zpět ke kakaové sušině a primární čokoláda je na světě. Na řadu přichází konšování. Tuto metodu vynalezl roku 1879 Rudolphe Lindt za účelem zjemnění čokolády. Stroj na konšování pak čokoládu hněte až tři dny při vysoké teplotě (60 až 75°C) a čokoláda konečně získává svojí jemnou konzistenci. Následuje zchlazení, aby kakaové máslo v čokoládě dobře ztuhlo.

Stále to však není „ta“ čokoláda, kterou si představujeme. Do takto získaného polotovaru se přidává cukr, sušené mléko nebo lecitin, který zvýrazňuje její chuť. V této fázi je také možné čokoládu dochutit různými přísadami, jako jsou oříšky, ovoce, koření nebo alkohol. Pak už ji stačí jen zabalit a může sjet z pásu přímo na regály obchodů :-).

Různé druhy cukrů

Obsah dalších látek v čokoládě

A tím jsme se dostali k tomu hlavnímu co jsem měl na srdci. Látky, které se v běžně prodávané čokoláda přidávají ke kvalitním (ne ve všech případech) kakaovým bobům a máslu jsou různé.

  • Cukr – ať už to rafinovaný bílý, či třtinový tmavý prakticky je to sacharóza (dvojcukr z glukózy a fruktózy). Může se stát že narazíte na čokolády, které nahrazují cukr ať už medem či agave, či syntetickými sladidly. Ve téměř všech případech to rozhodně není až tak ideální jak se může zdát. Pro paleo jedlíky tedy nejspíš najít ty, které obsahují med, agave či okrajově některá syntetická sladidla.  Například maltitol (E965), náhradní sladidlo se silou asi 75-90% sacharozy, který je neprospěšný v stimulaci probiotického růstu v tenkém střevě, vzniká hydrogenací maltózy, která pochází ze škrobů a v Americe je například zakázán. Nadměrné užívání má projímavý efekt. Část alkoholu z něj vzniklého při odbourávání nejde do krve, ale fermentuje v tlustém střevě. Možné je, že způsobuje nádory nadledvinek. Při malém množství to tedy nebude až tak velký problém, ale vezměte si, že z tabulky čokolády to je třeba 20-30% váhy a to už při velké konzumaci problém je!
  • Emulgátory – z důvodů výše popsaných, se používají v některých čokoládách emulgátory a velice často je to sója, přesněji sójový lecitin (E322). S tou má značná část populace problémy jako samotnou a pro paleo je to na okraji, či za ním. Problém je v tom, že tolerují někteří alespoň fermentované, kvůli ztrátě části své nebezpečnosti. Avšak množství, které je v hořkých čokoládách je opravdu jen v rámci procent (max. 1-2%), což činí asi tak maximálně 2 gramy na celou tabulku. Lecitin se zase odděluje hexanem od sójy jako vedlejší produkt sójového oleje. Dalším častým emulgátorem je vanilka či vanilka – bourbon, kde bych problém neviděl žádný kromě nadměrné konzumace.
  • Další složky – například u dochucovaných čokolád, můžete mít další složky, časté jsou ořechy, máta, chilli, sůl a tak dále. Problémem zde může být jen to, z jakých zdrojů to pochází a v jakém stavu bylo, ale to je jen na vašem posouzení.

horka cokolada

Ostatní čokolády, produkty a možná okrajové aspekty

Musím říct, že zatím jsem nenarazil na horkou čokoládu (zase na druhou stranu rozpustit čokoládu v kokosovém mléku není složité) či kvalitní nedoslazené instantní kakao, které by prošla mými parametry avšak věřím, že tam někde bude a jednou za čas by se určitě oplatila pro všechny čokoholiky. Co se týče mléčných, bílých a ledových, tam je problém v množství a přidaných surovinách. Předpokládám, že ledovou by šlo v pořádku vyrobit ještě bez větších obtíží, ale mléčná (ach to mléko, že) či bílá se kvalifikují velice pod laťkou, kvůli složení, které bude obsahovat maximálně okolo 40-50% kakaa. (Možná se pletu a nechám si poradit, nejsem odborníkem na čokoládu). Co se týče kakaa a kakaového másla, to je relativně dobře dostupné ve vysoké kvalitě za docela slušnou cenu, ale podstatné je zmínit – co na to říká bio a fair trade? Ano, pokud zastáváte takovéto názory, bude to pro Vás zase o zlomek složitější. Bio se hledá mnohem snáze než jistota fair trade. Nechci to nijak do hloubky rozebírat, jen jedna taková myšlenka – ano, děti a pracovní by neměli být vykořisťováni a měli by být slušně placeni (což se pak promítne do ceny produktu), ale jsou oblasti, kde bez této ‘zlé práce’ by nebyla žádná možnost jak přežít a vydělat si ani tak nuzný peníz. Přesunout výrobu kakaa do bohatých zemí do nepřirozeného prostředí určitě nepomůže kvalitě, chuti a tím pádem spokojenosti zákazníka, natož ke zvýšení životní úrovně vykořisťovaných zaměstnanců.

