Smyslem tohoto příspěvku bylo sepsat všechny ty testy a experimenty, které jsme za ty poslední tři roky vyzkoušeli. Abychom Vás případně navnadili, ale také abychom Vám dali odezvu, jestli a jak moc určité věci fungují či co od nich očekávat. Musíte zde však hlavně přihlédnout k tomu, že VŠE zde uvedené JSOU POUZE SUBJEKTIVNÍ VÝSLEDKY A POCITY. Ano, něco se dá měřit, něco se dá prokázat, něco se dá podložit i vědecky, ale prostě vše vychází z toho jak to máme my a co preferujeme. Nechci Vás od ničeho odrazovat, ale chci, abyste pochopili, že pokud se Vám to na základě stejného postupu nepovede, neznamená to, že s mírnou obměnou to nepůjde vůbec.

Nejdelší dobu u nás probíhají dva projekty, no vlastně tři, ale ten třetí je vaření a to sem nepatří. Bosonohá chůze a snaha nápravy určitých zdravotních problémů spojených se špatnou chůzí a obutím a snaha o minimalizaci používané chemie v kosmetice. K tomu se však za celou dobu přidaly i další menší experimenty, které určitě stojí za zmínku.

Bosonohá chůze, Omezování kosmetiky, Život bez pohybu, Přerušované půsty ..a více

---

Bosonohá chůze – barefoot

Jak jste již viděli ať už zde nebo na facebookové stránce, jsem velkým fanouškem jedné značky minimalistických a barefoot bot – Vivobarefoot. Protože jsem postupně začal šířit stejně jako paleo i tento trend po své rodině, už máme doma vcelku širokou paletu různých druhů pro různé příležitosti. Důvody, proč jsem si vybral tuto značku jsem, že vzhled není odpudivý a vlastně vypadá moderně a téměř jako běžné boty a po prvním páru botou, jsem už neměl zájem to dělat jinak. Podstatné je, že k nynějšímu datu už chodím v minimalistických botách dva roky a nehodlám přestat. Zda mě to nakonec povede k tomu, že budu chodit úplně na boso, to ještě uvidíme, v městském prostředí k tomu moc nevidím důvod (zbytečná pozornost, dosti riskantní prostředí se kterým člověk musí stále mít plnou pozornost na chůzi a tedy nemůže se věnovat jiným aktivitám při chůzi, atd.), ale NIKDY neříkej nikdy.

Nyní bych neměnil, protože Vibram – Five fingers vzbuzují až moc pozornosti na veřejnosti a na běhání či cvičení třeba budou dobré, ale věřím své oblíbené značce a nemám důvod měnit. Skinners vypadají jako ponožky a časem se možná dostane i lepší design. Ale v obchodě NaBoso najdete široké spektrum značek a výrobků a uvidíte, zda se Vám něco zalíbí více – a nabídnou Vám více než jen produkty a servis. Zatím mám doma sandály na léto, trekové boty do terénu a v poslední době (protože když je horko, je to lepší) je mám i do města a třetím párem jsou lifestylové (tedy do města) kožené, kotníkové boty – ty se mnou také zvládají městskou zimu a to maximálně v přidání vložky a občas, když je fakt krutá zima a očekávám málo pohybu, tak si vezmu i hrubé ponožky. V poslední době jsem také přidal jedny stylové kožené nízké boty v zelené barvě 🙂 . Drahá polovička již má také tři kusy (kozačky, normální boty a baleríny).

Pozitivní vlivy se nedají zrovna složitě prokázat, bohužel jsem si však neudělal fotografie před a po, což je jedna z věcí, které bych měl často dělat! Jisté změny se však dostavily a nejsou jen na úrovni pocitů. Ale je potřeba zdůraznit – na boso nechodím poslední rok nejen díky minimalistickým botám, ale bosonohou chůzi zařazuji, kde se to dá navíc. Většinou je tomu tak doma, ale pro lepší stimul i prostě občas venku – nejzvláštnějším zážitkem byl 8 km dlouhý výlet na koloběžce na boso a musím uznat, že pokud si člověk dává pozor na pár kritických místech (dlouhé stoupání, špatné našlapování), tak si ty nevěřící výrazy okolních lidí prostě i užije 🙂

