Michal Turna, autor webu Grasa.cz, se kterým dlouhodobě spolupracuji si našel čas při svém velmi nabitém programu a sepsal článek, který shrne dohromady tragické omyly majoritní společnosti a porovnání s tím, jak k daným třem tématům přistupuje paleo/primal. Nekomplikovaně a ne tolik odborně shrnul hlavní argumenty pro to, jak se stravujeme. Výhodou je, ať se jedná o Lorena Cordaina, Robba Wolfa, Marka Sissona i mnoho dalších, všichni se na tomto shodnou a proto tedy, pojďme rovnou k věci..
Složky stravy
Sacharidy
Obrovskou část naší stravy tvoří sacharidy, jenž mají vliv na hladinu inzulínu v krvi a inzulín má dále vliv na ukládání tuků. To je problém, o kterém se nemluví, přitom se jedná o základní fakt. Jakékoliv sacharidy jsou přeměněny v glukózu, kterou organismus preferuje jako palivo před tuky.
I když denně spotřebujete mnoho energie, tak není důvod konzumovat velké množství sacharidů. Sacharidy zkrátka nejsou pro organismus tak důležité jako tuky a bílkoviny, navíc jistě ne v takové míře, jako se dnes běžně konzumuje. Výzkumy prokázaly, že naši předci žili v období Paleolitu s příjmem zhruba do 50g sacharidů denně. V období zimy byl příjem často ještě nižší.
Sacharidy je třeba zásadně omezit!
Bílkoviny
Bílkoviny jsou velmi důležitým stavebním materiálem, který v lidském těle nese podstatnou funkci. Potřeba bílkovim však záleží na věku, hmotnosti, míře fyzické námahy a jistě také na pohlaví. Muž a žena mají totiž odlišný organismus, tak jsou i potřeby jiné. Pokud je spotřeba bílkovin neboli proteinů příliš vysoká nebo naopak nízká, tak dochází k narušení rovnováhy a tento jev může vést ke zdravotním potížím.
Velice dobrým zdrojem kvalitních bílkoviny jsou například ryby, drůbež, ostatní maso a vejce. Velmi často je uváděno, že důležitým zdrojem bílkovin jsou rýže, fazole, ořechy a semena. To je sice pravda, ale nedosahuje kvality a množství jako ve výše uvedených surovinách.
Příjem bílkovin je stanoven zhruba na 1,2 – 1,8 gramu na kilogram váhy strávníka denně, takové dávky se zastávají příznivci Paleo/Primal diety. U běžných diet se doporučuje zhruba o třetinu méně.
Bílkoviny mají pozitivní vliv na zdraví, totiž na prevenci srdečních onemocnění. Pokud člověk přijímá více bílkovin než je doporučená dávka, tak je to pro něj lépe, než kdyby přijímal menší množství než doporučené. Domněnka, že dieta s vyšším příjmem bílkovin poškodí játra, byla vyvráceny výzkumy vědci v Kodani. Přes šedesát žen s nadváhou bylo v tomto výzkumu postaveno před dietu s vysokým příjmem bílkovin a výsledky prokázaly, že se ledviny dokázaly bez problému adaptovat a navíc se funkčnost značně zlepšila. Zařazení masa a ryb, tak jak to běžně dělali naši předci, je tedy velice prospěšné a vysoký příjem bílkovin jistě nepovede ke zdravotním problémům.
Tuky
V roce 1950 provedl Ancel Keys studii nazvanou Studie sedmi zemí. Jednalo se o práci poukazující na vztah mezi množstvím zkonzumovaného tuku ku množství infarktů v daném regionu. Tato studie uváděla, že čím více tuků je konzumováno, tím více těchto zdravotních problémů obyvatelé vybraných zemí mají. Jenže křivka, kterou ve výsledku ukázal nebyla pravdivá. Jeho výzkum byl totiž poupraven tak, aby křivka vypadala zajímavě a byla tedy snadno zapamatovatelná.
Mnoho zemí s vysokým příjmem tuků totiž projevilo pouze málo srdečních infarktů a naopak velké množství zemí s nízkým příjmem tuků se prokázalo velkou četností tohoto zdravotního problému. Výzkum se týkal 22 zemí a po potvrzení, že vysoký příjem tuků nemá vliv negativní vliv na potíže se srdcem, měla být uznána chyba, avšak Keys takto neučinil.
Graf jasně prokázal, že tento vědec některé výsledky záměrně neuvedl, protože by jeho tvrzení vyvrátily. Bohužel toto chybné tvrzení již šedesát let nechává populaci žít ve velkém omylu.
Například Francouzi, Španělé a Řekové konzumují o mnoho více tuků než Američané a přesto je u nich mnohem nižší výskyt obezity, cukrovky a rakoviny.
I přesto, že má nyní tuk špatnou pověst jako příčina mnoho onemocnění, je naprosto základní živinou, jejíž příjem je lidem zcela přirozený. Tuk také aktivuje činnost žlučníku a napomáhá v jeho vyprazdňování. Fosfolipidy, které se při konzumaci tuku dostávají do těla, fungují jako ochranný faktor výživy.
Tuky jsou při trávení štěpeny na mastné kyseliny a glycerol. Tyto mastné kyseliny dávají typickou vůni, chuť a konzistenci olejům a tukům. V lidském těle může většina mastných kyselin vzniknout sama, s výjimkou některých esenciálních kyselin, které se dají získat v potravě. Tyto esenciální mastné kyseliny pomáhají zabránění trombózy, tedy krevních sraženin, zpomalují vznik arteriosklerózy a jsou důležitými látkami, z nichž vznikají nasycené a nenasycené tuky.