A co tím chtěl vlastně básník říci?

Že je velice důležité jakou čokoládu si vyberete, když už ji budete jíst. Paleo komunita má v tomhle spor – někteří jsou zásadně proti a primal část dokonce tvrdí že na nepravidelné bázi (semi-regular), byste si jednu kostičku mohli dát. AVŠAK musí to být kvalitní, nedoslazovaná, alespoň 75% čokoláda. Druhou alternativou je si ze surovin nejlepší vyrobit vlastní – koupit si kakaové boby (mleté či si umlít sám) a kakaové máslo, pěkně si to rozpustit, namíchat, dochutit a zhltat jak to je. Proces to je náročný, nemusí se vždy povést a může být značně drahý. Pro mě je to výzva, hlavně z ohledu toho, že mě zajímá, jak to vlastně dopadne ať už chuťově a hlavně finančně. Protože nejkvalitnější čokolády, a ještě k tomu ty, které bych měl kdyžtak jíst, stejně stojí takových peněz, že to možná vyrovná vlastní výrobu ze stejně kvalitních surovin.

No a na závěr bych rád prezentovat svého osobního vítěze co se týče složení a momentálně u mě vede Life food chocolate – 80% . Co se týče chuti, tam je to velmi subjektivní, ale nedávno jsem dostal darem od kolegyně v práci skvělé belgické pralinky, nedám na ně dopustit ačkoliv mi je jasné, že by neprošly téměř žádným paleo parametrem.

Jaké jsou Vaše oblíbené čokolády, kde nakupujete a jste spokojeni s nabídkou v Česku či tam, kde žijete?

Zdroje:

Věda – Čokoláda pro zdraví
Emulgátor Lecitin
Are cocoa mass and butter primal?
Výroba čokolády
Maltitol, náhradní sladidlo
Is soy lecithin ok?
Health benefits of Dark Chocolate

5

Vždy připraven/a !

Jak již název napovídá, bude se jednat o příspěvek nějak spojený s přípravami a usnadněním pobytu v kuchyni při přípravě pokrmů. Určitě znáte situace, kdy prostě nemáte čas vařit, či potřebujete rychle něco připravit, ale nic není nachystané, stěží je nakoupeno … A tak bych nabídl pár snadných rad, které možná oceníte, většinou je určitě znáte, přece jen nejste prvním dnem v kuchyni. Někteří jste třeba na tom jako my, že lednice neoplývá zase až tak moc prostorem a člověk nechce neustále chodit nakupovat či dlouho-dlouze vyvařovat, proč si to tedy neusnadnit?

Plánování

1) Plánování jest základem úspěchu – myslím si, že každý bude souhlasit. Když vím, že celý týden nebudu doma, tak si určitě nenaplním lednici k prasknutí. Podstatné je pro mě tedy, srovnat si, kdy budu mít čas vařit či chystat jídla, kolik času tomu budu moct obětovat a podle toho se pak dokážu rozhodnout, co vlastně budu chystat a jak si můžu usnadnit život a práci. Nikdo mi pak nebude bránit si v časech, kdy vím, že v kuchyni mám volnou ruku si předpřipravit jídla, která následně zamrazím pro pozdější rychlé použití. Či nakoupit jednoduché suroviny s relativně dlouhou dobou trvanlivosti, připravené pro každý případ. Plánování nám také pomůže s tím, abychom věděli co vlastně máme nakoupit, dokoupit či si vyrobit, abychom mohli fungovat tak jak potřebujeme. Samozřejmě, že ti šťastnější z nás si můžou jen tak naběhnout do kuchyně přecpané surovinami a jen tak si dle chuti experimentovat a vytvářet různé věci hodiny a hodiny. Pro ostatní tedy bych doporučil, o víkendu si sednout, zamyslet se, co bych tak chtěl jíst, projít si suroviny a udělat nákup. Rozplánované to nemusíte mít krok za krokem, přece jen jsem jeden z lidí, kteří mají problémy slovo plán vyslovit. Podstatné je, abyste zabránili zbytečnému plýtvání Vašeho času, surovin a prostoru v lednici a spíži. Pár minut uvažování prý ještě nikoho nezabilo a například se časem naučíte využívat všechny možné části všech surovin na různá jídla. (Odkrojky ze zeleniny a kosti s kousky masa do vývaru atd. – šetří to finance, pokud se naučíte místo mražených/chlazených prsou kupovat celá kuřata, rozkrájet a využít celá (paštika, roláda, vývar, steaky atp.))