Co mi teda bosonohá chůze přinesla:

• zlepšení stability a lepší vytvarování chodidla, než jsem míval – společně s tím, jsem úplně obměnil svůj styl chůze – na ten který je více přirozenější a méně riskantní – spousta přemýšlení a zkoušení mě dovedla k tomu, že nás vlastně vše vede automaticky k tomu jak správně chodit, ale vždy je lepší to ještě konzultovat s profesionály
• zbavil jsem se bolestí v koleni (taky určitě měl dost velký vliv úbytek váhy) a otékání kotníků (nyní už absolutně bez toho a bez jakýchkoliv bolestí – v minulosti jsem měl párkrát vyvrtnuté kotníky a mnoho otoků)
• větší jistota s sebou přinesla i odliv strachu a tedy začal jsem nohy více namáhat a posilovat což se prohloubilo i v to, že mám nohy odolnější a …
• lepší prožitek a zážitky z chůze, ze začátku jsem se každému kamínku vyhýbal, teď se projdu i po střepech, protože je to zvláštní pocit a díky odolnosti botou mám jistotu, že to bude bez následků
• ochotu se po mnoha a mnoha letech vrátit zpět k běhu – což jsem nikdy netušil, že řeknu
• zbavil jsem se upocených nohou, pocitu neustálé vlhkosti, který jsem míval a byl mi extrémně nepříjemný, také odešel i zápach (ale na tom se podílí i změna materiálu ponožek a to, že nenosím jedny boty půl roku dennodenně)
• zvýšila se mi klenba chodidla, snížilo se prohnutí nártu (to mi dělalo problém při výběru bot, protože v málokterých se mi chodilo pohodlně), chodidlo přestalo být ploché a rozšířila se mi prstová část, což se občas stane velmi nepraktické, pokud se musím vlézt do normálních bot, které nemají dostatek místa a při delším obutí to extrémně bolí
• odolnějších chodidlo, které už tolik nevnímá chlad a pokud ano, tak hlava ví, že rozhýbat se dá snadno a zahřeje se tak velmi dobře. Odolnější je také vůči různým ostřejším předmětům – což je prima například v případě krystalů z kočičího záchodu na podlaze bytu. Kdysi bych řval bolestí furt, teď si jen po čase ty kusy vyndám z chodidla, protože mě obtěžuje ta nerovnost 🙂

Co mi bosonohá chůze pod taktovkou Vivobarefoot vzala:

• spoustu peněz. Není to levná záležitost. Ale na druhou stranu, ani jeden pár botou mi stačí na mnohem více než jednu sezónu velmi aktivního používání. A věřím, že mi i delší dobu vydrží. Gobi zatím vydržely rok a půl denního používání bez viditelných šrámů. Ale když nakupujete ve slevě, pak se dají pořídit i za slušné ceny – jak se k tomu postaví VB, které teď vede marketing pro Česko, to uvidíme
• přišel jsem o svou heboučkou nožičku. Prostě mozoly přijdou, noha zmohutní, bude drsnější, tužší, odolnější. Samotná kůže se stane podrážkou a toho se dá do budoucna využít. Nebojím se proběhnout na různých materiálech bez bot, chůze po kamenech ve vodě je méně nepříjemná než bývala
• vzalo mi to iluzi, že bez toho, abych se o své nohy řádně staral, bude vše v pořádku. Tedy nejen opečovával, ale také dával jim co proto, aby se posílily, byly odolné a vydržely co nejdéle je budu potřebovat.