2) Plná lednice a mražák další krok správným směrem – určitě mít vždy něco nachystáno, protože spousta jídel se dá připravit za pár minut, vcelku jednoduchá příprava nám pak může za deset či dvacet minut připravit jednoduchý avšak hodnotný pokrm, který nám může potenciálně zabránit mlsání na něčem co nemusí být až tak vhodné. Nevýhodou však může být, pokud jsme selhali v prvním kroku (plánování), či nastane něco nečekaného (selže lednice), dostaneme chuť na něco jiného, můžeme bojovat s minimální trvanlivostí. Vhodné je téměř (!!) u všech pokrmů využívat co nejčerstvější suroviny což následně koliduje s nemožností každý den nakupovat. Nejsem fanouškem mražení pokrmů, ale u některých jídel či surovin to má své výhody. Viz níže.

Naše tradiční plná lednice

Maso a uzeniny snad ví každý jak skladovat a co případně udělat s tím, aby mohly být následně použity. Mražení je prakticky až poslední krok, maso velmi ztrácí ať už ze struktury či chuti a živin. Jednoduché a rychlé tipy – vše držet zakryté (ať už vakuovat, dávat do krabiček či sáčků), v temnu a chladnu a spotřebovávat velmi záhy, protože masné produkty bez konzervantů moc dlouho nevydrží. Konzervovat solí, olejem či sušit samozřejmě pomůže, ale ne pro všechny druhy následných příprav

Plná lednice masa

Čerstvá zelenina nejen na saláty, je určitě jednou z nejvíc prostoru zabírajících surovin a proto se určitě oplatí si ji nakrájet. Nejen, že to ušetří dosti času, ale také místa v lednici. Například papriky. Tolik vzduchu uprostřed zabírá tolik cenného prostoru, že by se tam i pár steaků vlezlo. Omytá a osušená zelenina v lednici lahodí oku a způsobuje Pavlovův reflex. Oškrábané mrkve, kedlubny nevydrží až tak dlouho čerstvé, avšak poté je ta minutka, dvě ušetřena, když jí je potřeba a také se může hodit jako skvělá náhodná svačinka. Cuketa naškrábaná julienne škrabkou na nudle, připravená jako náhrada špaget je další alternativa, která může pomoct k rychlému jídlu. Jednoduchá matematika – pokud nám jde o šetření času a místa, určitě se předpřipravit suroviny na recepty, které plánujeme dělat či jen do určitého univerzálního tvaru, OPLATÍ ve chvíli, kdy máme čas nakrájet všeho více a ušetříme čas do budoucna i za mytí nádobí a nástrojů použitých. Potenciální nevýhodou se pak stává kratší doba, kdy se musí zelenina využít a v některých případech i možná ztráta cenných látek z slupek/obalů.

Mražená zelenina má své výhody v tom, že nezabírá prostor v lednici, rychle se dá připravit a hlavně, pokud není kupovaná (většina mražených sáčků obsahuje koření, cukry, E-čka, kombinace, které nám nechutnají či suroviny, které nemůžeme jíst a také neméně podstatné, ani nevíme co to bylo za kvalitu a odkud), tak dostaneme přesně co jsme si tam zabalili a zmrazili. Moje velice oblíbená kombinace je květák, brokolice, mrkev a případně i jarní cibulka. Nespornou výhodou je to, že neupravujeme tepelně, takže se ztrácí opravdu jen minimum živin, téměř žádné. A co takhle třeba i houby?