A závěrem – neříkám, že všechny boty jsou vyložené peklo a že s nimi budete mít problémy. Tak to není. Ale přece jen 20 cm podpatky, divně ohnuté podrážky a neustálé napadání na patu je něco co mi přijde vrcholně nezdravé. Částečné zapojování bosonohé chůze je asi tak efektivní jako jíst občas paleo – nevede to k tomu cíli, kterého dosáhnete plných dodržováním, ale přesto neuškodí. Ale můžete mít taky neznačkové minimalistické boty (i třeba vlastní výroby), učit se správně chodit a dosáhnete kýženého zdraví. A pokud už s tím začnete, nebojte se, ze začátku to bude hodně nezvyk, hodně nepříjemné a bude Vás vše bolet, ale to přejde a po čase se tomu budete jen smát. Držím Vám tedy palce pokud se s tím rozhodnete něco dělat.

Poznámka k VB marketingu – letos přešla plně nadvláda nad VB marketingem na jeho Českou pobočku. Předtím jsme si totiž mohli s přehledem objednat přímo od VB v Anglii a USA, kde se po-sezónní slevy objevují v řádu desítek procent – tedy velmi se oplatilo je využívat. Nyní (kromě pár výjimek) nejde do Evropy si nechat tyto boty zasílat z UK/USA a dalších shopů. Chápu, že značka se snaží udržet globálně stejnou cenu, ale nehledí na podmínky v jiných zemích, než pro které je nastavila – tedy pro naše podmínky je to větší náklad než pro cizince s vyššími příjmy. Mít boty, které jsou více náchylné k rozpadnutí a odření, s nízkou šancí na reklamaci pokud se něco pokazí a za výrazně vyšší cenu než je nabízena konkurence je značně znevýhodňuje a spousta lidí nakupovala převážně ve slevách. Přesto potkávám stále více a více lidí, kteří je používají a tak doufám, že to bude jen a pouze lepší. Přesto jsem se však začal poohlížet po případné náhradě na vyzkoušení, pokud bych se zklamal ještě více.

---

Omezení kosmetiky

Nikdy jsem nebyl fanoušek kosmetiky. Kromě zubní pasty, mýdla, šamponu a deo-spreje jsem obvykle nic moc nepoužíval. Mám velkou averzi ke krémům u kterých moc nechápu jejich smysl – pokud mi mají pomoci hydratovat pokožku, není v nich přidáno něco, co je taky dehydratuje a nutí mě je neustále používat? Co třeba nepřehlednost toho, jak často se u jedné značky a jednoho výrobku mění složení, textura a efekt. Je to marketingový tah? Je to nutnost? Je to podvod na zákazníkovi? Musím to vlastně používat? Není mé tělo dostatečně silné na to, aby tyhle věci zvládalo samo? Nedivím důvod v tom používat kila krému na svou pokožku. Samozřejmě jsou momenty, kdy to je potřeba, ale jde to taky udělat výrazně levněji a zdravěji než nám tvrdí ty reklamy v televizi na miliony produktů, které musíme mít a nejlépe každý týden jinak balené! Chápu, že jako muž, jsou na mě vyvíjeny menší tlaky než na ženu co musí mít půl kila makeupu, třicet různých věcí na obličeji, aby vypadala ‘NORMÁLNĚ’ a společnost se ji nestranila. Ale přesto …

Volil bych zde vždy cesty menších šoků – buď nechat pokožku či vlasy odpočinout od původních produktů, dát jim čas na zbavení se té závislosti, kterou trpěli ať už nuceně nebo dobrovolně. Poté postupně zařadit novou metodu a poté po určitém čase zjistit, zda se to vyplatilo či ne. Samozřejmě se bavíme o dlouhých časových intervalech, protože tak to platí i u jídla – většinu vlivů a výsledků nezjistím po kratší době než jednom měsíci a tam je to kolikrát také velmi pochybné. Ale kdo má v dnešní době čas čekat na výsledky 3, 6, 9, 12 měsíců? Asi málokdo, ale většina těch, co to vyzkoušela už neměla moc zájem se vracet zpátky a začali omezovat další aspekty užívání kosmetiky.