Mražená zelenina

Nakládaná zelenina a houby podle typu konzervantu (kyselina octová, sůl – chlorid sodný ± jód, olej, med, atd.) můžou vydržet déle avšak je důležité si stejně nemyslet, že to vydrží roky a mimo lednici. Recept na nakládanou ředkev jsem zde již dával a vydrží vcelku slušně dlouho (alespoň dva týdny) a příprava není vůbec složitá. Pokud se surovina ještě navíc zavaří, vydrží samozřejmě o to déle a klidně i ve vyšších teplotách. Přesto však doporučuji nastudovat způsoby a metody přírodní konzervace než se do toho pustíte, ono kolikrát i jen kombinace potravin může velmi výrazně pomoci a prodloužit trvanlivost o (tý)dny.

Vývar

Vývar, v lednici nevydrží až tak dlouho, já ho nechávám opravdu maximálně týden a při takové spotřebě obvykle dělám v průměru jeden litr středně silného či slabšího. Pokud nepoužíváte, nedělejte, ale já si na to už za těch pár měsíců zvykl, že ho prostě musím mít. Určitě nepřesolovat, vždy jde doladit později a pokud si například uděláte atypický, který nepoužíváte až tak často, třeba rybí či hovězí nebo zeleninový – zamrazit! Udělat z něj co nejsilnější to půjde a do formiček či sáčků na led nalít a zamrazit. Ušetří to spoustu času i prostoru, protože následně třeba jedna kostka vývaru pak může nahradit i dvě deci, které potřebujete k jednomu receptu.

Nakládaný česnek

Bylinky a koření jsou na posledním místě v seznamu, ale důvodem není, že jejich uskladnění a používání by bylo tak nedůležité, ale protože zabírají zhruba nejméně místa ačkoliv jich používáme tolik druhů. Určitě část se oplatí mít neustále čerstvé a pokud to nejde, či je potřeba je mít jinak tak sušené a následně třeba i mleté. Pokud chceme uchovat delší dobu některé z nich, můžeme zamrazit (povětšinou neztrácejí až tolik) avšak držte je od sebe a dalších věcí v mražáku, aby například Vaše mražené maso nenačichlo od kopru (i když na škodu to nemusí být ve speciálních případech). Nebo zamrazit ve formách na led či skladovat v oleji. Jedním z mých oblíbených způsobů je naložit si prolisovaný česnek do olivového oleje (případně i přidat sůl) a pak používat po značně dlouho dobu.

3) A už jen dochutit a máme to hotovo! Spousta ochucovadel či vlastních surovin vydrží díky vlastnímu složení delší dobu. Příkladem je moje domácí sladká chilli omáčka, kde je ocet, med a byla vařena, které ji drží v temnu a chladnu velice stabilní už nějaký ten měsíc a určitě ještě budou. Další takové jsou například hořčice, worcester či další velice často používané ochucovadla. Například pesto, se musí držet v lednici a kvůli složení i konzumovat velmi záhy (je tam trocha kyseliny citrónové a oleje a soli), protože složení a jejich množství prostě neodpovídají dlouhodobému skladování. Když si v době přebytku času a chuti připravíte některé z nich, můžete si prostě obyčejný steak či vejce na tvrdo prostě udělat o hodně zajímavější a lahodnější a hlavně rychle.

Doufám, že Vám to případně k něčemu bylo, dozvěděli jste se něco nového či si potvrdili své zažité zvyky..

0

Vánoční cukroví a jeho balení

Jak jsem zmiňoval ve svém postu o měsíci s paleo, rozhodli jsme se udělat něco se surovinami, které nám zbyly a které už nebudeme používat. První plán byl, použít suroviny, které jsou nám na nic, do sklenic a dát je s receptem pár vyvoleným. Nakonec to dopadlo tak, že se nám nechtělo shánět sklenice, dokupovat před Vánoci předražené suroviny a tak jsme jen vyzkoušeli jak to jde a vypadá a taky i chutná a rozhodli se pro druhé řešení, které uvidíte dále.

Sklenice se surovinami na sušenky

Sklenice na přípravu sušenek vypadala takto, je dána do litrové sklenice, ale úplně stačí 0,7 litrové normální zavařovačky, kam jsme to pak zkoušeli přesypat a nebyl problém.

Suroviny, které navrstvíme pěkně na sebe a vždy přitlačíme k sobě, aby se vše vešlo a vrstvy byly pěkně na sobě:

  • ¾ šálku mouky
  • ½ čaj lžíce kypřícího prášku
  • ½ čaj lžíce mleté skořice
  • ¼ čaj lžíce soli
  • ⅓ šálku třtinového cukru (nejlépe hnědého)
  • ¾ šálku čokoládových chips (kousků čokolády, spíš mléčné nebo bílé)
  • 1 a ½ šálku vloček
  • ½ šálku nasekaných ořechů

Postup, který dáte k pečení, vyjadřující, že budou potřebovat navíc vejce, máslo a vanilkový extrakt

  1. Rozmíchejte půl hrnku roztopeného másla s vejcem a půl čajové lžíce vanilkového extraktu ve velké míse.
  2. Přidejte vše z láhve a pořádně rozmíchejte, pokud se utvoří hrudky, rozbijte je.
  3. Pomocí polévkové lžíce vyložte postupně na plech, tvarujte dle libosti.
  4. Pečte v předehřáté troubě na 190°C po dobu asi tak 8-10 minut.
  5. Suroviny jsou asi tak na 24 sušenek.

Jak vypadaly, se můžete podívat na další fotce, protože jsme je přidali do druhého způsobu obdarovávání sušenkami a vánočním pečivem. Je to vlevo dole světlá sušenka.

No a druhým způsobem, bylo balení hotových sušenek, které jsme měli ve složení – tyto z flašky, pro pár jedinců i naše paleo cukroví (dva recepty byly, zbytek přidám o svátcích) a perníčky z těsta z IKEA a některé z nich jsme i ozdobili. Zabalili jsme vše do podoby velkého bonbonu z celofánu a doufáme, že se všem líbilo. A Vám některým to ještě může přinést nápad pro známé či na příští rok.

Bonbónové balení sušenek

1

Snídaně s vejci

Úvodem bych určitě předestřel, že pokud bude dost inspirace na jednoduché recepty, které nebude mít smysl skládat do jednotlivých postů, rád bych je dal do takových souhrnných postů, které budou obsahovat jednoduché tipy, rady a triky na snadné přípravy. Určitě bych to následně rozšířil i o další, ale jde tu primárně o inspirace, přece jen recept na míchaná vejce na třicet druhů se neoplatí a hlavně taky nevím, jestli bude dostatek nápadů to nějak úspěšně plnit. A důležité je také říct, samozřejmě, že to nemusí být jen snídaně, můžou to být Vaše svačinky, oběd .. cokoliv.

Proč začínám snídaněmi, pro mě to totiž byl největší rozdíl ve stravování při přechodu na paleo. Že si můžu udělat maso na tisíc způsobů, že si k tomu dám saláty na pět set, to mi bylo jasné od začátku, ale co si dát místo těch snadných, rychlých a fádních snídaní dní minulých? Trvalo mi to a stále se objevují hluchá místa, která zaplácnu něčím, co by mohlo být o kus lepší, ale jen prostě nevím. Protože se mi nechtělo jíst každý den vejce, které stejně budou často součástí Vašich (našich?) snídaní, tak s nimi začnu ať to máme z krku a ukážu Vám (možná) něco co jste ještě neviděli a rozhodně to nebude brát moc času. Začneme asi od trochy informací a poté od toho nejjednoduššího a budeme pokračovat dále…

 Co je to vejce?

1. skořápka (testa) 2. vnější papírová blána (membrana testa) 3. vnitřní papírová blána (membrana testa) 4. poutko (chalaza) 5. vnější řídký bílek (albumen rarum) 6. hustý bílek (album densum) 7. žloutková blána (membrana vitellina či lamina vitellina & cytolemma ovocyti) 8. výživný žloutek 9. zárodečný terčík (tvořivý žloutek + zárodek) (discus germinalis) 10. tmavý (žlutý) žloutek (vitellus aureus) 11. světlý žloutek (vitellus aureus) 12. vnitřní řídký bílek (albumen rarum) 13. poutko (chalaza) 14. vzduchová komůrka (cella aeria) 15. kutikula

Myslím, že jste se každý s nimi setkali a tak si řekneme co se v nich nachází (zdroj: Dadalova kuchařka)