---

No-poo (rutina bez šamponu)

No-poo vychází z názvu shampoo, tedy jedná se o praktiku nevyužívající běžné šampony. Čím se tedy nahradí? Vodou, jedlou sodou, kartáčem a případně i jablečným octem jako kondicionérem. Samozřejmě se dají přidat další věci jako třeba esenciální oleje pro vůni nebo také pro vstřebání živin a látek z nich do kůže či vlasů. Můžete také aplikovat různé bylinné výluhy, které budou minimalizovat nebo eliminovat nějaké Vaše problémy (kopřivový na vypadávání vlasů, rozmarýn či šalvěj na čištění a ztmavnutí vlasů, atd.) Ačkoliv začátek, zvláště při dlouhých vlasech může být docela náročný, výsledky se můžou dostavit v rámci týdnů až měsíců a jsou velmi znatelné. Množství a frekvence jedlé sody a jablečného octa může postupem času také ubývat a místo pravidelného mytí umaštěných vlasů co dva, tři dny se dostanete do situace, kdy si je umyjete jen tak ze zvyku po týdnu až deseti dnech.

Kromě toho, že se jedná o velmi levné suroviny (jedlá soda za 65 korun kilo a jablečný ocet za 50 korun litr) vám při dávkování 2 pol lžíce na mytí udělají asi něco jako 1,3 + 1 korun, tedy asi jedno mytí vyjde za dvě padesát (když připočítáme asi litr, dva vody), pokud si toho dáte fakt silnou dávku s pořádným kondicionérem. Zní to asi trochu jinak než běžný šampon, ne ? Já běžně používal asi jeden šampon na dva měsíce (130 korun za šampon, 2 mytí týdně), tedy něco kolem 8 korun za mytí, nepočítaje vodu. A to mám velmi krátké vlasy a moc si na svém vzhledu nepotrpím.

Rutina je to vcelku jednoduchá, připravíte si dva hrnečky, do jednoho dáte 2 polévkové lžíce jedlé sody rozpuštěné ve 2 polévkových lžicích vody (nebo i více, dle vlastní preference), do druhého jablečného octa a asi 200 ml vody. Poměry, musíte ozkoušet a sami poznáte co Vám více vyhovuje. První začnete jedlou sodou, pořádně zapracujete a ‘promydlíte’ na své hlavě a následně propláchnete vodou. Pro srovnání pH a efekt kondicionéru následně propláchnete kyselým roztokem – tedy octovou vodou. Následně je podstatné si také pořádně pročesávat vlasy a to pořádným kartáčem (doporučuje se ten s kančími štětinami, ne žádné plasty), aby se dobře distribuovalo sebum, tedy přirozená ochrana vlasů. slušný popis dalších metod a jejich výhod a nevýhod najdete na tomto odkazu od Osamělé cyklistky.

Já sám, jsem se kvůli silným lupům k této metodě nikdy ještě neodhodlal, protože jsem si říkal, že to nemůže pomoct, ale plánuji to konečně vyzkoušet. Za to moje drahá polovička, už si vlasy nemyje jinak než sodou asi rok a půl. A sestra dokonce používala i metodu jen s vodou, která se ji také líbila.

Výhody:

• cenová a lokální dostupnost, prakticky kdykoliv vyrazíte na dovolenou, najdete suroviny za velmi přijatelnou cenu, zapomenout si šampon nebo ho rovnou nebrat na dovolenou se tak nezdá jako problém
• téměř bezchemické (nebo alespoň tedy přírodní) a velmi rychlé rutiny, na to jak si kvalitně mýt vlasy
• pravidelné mytí po týdnu až dvou, podle délky vlasů a zbavení se většiny kožních a dalších problémů

Nevýhody:

• někomu může vadit zápach octa na mokrých vlasech (schnutím to však velmi rychle zmizí)
• nutnost upravit si poměry podle sebe, experimentovat a vydržet delší dobu než se vlasy z extrémně mastného a osobního špatného pocitu změní v to, co se hledá

---

 

Oil pulling (Potahování oleje)

Jednou z dalších metod, jak si můžete bez chemie pomoci od častých problémů je oil pulling. Metoda, která se vyznačuje u většiny, kteří ji zkusili vylepšením stavu zubní dutiny. A to ať už přírodním vybělením, redukcí zápachu, delším dobrém pocitu po vyčištění zubů, ale také redukcí bolestí, zánětů a snížení výskytu kazů. Ten poslední tak nějak však koreluje s tím, že nebudete jíst stravu bohatou na cukry. Zbytek můžou být prokazatelné, avšak i pocitové stavy, které však kolikrát jsou tím, co přenese Vaši starost a špatný pocit na něco úplně jiného a tím se problém odbourá a o to tady vlastně jde ne?