  • bílek – složený z vody a bílkovin, z nichž jedna se jmenuje ovoalbumina. Tato bílkovina, pokud se vajíčko dá dětem menším než jeden rok, vyvolává alergie a alergické reakce jako svědění, kopřivku, ekzémy, průjem, zvracení. Vajíčko se proto nikdy nesmí dávat dětem mladším než 1 rok.
  • žloutek – složený z tuků a bílkovin 16,6%, tuky 32,6%, cholesterol 250 mg/100 g a 65% velmi cenných esenciálních nenasycených mastných kyselin (jako např. důležitou kyselinu linolenovou – CLA). Bílkoviny obsažené ve žloutku mají vysokou biologickou hodnotu.
  • minerální látky – hlavně vápník, železo, fosfor, kobalt a měď. Převážně se nacházejí ve slupce, ale vejce samotné má část z nich v sobě také.
  • vitamíny – vitamín A, B, PP a biotin.

Vajíčko je snadněji stravitelné, pokud je úplně čerstvé, tj. ne starší než týden a uložené v ledničce při teplotě 4°C. Nejstravitelnější, když je uvařené naměkko, tj “alla coque”, tj. vařené 3 min. Tak je organismus stráví za 90 min. Syrové vajíčko strávíme za 2 hodiny, míchanou vaječinu za 2,5 hodiny, vajíčka smažená, jako volské oko, během 3 až 4 hodin.

Problematika spojena s vejci

Želví, ale snad obrazně chápeme o co jde :)

Ano, jsou s nimi spojeny i problémy, já bych naznačil jen pár z nich, protože nejsem vědec a budu těžko referovat o tom co a jak, ale některé jsou spojeny s paleo stravováním více než hodně

  • cholesterol – ten je obsažen v množství od 250-450 mg/100g vajec, což je značně mnoho, ale tvrdí se, že lecitin obsažený ve vejci nám prospívá a nezvyšuje hladinu cholesterolu v krvi; problematikou spojenou s paleem a cholesterolem a jeho vysvětlením se určitě nebudu zabývat, toho jsou spousty zdrojů a každý by si měl udělat obrázek sám studiem více z nich
  • zdroj vajec – ten bychom měli vybírat velice pečlivě, ověřit si jak jsou slepice krmeny, chovány, většina nepochybných zdrojů /mimo všechny hyper/super/mega/markety se dá snadno zjistit odkud pocházejí a pak následně ověřit/ a důležitá je taky —
  • čerstvost – měli bychom konzumovat opravdu jen čerstvá, vím že občas je to složité, ale úroveň padá s přibývajícími dny, jednoduchým testem můžeme ověřit – při vaření vejce ležící na dně při počátku a nezvedající se k hladině je čerstvé, plovoucí na hladině nedoporučuji konzumovat!
  • správná příprava – k té se dostaneme později, netvrdím, že mé postupy jsou jediné a správné, ono se nám opravdu nic nestane pokud vejce bylo v pořádku, když ho sníme syrové, ale někdy to nemusí vyhovovat našemu trávení
  • poškozená vejce – ať už měkká skořápka s dírami mohla vést k zavedení bakterií či plísní skrze ni dovnitř vejce, určitě bych nedoporučoval konzumovat
  • a pár dalších, ale tohle byly asi ty hlavní se kterýma se setkáte nejčastěji

Vejce kolibří, slepičí a pštrosí

Jaké druhy vajec máme?

Já jsem za to jíst vše na co dostanete chuť a své ruce. Určitě bych nešel prvoplánově do nějakých hadích či od ohrožených druhů, ale jinak určitě velice oblíbené jsou bažantí, husí, kachní, křepelčí, pštrosí, slepičí. Tady se to liší složením, chutí, způsobem přípravy a hlavně dostupností a cenou. Já mám zkušenosti jen s křepelčím a pštrosím, samozřejmě se slepičím. A rozhodně bych doporučil všechny.