Metoda oil pulling dle tvrzení mnoha funguje na bázi toho, že většina nečistot a případných bakterií, které vedou k odéru či kažení zubů a dásní se chová na bázi tuků a tedy, pokud konzumujete tuk (či ho jen dáte do ústní dutiny), tak se dle základní biochemické aktivity přitahují k dalším na tuku založeným molekulám. Tedy, ráno, kdy je prakticky ona dutina nejvíc zaněřáděná, si dát do úst nějaký kvalitní olej – ať už panenský kokosový, olivový či jiné (někdo třeba používá sezamový) a budete silně protahovat mezi zuby, po dásních a všemi směry po dobu asi 15-25 minut, tak se většina tohoto nepříjemného složení ve vašich ústech odstraní (protože pak danou směs slin, bakterií, potravních kousků a oleje – vyplivnete). Následně se pak doporučuje propláchnout ústa vlažnou či teplou osolenou vodou a následně si zuby vyčistit běžným způsobem.

Moje zkušenost je taková, že jsem si zvykl po probuzení dát trochu oleje (jednu polévkovou lžíci kokosového panenského oleje) a potom po cestě do práce usilovně potahovat. Když jsem dorazil do práce, vše jsem vyplivl, propláchl ústa a následně si vyčistil zuby šetrnou zubní pastou. Zbavil jsem se zápachu z úst, který třeba už po hodině po jídle byl poznat, oslabily a později pak dokonce úplně utlumily záněty mých dásní a na první pohled se mi zdálo, že zuby byly i méně zažloutlé a odbarvovaly se. Bohužel jsem po čase přestal a všechny původní symptomy se mi vrátily. Co mi to ještě více přineslo, že jsem zbavil své teplotní a cukrové citlivost, když jsem dělal oil pulling. Kdykoliv jsem snědl nějaké zralé ovoce, tak mi netrnuly zuby, když jsem si dal něco horkého tak mě nebolely. V kombinací s mou averzí k flossingu, tedy čištění se zubní nití nebo mezizubními kartáčky, to byla určitě vhodná metoda. Určitě se k ní zase vrátím, až budu mít opět pravidelný ranní režim. Důležité je si však na to zvyknout, protože ne každému přijde dobré a vhodné si dávat olej do pusy jen tak a ještě si s ním potahovat po puse – ne každý to zvládne a poté třeba i chápu různé volby olejů, míchat si je, či dokonce přidat esenciální oleje či mleté bylinky pro zlepšení chuti, vůně i zážitku.

Z vědeckého hlediska zde není moc čím dokladovat ani rozporovat, ta teorie o navázání se tukových bází je pravdivá a bakterie, které jsou v ústech mají opravdu (nevím zda všechny, ale téměř většina) nějaký ten tukový polštář u sebe a tedy, tato část asi nelže. Závadnost toho, že byste dané bakterie poté polkli je rozporuplná, ale pro většinu lidí je minimálně velmi nechutná. Zda je výhodnější to dělat ráno, je jasné právě kvůli onomu nahromadění za noc, ale jsou jedinci, kteří to provozují i víckrát denně. Co se týče oleje, který se použije, tak kokosový olej je určitě nejvhodnější, právě kvůli vlivu laurové mastné kyseliny, které je sama o sobě dobrá pro ústní dutinu (cokoliv je proti-zánětlivé je prostě lepší). Zda, různé další vlivy na zlepšení zdraví jsou placebo nebo jen souhra náhod, to těžko říct, dokud někdo neprovede validní výzkum. Finanční náklady nejsou tak velké, jedna polévková lžíce oleje na den znamená něco kolem asi pěti korun.

Více informací o oil pullingu v češtině najdete třeba zde.

Pokračování příště…