A už samotné recepty

  • Vařená vejce – tady bych zdůraznil dva způsoby přípravy a různé varianty. U slepičího vejce jde připravit buď ve 1) studené vodě, kterou přivedeme k varu a poté ztlumíme plamen a začínáme měřit čas – naměkko 3 minuty, nahniličku 3,5-4 a natvrdo 5 minut; 2) vařící vodě – kam vložíme vejce a následně měříme čas, kde 6 naměkko, 7 nahniličku a 8 natvrdo. Já se osobně přikláním k druhému postupu, kde vejce o sebe nemlátí na dně a není třeba tolik vody.
  • Míchaná vejce – rozklepnout vejce na vyhřátou pánev s tukem, pěkně zamíchat a přidat případně další suroviny, osolit, to snad umí každý, takže tímhle se zabývat nebudeme 🙂 – u mě určitě vyhrává se slaninou, nějakým paprikovým salámem nebo houbami.
  • Volské oko – na rozehřátou pánev dáme tuk, rozklepneme vejce a půl minuty smažíme na silném plameni, pak jej stáhneme a buď můžeme přiklopit nebo polívat vejce shora roztopeným tukem dokud se nám pěkně vše neprosmaží
  • Omeleta – tady se taky meze nekladou tomu, co do ní naložíme, proto jsou takové různé druhy, ale podstatná je příprava. Připravíme si pánev na které rozehřejeme horký olej a mezitím si vyšleháme vejce v misce, aby se žloutky s bílky promísily, ale nepřeženeme to. Vylijeme vejce na pánev, pár vteřin smažíme a pak začneme naklánět tak, aby se tekuté vejce rozmístily po pánvi, aby omeleta byla na celé pánvi. Až bude omeleta vypadat hotová vypneme zdroj tepla a necháme dojít na pánvi, poté přesuneme – důvodem na výše zmiňované kuchařce je její vláčnost a udržení vlhkosti.
  • Frittataitalská omeleta – originál je s 4 druhy hub a sýra, ale my si ji děláme s čímkoliv. Některé recepty na ni jsou nazývány třeba Kitchen Sink Omelet atd., prostě omeletka ze zbytků, ale dodělávána pečením. Osmažíme si suroviny, které budeme přidávat, následně stáhneme plamen a přidáme vejce a například sýr kdo může. Následně děláme 15 minut a pak dáme na chvíli dogrilovat. Správný postup může být nahrazen jednoduchým smícháním surovin a jen následným vypečením v troubě tak kolem 20ti minut.
  • Tamago japonská rolovaná omeletavideo návod. připravíme si směs 6 vajec, 2 pol lžíc sladidla (cukr/med), 2 pol lžíc rýžového vína Mirin, 1 pol lžíci sójové omáčky, 2 pol lžíce rybího vývaru a špetku soli. Paleo verze bude mít určitě jinačí chuť kvůli medu, a hlavně pak opatrně se solí (vývar i sójovka jsou slané). Na vyhřáté hranaté pánvi rozetřeme trochu oleje a nalijeme asi tak 1/6 směsi. Pěkně prolijeme, aby vrstva směsi nebyla moc vysoká a doděláme. Poté začneme překládat, tak 5 přeložení třeba, podle velikosti pánve a přesuneme zase na začátek pánve, vytřeme olejem a nalijeme další část směsi, pokud nám zůstane hodně tekutého nadzvedneme už hotový kousek a nalijeme pod něj. Překládáme dále ve stejném směru. Až máme celou směs hotovou, odložíme bokem, zabalíme do papírových ubrousků a utáhneme a následně zatížíme. Důvodem je, že se zbavujeme přebytečného tuku. Necháme vychladnout a pak krájíme či podáváme.
  • Vaječné muffiny – alias Slaninové košíčky – plátky slaniny, vejce, zelenina, koření – do formičky na muffiny vyložíme slaninu a na dno dáme zeleninu, okořeníme a následně přikryjeme vejci. Pečeme tak na 180°C okolo 15ti minut. (Na obrázku mírně přepečené, ale i tak skvělé!)

Slaninové košíčky

 

  • Osmažené vejce po vietnamském stylu, byly už v receptu
  • Kokosové hnízdo bylo taky už ukázáno v jednom z dalších receptů zde
  • Lívanečky, které jsem dával nedávno bych sem určitě rád přidal také.
  • No a posledním přírůstkem pro dnešek je Rychlý hrnkový koláč – 3 pol lžíce mandlové mouky smíchané s kakaem, 2 pol lžíce medu, 1 čaj lžíce vanilkového extraktu, 1 vejce, trochu skořice a soli. Vše smícháme a dáme do hrnku. Dáme do mikrovlnné trouby na dvě minuty. A podáváme!Rychlý hrnkový koláč